Tabulky Další info Víte, že...?
Počet motorů | Typ pohonu | Šířka trupu | Primární určení |
1 | Pístový | Úzký trup | Privátní |
2 | Turbovrtulový | Standardní | Regionální |
3 | Proudový tryskový | Širokotrupé | Pro střední tratě |
4 | Jiný | Dvoupatrové | Dálkové |
Výrobce letadla: | Boeing Company | |
Země: | USA | |
Výrobce a typ motorů: | 4x | Pratt & Whitney JT9D-7R4W nebo Rolls-Royce RB211-524C2 o tahu 207kN |
Datum prvního letu: | 4.7.1975 | (první B747-100 9.2.1969) |
Počet vyrobených letadel: | 45 | Poslední vyroben 1987 |
IATA kód (hlavní, alternativní): | 74L | 747 |
Rozpětí křídel: | (m) | 59,64 | |
Délka letadla: | (m) | 56,31 | |
Výška (na zemi): | (m) | 20,06 | |
Hmotnost prázdného letounu: | (kg) | 152 780 | |
Maximální vzletová hmotnost: | (kg) | 304 000 |
Maximální počet cestujících: | 375 | Konfigurace s jedinou přepravní třídou, typicky mezi 233 a 315 ve 2-3 třídách | |
Nejvyšší praktický dolet: | (km) | 12 320 | |
Cestovní rychlost: | (km/h) | 935 |
Největší provozovatelé (stav k 29.3.2016, v závorce počty letadel všech verzí B747SP): |
Iran Air (3), Pratt & Whitney Canada (2), Saudi Royal/Government Flight (2), Las Vegas Sand a vlády Kataru, Ománu a Bahrajnu (po 1) |
Příklady provozovatelů létajících s tímto typem do/z České nebo Slovenské republiky či okolních zemí: |
Iran Air, v miunulosti např. Pan Am, United Airlines, South African Airways, Qantas, Korean Air, Syrianair, Air Mauritius, Saudia |
Další informace:
Zkrácené "Jumbo", označené Boeing 747SP (Special Performance), bylo vyvinut z výchozí verze B747-100 v první polovině 70. let minulého století na základě požadavků společností Pan American Airways a Iran Air na letoun, schopný přepravit zhruba 300 cestujících bez mezipřistání na linkách mezi New Yorkem a Tokiem, resp. Teheránem a New Yorkem (nakonec vlivem politických událostí nerealizované). Boeing původně uvažoval o zcela nové konstrukci třímotorového "Jumba" ve snaze nabídnout svým zákazníkům alternativu ke konkurenčním typům první generace širokotrupých letadel McDonnell Douglas DC-10 a Lockheed L-1011 Tristar, nakonec však požadavek vyřešil "pouhým" zkrácením trupu původní B747 o zhruba 14,5m, čímž došlo k odlehčení konstrukce (na úkor zhruba 150 míst z celkové kapacity) a letoun tak vlivem nižší spotřeby paliva dosáhl požadovaného doletu. K odlehčení přispěly i zjednodušené vztlakové klapky na křídle jinak shodného půdorysu, naopak prodloužení se dočkala svislá ocasní plocha, vodorovné ocasní plochy a tvar hřbetu trupu u jejího kořene s cílem zajištění dostatečné směrové stability a ovladatelnosti kratšího letounu. I přes odlehčení byl víceméně ponechán stejný tah motorů jako u původních B747 s cílem zvýšení cestovní rychlosti zhruba o 30km/h (což na mnohahodinových dálkových letech již hrálo svou roli).
Dvojnásobně vzácná návštěva v Praze - jak pokud jde o společnost Yemenia, tak o stále více raritní krátké Jumbo Boeing 747SP.
Nárůst cen paliva po první ropné krizi v 70. letech minulého století způsobil, že navzdory splnění zadání poptávka po extrémně dlouhých tratích ustoupila ekonomickým požadavkům a do popředí zájmu dopravců se proto dostaly zejména náklady v poměru k nabízené kapacitě. V tomto ohledu nemohl B747SP konkurovat ani původním větším B747, ani zmíněným menším třímotorovým typům DC-10/L-1011 a už vůbec ne nastupujícím dvoumotorovým velkokapacitním letounům, proto bylo nakonec vyrobeno pouhých 45 letounů, z nichž počátkem roku 2016 zůstává v provozu pouze 11 (s výjimkou dosluhující trojice strojů u Iran Air, který je ovšem v souvislosti s uvolněním ekonomických sankcí vůči Íránu brzy nahradí novějšími typy, a dvojice strojů využívaných firmou Pratt & Whitney of Canada k testování nových motorů za letu, jde vesměs o letouny využívané vládami, královskými rodinami či korporacemi). Tím spíš zůstává "malé Jumbo" atraktivním objektem fotografů - díky krátkému tlustému trupu, navíc s vybouleným hřbetem u kořene znatelně prodloužené svislé ocasní plochy, působí letoun spíše jako karikatura původní B747.
Letoun byl až do nástupu verze Boeing 747-400 v roce 1988 rekordmanem v doletu mezi dopravními letadly. Je ironií osudu, že jeho relativně neúspěšné působení na trhu si o 30 let později Boeing i Airbus víceméně zopakovali s modely B777LR a zejména A340-500, usilujícími rovněž o prvenství mezi dopravními letouny v oblasti doletu.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »