Kunovická „alej MiGů“ se díky LOM PRAHA opět rozroste

Expozice Leteckého muzea v Kunovicích se brzo rozšíří o další exponát – sovětský stíhací letoun MiG-23 MF, který do muzea zapůjčí státní podnik LOM PRAHA.

Smlouvu o výpůjčce 13. září přímo v muzeu podepsali ředitel státního podniku Jiří Protiva a ředitel muzea Martin Hrabec. „Jde o pokračování naší spolupráce, kterou jsme se státním podnikem LOM PRAHA naplno rozjeli začátkem letošního roku. Je nám velkou ctí, že můžeme spolupracovat s tak významnou a špičkovou institucí,“ dodal k podpisu smlouvy Hrabec.

Ředitel LOM PRAHA Jiří Protiva k tomu dodává: „Tímto počinem posilujeme spolupráci s kunovickým leteckým muzeem a já jsem za to velice rád. Nejenže tím zachraňujeme další bývalý stroj čs. letectva, ale nepochybně tím potěšíme mnohé letecké nadšence vojenské historie.“

Letoun se v současné době nachází v areálu LOM PRAHA v pražských Malešicích. Nejprve ho proto budou muset kunovičtí muzejníci demontovat a následně jej bude čekat přeprava do Kunovic, kde letadlo nejdříve projde nutnými opravami a konzervací a po sestavení bude vystaveno v řadě s ostatními MiGy. Návštěvníci by se pak měli s letounem poprvé seznámit příští rok na jaře.

Stroj MiG-23 MF trupového čísla 7184 bude prvním letounem v kunovickém muzeu, který patří do takzvané třetí generace stíhacích letounů, a zároveň také prvním s měnitelnou geometrií křídla. „Pro naše muzeum jde o opravdu důležitý stroj. Nejenže díky němu budeme moci návštěvníkům představit další důležitou leteckou technologii, tedy měnitelnou geometrii křídla, ale zároveň jde o důležitý typ letounu ve výzbroji někdejšího československého letectva. Bude u nás navíc reprezentovat žateckou leteckou základnu, kde letoun sloužil u 11. stíhacího leteckého pluku a odkud zatím žádné letadlo nemáme. Jde tak o významný přírůstek do naší současné sbírky,“ hodnotí význam letadla pro muzeum Hrabec. Letoun MiG-23 vznikl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let jako nástupce známějšího MiGu 21. Oproti němu byla „třiadvacítka“ schopna svým radarem zaměřit i cíle proti pozadí země, případně cíle za hranicí viditelnosti. Nakonec se ale oba typy vyráběly souběžně a například v českém letectvu byly poslední MiGy 21 vyřazeny dokonce později než jejich „nástupci“. Důvodem byla náročná údržba a nižší spolehlivost konstrukčně složitého MiGu 23.

Verze MF byla exportní stíhací verze MiGu 23, která byla do Československa dodávána letech 1978–1979. Tyto letouny u nás sloužily v rámci jednotek protivzdušné obrany státu. Primárně byly sice určeny ke stíhacím úkolům, dokázaly ale útočit i na pozemní cíle. Prakticky souběžně s verzí MF byly do ČSSR dodávány také útočné MiGy 23 BN a cvičné stroje verze UB. V osmdesátých letech k nim pak přibyla ještě výkonnější stíhací verze ML. Verze MFukončila službu u českého letectva v roce 1994, poslední MiGy 23 pak byly v Česku vyřazeny v roce 1998. Některé armády ve světě (africké země, Kuba, KLDR) je však stále provozují. Stroj s číslem 7184 byl posledním MiGem 23 verze MF dodaným do Československa. Spolu s dalšími dvěma stroji přilétl ze SSSR 3. prosince 1979. Během své aktivní kariéry sloužil na letištích v Bechyni, Českých Budějovicích a v Žatci v rámci 1. a 11. stíhacího leteckého pluku, které patřily k jednotkám PVOS. K vyřazení letounu pak došlo na konci června roku 1994 a v majetku LOM Praha s.p. byl od roku 1996.

Text: Lukáš Skládal a Pavel Lang

Foto: archiv Letecké muzeum Kunovice a LOM PRAHA s.p.