Marek Hyka: Hodlám si šampionát užít!

Již za několik málo dní, v sobotu 20. srpna, začne na letišti Staré Město u Moravské Třebové Mistrovství Evropy v letecké akrobacii. Jedním z českých „želízek v ohni“ bude i Marek Hyka, reprezentující již řadu let Českou republiku v letecké akrobacii v nejvyšší kategorii Unlimited.

Konečně znovu osedlá milovaný Xtremeair XA41. Markovy poslední sezóny poznamenaly problémy s technikou, a tak jsme si s ním popovídali nejen právě o akrobatických speciálech, ale samozřejmě i o jeho pocitech před nadcházejícím šampionátem.

Marku, čtenáři jistě tuší, že letecká akrobacie se nedá létat špičkově bez vhodného nástroje, tedy akrobatického speciálu. Jak jsi před šampionátem spokojen s přípravou techniky?
Je vcelku známo, že náš Xtremeair XA41 byl pro závadu a destrukci původního motoru téměř na tři sezony odstaven. Ale podařilo se nám sehnat silné partnery, abychom mohli pořídit jiný a dostatečně silný motor Lycoming 580 Thunderbolt. Jedná se o starší motor od akrobatické legendy Klause Shrodta. Na motoru byla provedena kompletní generální oprava v dílnách společnosti Aeroengine v Moravské Třebové. Myslím že si dali opravdu záležet, motor je silný a je dobře vyladěn.
Po namontování silného, ale také mnohem těžšího motoru, jsme se ale dostali za přední centráž letounu a nastal další problém. Letoun bylo nutno vyvážit, což znamenalo odlehčení přídě a dovážení ocasní části. Výrobce letounu, společnost Xtremeair se k našemu problému postavila skvěle a zasponzorovala nás dodávkou dílů, ze kterých nejdůležitějšími byly nové, o 10 kg lehčí kryty motoru. Výsledkem toho všeho je nakonec letadlo, které teď létá podle mého názoru lépe, než když kdysi opouštělo fabriku. Létání s ním je prostě paráda. Za svou kariéru jsem vyzkoušel všechny speciály a upřímně musím říci že náš XA je teď nejlepší.

Říkáš, že jsi vyzkoušel snad všechny speciály. Čtenáře by určitě zajímalo na jakých konkrétních typech akrobatických letadel jsi tedy už kromě XA 41 jsi už létal. A samozřejmě také jak jsi je hodnotil.
Ještě než se pustím do historie mého létání na akrobatických speciálech, tak musím říci, že je propojeno také s mým přítelem Radimem Bagarem. S ním jsme prošli a procházíme vše společně a to včetně vlastnictví letadel.
Začali jsme spolu ve Varech a jako snad každý prošli cestou od Z 142 přes Z 526 až po Z-50, vyzkoušeli jsme si všechny tyto krásné české stroje a moc jsme si to užili. V roce 2007 jsme měli možnost pořídit si poškozený Giles 202. Ten jsme opravili a něco na něm natrénovali. Byl to trochu legrační, ale velmi ekonomický a už moderní celokompozitový letoun. Ale bohužel jsme nebyli spokojeni s tím, jak byl původním majitelem postaven a vše jsme na něm museli předělávat. Nakonec jsme se o rok později domluvili jeho na prodeji a vyhlídli si Extru 300 v USA v době, kdy byl dolar velmi nízko. 

A co následovalo pak?
Další silnější typ byla nová Extra 330 LC, nádherně naladěné letadlo na kterém dnes reprezentuje Petr Kouřil a nakonec naše XA41. Což je opravdu silný a „překormidlovaný“ stroj a je třeba jej krotit, ale nakonec je to nádhera.
V době, kdy bylo XA41 uzemněno, jsem měl možnost létat na třech různých Extrách 330 SC a s Extrou OK-SON pak společně s Martinem Šonkou létat na mistrovství Evropy v Madarsku. A v loňském roce to byl znovuzrozený Suchoi 31M národního aeroklubu. Bohužel jsem na tento letoun byl sám, nikdo další neměl zájem se přidat, létat na něm a pomoci jej udržet v provozu. A udržet takový speciál v provozu je ještě náročnější než létání na něm. Každopádně to ale byla neocenitelná zkušenost a děkuji za ni.

Špičková akrobacie je finančně náročný sport. Jak se ti daří svoje létání financovat?
Je to vždy o partnerech, pokud má akrobacie za něco stát a má se létat bezpečně, pak se musí trénovat a nejen to. Bez silného finančního zázemí je to těžko myslitelné. Letošní rok mám velmi dobré a silné partnery, kterým děkuji za celkovou podporu. Doufám, že bude pokračovat i v dalších sezónách.

