L 13 SE vivat s rotaxem 912 - cesta k certifikaci

Flying Revue 1/2020               V předcházejícím článku o aktivitách s vývojem modifikace motorového kluzáku L 13 SE s motorem rotax 912 jsme slíbili, že budeme čtenáře informovat o postupu certifikace a přinese­me zajímavosti z vývojové fáze.

» Co dalšího si přečtete v prvním čísle Flying Revue ročníku 2020? Klikněte.  

Na základě ukončené fáze ověřova­cích letů jsme na konci září ohlásili EASE uzavření fáze vývoje a předložili ke schvá­lení certifikační program. Nyní očekáváme schválení certifikačního programu. Rádi bychom dokončili certifikaci v příštím roce před sezonou. Jak proces dosud probíhal?

Na co se ještě také můžete těšit ve FR 1/2020.

Zástavbou motoru Rotax 912 došlo k výraznému zlepšení všech parametrů při rozjezdu, vzletu, stoupání a horizon­tálního letu. Bylo nutné provést množ­ství měření, která exaktně stanoví jed­notlivé parametry v souladu s platnými postupy. S ohledem na skutečnost, že při zástavbě nového motoru nedochá­zí k rozšíření letové obálky za původně stanovená omezení, je možné zkoušky zaměřit pouze na ověření chování leta­dla po změně pohonné jednotky. Není tedy nutné provádět kompletní zkoušky jako u nového letadla. Z důvodu pořizo­vání objektivního záznamu dat z letů je kluzák vybaven systémem Garmin G3X, který ukládá všechna data na disk a je možné je následně nahrát do počítače a v kanceláři vyhodnotit.

Před vlastním zahájením zkoušek bylo nutné provést kalibraci rychloměr­ného systému. To představuje sérii letů po předem určené trati předem stano­venými ustálenými rychlostmi, které pokrývají celý rozsah provozních rych­lostí od minimální bezpečné rychlosti až po maximální. S ohledem na přesnost měření nesmí být trať příliš krátká a je třeba tuto úlohu létat za příznivého po­časí, kdy měření není ovlivňováno větrem nebo turbulencí, ať již termickou nebo od větru.

Tato podmínka ostatně platí pro všechny úlohy. Když vezmete v úvahu, že měření začíná na rychlosti 70 km/h a po­kračuje až do rychlosti 210 km/h s odstu­pem jednotlivých bodů o 10 km/h, vyjde nám 15 kroků, což představuje dobu letu přes 2 hodiny. Zkouška sama o sobě není nikterak složitá, jen vyžaduje letět jed­notlivý úsek přesně po trati s ustálenou rychlostí a předepsanou výškou. S ohle­dem na výsledky zkoušky bylo nutné toto měření opakovat dvakrát, než jsme mohli přistoupit k vlastním zkouškám vlastností a výkonů.

Následovaly zkoušky pádových rych­lostí v konfiguraci maximální vzletové hmotnosti jak na přední, tak na zadní cen­tráži, přičemž se ověřoval vliv pohonné jednotky při různých režimech. S ohledem na to, že plocha křídla a celková hmotnost zůstala zachována, nedochází v běžných režimech ke změně pádových rychlostí. Jednotlivé odchylky leží v mezích chyb měření. Pouze na režimu maximálního výkonu motoru dochází k výraznějšímu poklesu hodnoty pádové rychlosti vlivem podstatně většího výkonu nového moto­ru. Kluzák se nachází těsně před pádem ve výrazně natažené poloze a varuje in­tenzivním třesením.

Ověření stoupacích rychlostí (tzv. pi­lové lety) proběhlo následovně a potvr­dilo stoupací rychlost v plné konfiguraci na 3,5 m/s. 

Velice zajímavé byly zkoušky vývrtek. Zkouší se opět uvádění a vybírání vývr­tek na přední a zadní centráži, nejprve o jednu otočku na obě strany, následně o dvě otočky. Z důvodu ověření vlivu vý­vrtky na chod motoru jsme ověřovali vliv spolehlivosti chodu do tří otoček. Při této zkoušce jsme plně využívali stoupavosti 3,5 metru za vteřinu, která zajistila, že na­bírání potřebné výšky probíhalo svižně. 

L 13 SE Vivat - technická data

Text a foto: Václav Křížek