Den 3: Normanské ostrovy a jižní Británie

Normanské ostrovy (Channel Islands) mají zajímavou novodobou historii z doby 2. světové války: tyto ostrovy byly jako jediné území britské koruny okupovány německými vojsky. Najdeme zde těžká opevnění, podzemní nemocnici i mnoho dalších památek připomínajících toto smutné období. Ve středu ráno jsem se snažil ještě některá tato historická místa rychle navštívit. Před polednem jsem pak dorazil na letiště a chtěl odletět přes Guernsey a Alrderney kolem anglického pobřeží přímo na Scilly Isles. Naštěstí jsem o svém plánu promluvil s jedním pilotem v baru leteckého klubu (povídání s místními piloty je všude nejlepší zdroj informací, které se jinak těžko získávají), který mi vysvětlil, že Jersey není součástí EU a v Anglii proto musím na mezinárodní letiště nebo se 12 hodin napřed nahlásit, aby na letiště přistání mohl přijet pasovák a celník. Pokud to neudělám, hrozí mi v Anglii pokuta nebo uvěznění či obojí. 12 hodin jsem čekat nechtěl a tak jsem se rozhodl letět na nejbližší anglické mezinárodní letiště Exeter. Tím jsem také rozhodl, že nedoletím až na ostrov Man, ale zůstanu na Scilly Isles, protože už bych to nestihl. Obletěl jsem a nafilmoval Guernsey, Alderney i ostrov Sark. Ten je zajímavý mimo jiné tím, že je to sice vlastně větší skála s pár domy (5,5 km2obyvatel), ale na tomto ostrově jsou zaregistrovány stovky mezinárodních společností, protože zde jsou tradičně lepší daňové a registrační podmínky včetně omezené transparentnosti vlastnických vztahů k jednotlivým firmám. Možné to je mj. i proto, že Sark má vlastní parlament, vlastní fiskální zákony a je jen volně přidružený ke Guernsey. Má dokonce vlastní mezinárodní kód OSN. Místní parlament dokonce zakázal na Sarku auta i nad ostrovem přelétat a tak jsem jej fotil pouze ze strany při letu ke Guernsey.

V Exeteru proběhlo vše jako obvykle – formuláře, otázky atd., avšak vše velmi rychle. I zde jsem našel člověka, který mi pomohl získat povolení letu na Scilly Islands, protože tak to místní malé letiště vyžaduje (říká se tomu PPR – Prior Permission Required). Natankoval jsem a vyrazil podle pobřeží jižní Anglie směrem na Land ́s end a pak na Scilly Isles. Cestou jsem prolétával několik vojenských oblastí a tak to chtělo hodně komunikace, ale vše proběhlo nakonec bez problémů. Kolem západního cípu Anglie – Land ́s End se vytvořilo těžké kouřmo a zároveň jsem dostal hlášku, že ve stejné výšce a po stejné trase proti mně letí malé dopravní letadlo spojující Scilly s Exeterem. Raději jsem tedy vystoupal o 500 stop výše, abych nic neriskoval. Letadlo pak opravdu proletělo přímo pode mnou.

Přistání na letišti St Mary ́s bylo zajímavé tím, že toto letiště je na poměrně špičatém kopci, takže půlka dráhy stoupá nahoru k vrcholu kopce a druhá půlka pak zase dolů na útesy nad mořem. Pokud bych letadlo dostatečně rychle nepřizemnil a neubrzdil ještě před vrcholkem tak je potřeba přistání opakovat a snažit se přistát přímo u prahu dráhy. Podařilo se mi to napoprvé, tak jsem byl rád. Z věže mi hned objednali taxíka, který přijel až na travnatou stojánku k letadlu a rychle mě odvezl do kanceláře tourist office, která během pár minut zavírala. Bylo potřeba najít ubytování, což zde není tak snadné – sezóna začíná již v dubnu a končí v říjnu. Během sezóny je tu prý stále téměř plno, protože počasí je tu dlouhodobě krásné a také samotné ostrůvky jsou neskutečně romantické. Paní v kanceláři mi našla přenocování v B/B asi až po desátém telefonním hovoru.

Mentalita malého ostrova a malé komunity byla patrná hned v taxi – řidičovi někdo zavolal a on mu slíbil se stavit v lékárně a léky mu přivézt, aby ten člověk nemusel do lékárny jezdit sám. Cestou pěšky k místu, kde jsem sehnal ubytování, jsem zase narazil na opuštěnou polici s vystavenými vajíčky a zeleninou, která si lidé mají brát sami a do krabičky dávat stanovenou cenu. Tohle by asi ve větším městě fungovat nemohlo...

Scilly Isles je souostroví tvořené mnoha malými ostrůvky, které nabízejí krásné výhledy, malé přístavy, písečné pláže i s palmami a mnoho romantických zákoutí. Aut je tu velmi málo, protože není kam jet – je to opravdu ideální místo pro prožití pár klidných dnů. Já už ale ve čtvrtek budu mířit na sever a pokud počasí dovolí, tak bych rád další noc už strávil ve Skotsku.