Air Berlin

        Tabulky                                                                                        Další informace 

Základní charakteristiky:

Základní údaje:

Základní přepravní statistiky v kalendářním roce 2013 (zdroj: IATA WATS 2014):

Letadlový park (zdroj: server Airfleets.net, 18.10.2016)

Další informace:

Dnes druhý největší německý dopravce Air Berlin byl původně, v roce 1978, založen jako Air Berlin USA americkou společností Lelco. Obchodním záměrem bylo dopravovat turisty z tehdejšího Západního Berlína především do středomořských letovisek, přičemž Západní Berlín tehdy nebyl součástí Spolkové republiky Německo a letecké spoje západního sektoru německé metropole mohly dle mezinárodních dohod zajišťovat pouze dopravci ze zemí západních vítězných mocností druhé světové války, tedy Velké Británie, Francie nebo právě USA. V první dekádě své existence však byl Air Berlin USA pouze téměř bezvýznamným dopravcem, provozujícím pouze jednotky strojů Boeing 737-200 nebo Boeing 707.

Rozmach dopravce nastal až po sjednocení Německa, v důsledku čehož padly i zmíněné mezinárodní restrikce v přístupu na západoberlínská letiště. Již v roce 1991 společnost koupil bývalý obchodní ředitel charterového dopravce LTU Joachim Hunold, status společnosti změnil na ryze německou firmu a začal provozovat charterové lety nejen z Berlína, ale i z dalších německých letišť. Na konci minulého století již společnost provozovala více než 20 letadel včetně tehdy nejmodernějších Boeingů 737-800 (které od roku 2001, společně s dalším německým dopravcem Hapag-Lloyd, nechal jako vůbec první dopravce již z výroby vybavit obrovskými winglety na koncích křídel, bez nichž si dnes již B737 nové generace téměř nedokážeme představit).

Od roku 1997 je řada letů provozována i jako pravidelné – původně v konceptu, kdy nad rámec podstatné části kapacity prodané touroperátorům si zbývající místa v letadle mohli zakoupit i individuální cestující napřímo u letecké společnosti, bez vazby na zájezd organizovaný touroperátorem. S ohledem na požadavky touroperátorů dopravce v letadlech ponechal bezplatné občerstvení pro všechny cestující na palubě, ačkoli způsob prodeje letenek jednotlivcům odpovídal tehdy nově vznikajícím nízkonákladovým aeroliniím. Tento, tzv. „semi low cost concept“, dnes s úspěchem uplatňuje například český Travel Service.

Počátek 21. století byl ve znamení expanze a zároveň „akviziční chuti“ Air Berlin: v roce 2004 v rámci intenzívní spolupráce s rakouským low costem Fly Niki získal 24% jeho akcií (a následně do roku 2011 postupně i zbytek), v roce 2006 koupil německého vnitrostátního dopravce dba (původně založeného British Airways jako Deutsche BA) a o rok později německou charterovou společnost LTU, díky čemuž vstoupil i na trh dálkové přepravy. V témže roce ovládl švýcarského charterového dopravce Belair a v roce 2009 převzal výraznou část aktivit společnosti TUIfly. Kromě toho navázal strategické partnerství včetně codesharové spolupráce např. s čínským Hainan Airlines, ruským S7 Airlines či tureckým Pegasus Airlines. Koncem roku 2011 se sám Air Berlin stal předmětem akvizice ze strany Etihad Airways ze Spojených arabských emirátů, který získal 29 % akcií. Od 20. března 2012 je Air Berlin členem aliance Oneworld.

V posledních letech se Air Berlin potýká s finančními problémy, které vedly k řadě nápravných opatření včetně rušení řady spojů i bází, redukci flotily co do počtu letadel i typů ve flotile (dokončení přechodu z Boeingů 737 na rodinu Airbus A320, vyřazení vrtulových Dash 8-Q400, převod letadel z vlastnictví na operativní leasing apod.) i reorganizaci flotily. V rámci opatření pro zajištění prostředků na restrukturalizaci ztrátové firmy byly minoritnímu vlastníkovi Etihad Airways odprodány i podíly ve společnostech Fly Niki a Belair, zároveň by však mělo dojít k výměně části letadel uvedených dopravců s cílem optimalizace jejich flotil.