29.6.2024
25. června 1946 vzlétl z továrního letiště společnosti Northrop v Kalifornii prototyp bombardéru XB-35.
Northrop XB-35 před startem k prvnímu letu. foto: Northrop
Jednalo se o přelomovou událost především díky na svou dobu velmi neobvyklé koncepci tak velkého stroje. Šlo totiž o takzvané „samokřídlo“.
Posádka tvořená zkušebním pilotem Maxem R. Stanleyem, zkušebním letovým inženýrem Dale Schroederem a letovým inženýrem Orvouo H. Douglasem odstartovala s tímto neobvyklým strojem z letiště v Hawthorne a po prvotním ověření funkcí letounu s ním zamířila na vojenskou leteckou základnu Muroc (dnešní Edwards AFB), kde měl program zkušebních letů pokračovat. Tento první let trval 55 minut.
Posádka XB-35 před prvním vzletem z letiště Northrop field v Hawthorne. foto: Northrop
Bombardér XB-35/YB-35 byl výsledkem výzkumné práce leteckého konstruktéra Jacka Northropa, který se ve 30. letech 20. století zaměřil na výzkum vlastností letounů s koncepcí „samokřídel“. V roce 1941, ještě před vstupem USA do druhé světové války, byly společnosti Northrop a Consolidated Vultee Corporation pověřeny vývojem velkého dálkového bombardéru. Zatímco u Consolidated Vultee zvolili v podstatě klasickou konstrukci, která vyústila v pozdější strategický bombardér B-36, Jack Northrop byl pověřen pracovat se svým týmem na slibné koncepci samokřídla. Teoreticky totiž mělo samokřídlo kompaktnějším řešením konstrukce letounu ušetřit hmotnost na hmotnosti a bombardér této koncepce měl být teoreticky rychlejší, mít větší nosnost a nakonec být i levnější, než stroj konvenční koncepce.
Pro ověření základních principů se Northropův tým rozhodl postavit nejprve zmenšený pilotovaný model označený Northrop N-9M (ten létal ještě před několika lety v rámci muzejních leteckých sbírek v Chinu, ale pak 22. dubna 2019 z nezjištěných důvodů tragicky havaroval).
Northrop Xb-35 na ploše letiště základny Muroc po úspěšném přeletu. foto: U.S. Air Force
Kontrakt na výrobu prototypu XB-35 byl
podepsán 22. listopadu 1941 a zahrnoval i opci na stavbu druhého
kusu. Ta byla uplatněna 2. ledna 1942. První prototyp byl dokončen
v listopadu roku 1943, druhý potom v dubnu roku následujícího. Celý
projekt se ale samozřejmě potýkal s řadou problémů daných potřebou
řešit mnoho dosud neřešených problémů. Nepomohl ani fakt, že bylo
především zapotřebí vyrábět a vyvíjet konvenčně řešené bombardéry
pro aktuální válečné úsilí. A tak se prototyp dostal poprvé do
vzduchu až onoho zmíněného 26. června roku 1946, tedy po
válce.
XB-35 v letu nad základnou Muroc. Stroj pohání ještě ranná verze tlačných protiběžných vrtulí. foto: U.S. Air Force
Během pomalu probíhajícího zkušebního programu se projevila řada problémů, spočívajících především v pohonném systému, a to konkrétně v konstrukci zvolených protiběžných vrtulí a jejich náhonů. Problémy s vibracemi se stupňovaly a nakonec sám Jack Northrop prototyp XB-35 „uzemnil“. Tou dobou už však byly jasné dvě věci: Zaprvé, že XB-35 je díky svému pohonnému systému už zastaralý, a za druhé, že koncept samokřídla nabízí do budoucna skutečně řadu výhod a v zásadě se osvědčil, byť přinášel i do oblasti ovládání stroje řadu nových otázek a problémů. Letectvo se proto rozhodlo pověřit společnost Northrop přestavbou několika předprodukčních strojů YB-35 na proudovými motory poháněné YB-49.
Northrop XB-35 s pozdějším provedením tlačných protiběžných vrtulí. foto: U.S. Air Force
A přestože ani YB-49 se nestal pro Northropovu společnost komerčním úspěchem, umožnil dále shromažďovat potřebná data a zkušenosti, které nakonec po mnoha a mnoha letech vyústily až k současným bombardérům Northrop B-2 Spirit, které se staly úspěšnou připomínkou vizionářství Jacka Northropa.
Northrop XB-35 v letu. foto: U.S. Air Force
Text: Michal Beran
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »