Unikátní ultralehký dvojník L-39 Albatros vzlétl po sedmnácti letech vývoje k nebi

Legendární proudový letoun L-39 Albatros zažil v pondělí na letišti v Plané u Českých Budějovic svou reinkarnaci. K nebi se tu totiž vznesl jeho ultralehký a i ve světovém měřítku unikátní dvojník UL-39 Albi.

Unikátnost letounu tkví hned v několika ukazatelích. UL-39 Albi nabízí zcela nový koncept sportovního ultralehkého letounu, který umožní zažít pilotovi pocit z letu v proudovém letadle, ač se o proudové letadlo nejedná.

Jednak pocitově - autoři letounu designově vyšli z veleúspěšného československého cvičného letounu L-39 Albatros, jednak koncepcí, která umožňuje zařadit UL-39 mezi ultralehká letadla a tím otevřít bránu pilotům těchto letadel do světa "stíhaček".

Albiho jako ultralight na rozdíl od jeho velkého bratra samozřejmě nepohání proudový motor, ale pohonná jednotka pracující na principu dmychadla poháněného pístovým motorem. Konstrukce draku letounu je pak především z důvodu úspory hmotnosti celokompozitová z uhlíkových prepregů. Letoun jako ultralight nesmí vážit více než 320 kg.

Dmychadlový pohon sám o sobě není žádnou novinkou, ale většina zahraničních projektů, která se o podobný koncept pokoušela, skončila především na tom, že se jedná o vývojově velmi náročnou záležitost.

Český projekt je proto skutečně unikátní. Především jako první skloubil dmychadlový pohon s drakem letounu vyrobeným současnými špičkovými kompozitovými technologiemi. Je to také vůbec první český letoun vyrobený z uhlíkových prepregů autoklávovou technologií. Kompozity byly rovněž použity z důvodu úspory hmotnosti i tam, kde to není zcela standardní, jsou z nich například i podvozkové nohy, nebo náhon dmychadla. Za zmínku stojí i záchranný systém stroje, i když ten unikátní není - ULL letouny ho mívají. Při potížích Albi vystřelí padák, který stroj i s posádkou dopraví na zem, jakkoli se stále jedná o pád. Posádka však pád přežije.

První oficiální vzlet unikátního letounu UL-39 Albi

Unikátnost projektu spočívá i ve způsobu jeho vzniku. Od počáteční myšlenky se na jeho zrodu podílelo na dvě stě studentů a pedagogů Fakulty strojní ČVUT v Praze. Mnohým z nich poskytlo řešení dílčích konstrukčních problémů UL-39 látku pro jejich závěrečné a disertační práce, řada z nich se s ním po ukončení studia setkala v rámci svého zaměstnání. Jedním z nich je i současný výrobní ředitel společnosti LA composites ing. Petr Průcha, který se dnes coby zástupce jednoho ze dvou klíčových partnerů projektu slavnostního rolloutu zúčastnil.

Studentskými leteckými projekty se pyšní mnohá zahraniční technická vysoká škola. Jen malé množství z nich se však podaří dotáhnout až do stádia letuschopného stroje. O to větším úspěchem českého vysokého technického školství je dnešní slavnostní představení ultralehkého letounu UL-39 Albi. 

Vývoj letounu Albi proběhl na Ústavu letadlové techniky ČVUT v Praze pod vedením vedoucího tohoto ústavu ing. Roberta Theinera, Ph.D. Důležitými partnery projektu se staly společnosti LA composite a Jihlavan Airplanes, které se podílely především na výrobě obou prototypů, statického, který posloužil především pro provedení zátěžových zkoušek, a letového, jenž se vznesl poprvé do vzduchu 24. března tohoto roku. Po úspěšném záletu dnes nastal čas na slavnostní představení tisku, zástupcům partnerů projektu a odborné veřejnosti. 

Letoun UL-39 je experimentálním letovým prototypem, který nyní čekají náročné letové zkoušky. Po ověření koncepce pak v následujících létech čeká jeho tvůrce ještě velký kus práce na cestě k finálnímu prototypu sériově vyráběného letounu. Pokud se vše podaří, vznikne pro segment ultralehkých letadel zcela unikátní letoun, který dá zkušenějším pilotům ultralehkých strojů možnost zažít pocity pilotů proudových letounů.

Na vzniku letounu se kromě ČVUT podílely i již zmíněné společnosti LA composites a Jihlavan airplanes, které by se v případě úspěšného dokončení vývoje měly rovněž podílet na jeho případné sériové výrobě. 

Michal Beran

Foto: Miloš Dermišek