Marku, jak se na nadcházející šampionát těšíš, na co nejvíc.
Těším se každopádně moc, je to doma a byla by ohromná škoda takovou možnost nevyužít. A nejvíce se těším na setkání se všemi přáteli, které v tomhle sportu mám. Beru to jako největší společenskou událost roku a skutečně moc se těším na spoustu kamarádů, které jinak celý rok nevidím.
Už teď probíhají tréninky a měl jsem možnost se potkat s celým ruským týmem a také španělským matadorem Castorem Fantobou. Všichni jsme přátelé a pokud zrovna nejsme ve vzduchu a nesnažíme se „pobít“ toho druhého, o nějaké rivalitě nemůže být řeč.

Máš pravdu, domácí závod je velká příležitost. Jaký si na šampionátu kladeš cíl?
Já mám vždy velmi krátké a blízké cíle. Právě teď je to létat bezpečně, čistě a celé si to užít s úsměvem na rtech. Nejsem v tomto směru příliš ambiciozní a když vyhraji, většinou o tom ani nevím. Vždycky mi to pak někdo musí říci. Nekoukám nikdy na výsledky, létám pro svůj pocit. 

V jakých všech disciplínách budeš soutěžit?
ME je zde vyhlášené v klasických disciplínách, které jsou považovány za to nejobtížnější v akrobacii a letectví vůbec a kde se potká na 50 pilotů. A je tu Freestyle, let o trvání čtyři minuty, kde soutěží zhruba 15 přihlášených. Což je také pěkná dřina a je na to třeba extra trénovat. Budu létat obě disciplíny, ale na trénink Freestyle už mi popravdě mnoho času nezbylo.

Jak aktuálně vypadají zmíněné klasické disciplíny?

Dnes už jsou zase trochu jiná pravidla a takzvané naše „free“ sestavy byly zrušeny a budou se létat pouze tajné a jedna kvalifikační sestava. To je taková kombinace kde CIVA definovala pět figur a dalších pět figur dodává každý závodník sám. My máme v sestavě vzhledem k obtížné orientaci v prostoru místního letiště mnoho točení směrem k zemi a minimum na horu. K zemi se lehce orientuje díky vyznačenému boxu a na horu se kouká periferně přes rameno a na horizont a to je v Moravské Třebové opravdu perlička. 

Kdo je podle tebe největším favoritem mezi muži i mezi ženami?
V mužích to bude stejně jako vloni a můj tip je následující: 1. Michajl Mamistov, Rusko 2. Castor Fantoba, Španělsko a 3. Alexandre Orlowski z Francie. V ženách pak bych tipoval na první místo Světlanu Kapaninovou a na druhé Jelenu Klimovičovou, obě z Ruska. Chybí nám tady Aude Lemordant z Francie, která čeká mimino. 

Ke komu z mužů i žen v akrobacii chováš největší respekt po sportovní stránce? 
Asi nejvíce mi imponují piloti kteří k celému sportu přistupují s jistou nadsázkou a uvolněností. Většinou jsou to také ti nejlepší, například již zmínění Michajl Mamistov a Castor Mantoba. A měl bych k nim přidat ještě Francoise LeVota, mistra světa, který des létá Red Bull Air Race. Ti se tím sportem baví, tak jako se baví životem a prohra či výhra u nich v emoční linii moc nemění.

S Martinem Šonkou a Petrem Kopsteinem tvoříte v současnosti špičku našeho motorového akrobatického létání. Potkáváte se během sezóny ještě mimo závody?
S Petrem jsem se neviděl asi rok. Plně se soustředil na RBAR a z akrobacie vypadl. A tak si jen občas zavoláme. Letos jsem hodně tréninkově i jinak v kontaktu s Martinem Šonkou a Petrem Kouřilem, což je nový nadějný přírůstek do naší akrobatické skupiny. Myslím, že nás to společně baví a užíváme si to. Obdivuji Martina, že to dává a nebojí se jít při vytížení daném povinostmi v RBAR do špičkové akrobatické soutěže. Pokud vím, dělá to tak jen jeden další pilot, Mikaël Brageot z Francie. Jsou to jediný dva piloti co létají jak akrobacii tak RBAR a je opravdu obdivuhodné, dělat špičkově tyto dva rozdílné sporty zároveň.

Marku, moc děkujeme za čas, který jsi našim čtenářům věnoval a v nadcházejícím šampiontu přejem hodně úspěchů a pohody.

Na otázky Flying Revue odpovídal Marek Hyka

Připravil Jan Dvořák a Michal Beran

Foto: Martina Burianová/archiv Marka Hyky

Video: archiv Marka Hyky