Tabulky Další info Víte, že...?
Počet motorů | Typ pohonu | Šířka trupu | Primární určení |
1 | Pístový | Úzký trup | Privátní |
2 | Turbovrtulový | Standardní | Regionální |
3 | Proudový tryskový | Širokotrupé | Pro střední tratě |
4 | Jiný | Dvoupatrové | Dálkové |
Výrobce letadla: | Airbus | |
Země: | Evropa, finální montáž v Toulouse (Francie) | |
Výrobce a typ motorů: | 2x | General Electric CF6-80E1, Pratt & Whitney PW4000 nebo Rolls-Royce Trent 700, tah 311-320kN |
Datum prvního letu: | 13.8.1997 | |
Počet vyrobených letadel: | 619 | Stav k 29.3.2016, dosud vyráběn, včetně 30 nákladních a 15 tankovacích |
IATA kód (hlavní, alternativní): | 332 | 330 |
Rozpětí křídel: | (m) | 60,30 | |
Délka letadla: | (m) | 58,82 | |
Výška (na zemi): | (m) | 17,39 | |
Hmotnost prázdného letounu: | (kg) | 119 600 | |
Maximální vzletová hmotnost: | (kg) | 242 000 |
Maximální počet cestujících: | 406 | Konfigurace s jedinou přepravní třídou, typicky mezi 247 a 293 ve 2-3 třídách | |
Nejvyšší praktický dolet: | (km) | 13 450 | |
Cestovní rychlost: | (km/h) | 871 |
Největší provozovatelé (stav k 29.3.2016, v závorce počty letadel všech verzí A330-200): |
Air China (30), China Eastern (28), Turkish Airlines (26), Etihad Airways (24), Qatar Airways (23), Hawaiian Airlines (22), Qantas (18) |
Příklady provozovatelů létajících s tímto typem do/z České nebo Slovenské republiky či okolních zemí: |
Air Transat, China Eastern, Air France, Air Berlin, Alitalia, TAP, Delta Air Lines, Air Europa, KLM, Korean Air, Emirates, Aeroflot |
A330-200 čínského dopravce Sichuan Airlines před dosednutím na pražském letišti.
Další informace:
Airbus A330-200 je kratší verze dvoumotorového letounu pro střední a dlouhé tratě A330-300, jehož vývoj byl dokončen počátkem 90. let minulého století společně se čtyřmotorovým typem Airbus A340, s nímž sdílí většinu konstrukce. Jeho smyslem bylo především konkurovat typu Boeing 767-300 na dlouhých linkách - svého staršího amerického rivala překonává v doletu i počtu sedaček a mírně vyšší provozní náklady oproti B767-300 lze snadno kompenzovat využitím výrazně vyšší kapacity pro přepravu nákladu v podpalubí i při plném obsazení kabiny cestujících. Řada dopravců pak typem A330-200 nahradila i starší stroje Airbus A310, oproti nimž nabízel novější letoun zhruba o 30% vyšší kapacitu a mnohem větší dolet při srovnatelné spotřebě paliva. Oproti výchozí A330-300 dosahuje "dvoustovka" vyššího doletu tím, že při typicky stejné maximální povolené vzletové hmotnosti si může menší a lehčí A330-200 vzít více paliva a navíc má pochopitelně mírně nižší spotřebu.
Airbus uvažoval dokonce o ještě kratší verzi A330-500 (někdy označované také jako A330-100), která by mohla nahradit starší typ Airbus A300-600 se srovnatelnou kapacitou při zhruba o 6% nižší spotřebě paliva a doletu dosahujícím v roce 2000 téměř 13 tisíc kilometrů, projekt si však nenašel dostatek zákazníků. Doletu dokonce nad uvedenou hranicí bylo však nakonec dosaženo i u A330-200 díky tomu, že Airbus postupně prokázal rezervy v nadimenzování původní konstrukce, což umožnilo zvýšit maximální povolenou vzletovou hmotnost až nad 240 tun a díky tomu zvýšit i na plně obsazených letech zásobu paliva.
Na základě A330-200 vznikl i nákladní letoun A330-200F (někdy zkráceně jen A330 Freighter, protože na bázi delší verze -300 nákladní letoun neexistuje), certifikovaný v dubnu 2010 pro přepravu až 70 tun zboží v podpalubí i na hlavní palubě. Kromě absence oken na bocích trupu jej poznáme i podle příďového podvozku - A330-200 totiž na zemi typicky stojí výrazně "z kopce", tedy nakloněný dopředu kvůli krátkému příďovému podvozku. U nákladního letounu by takový podélný sklon komplikoval manipulaci s těžkými kontejnery či paletami v nákladním prostoru, takže bylo nutné dostat letoun do vodorovné polohy. Pouhé prodloužení příďového podvozku nebylo možné, protože by za letu nešel zatáhnout do původní podvozkové šachty; výrobce proto umístil pod příď letounu aerodynamicky tvarovaný "podbradek", k němuž je teprve přimontován původní podvozek a tím je dosaženo zvýšení přídě letadla do požadované polohy vůči zemi.
Kromě nákladní verze existuje i vojenská varianta odvozená od A330-200 pod označením A330 MRTT (Multi-Role Transport and Tanker, tedy víceúčelový trasportní a tankovací letoun). K přepravě vojenských nákladů a tankování jiných letadel za letu jej využívají letectva Francie, Velké Británie, Austrálie, Singapuru, Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Stejně jako A330-300, i A330-200 se dočká obdoby v nové generaci pod označením Airbus 330-800neo s modernjěími motory a upraveným křídlem s koncovkami ve stylu A350. Prvním provozovatelem se má stát v roce 2018 Hawaiian Airlines.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »