Jak se skládá Spitfire

Video  Spitfire LF Mk Ixe SL633 má za sebou dlouhou a slavnou cestu. Po druhé světové válce ho Británie poskytla spolu s dalšími 53 letadly Československu, odsud se v roce 1948 odebral do Izraele, aby ho v roce 1954 opustil směr Barma, kde ho v osmdesátých letech objevili sběratelé. Dnes je díky nim letoun opět v letuschopném stavu a my se můžeme podívat na koncert s názvem "Skládání SL633" a jeho návrat na nebe.  

Historická letadla často necestují jen vzduchem. Cesty mezi kontinenty občas absolvují v rozebraném stavu v kontejnerech. Nač si unavovat křídla. Zkušená parta leteckých mechaniků pak dokáže stroj složit, přezkoušet jeho motor a ostatní systémy doslova během několika dnů. A pak hurá zpátky do vzduchu. Na koncert mechaniků z americké společnosti Historic Flight Foundation, pod jejichž rukama vzniká před očima diváka z dílů uložených v kontejneru opět letuschopný Spitfire, jedno z nejkrásnějších letadel na světě, se teď díky práci renomovaného fotografa Lyleho Jansmy můžete podívat s námi. 

Nejedná se při tom o jen tak nějaký Spitfire, ale o letoun, který psal i historii československého letectví. Za druhé světové války byl součástí československé 312. letecké perutě RAF, v níž působila letecká esa jako například František Peřina, Alois Vašátko či Karel Pošta. 

Právě slavný český stíhač Karel Pošta SL 633 v prvních poválečných letech vodil na leteckých dnech po celé republice - Britové totiž letoun Československu po válce spolu s dalšími stroji poskytli. Dnes je Spitfire SL633 součástí letecké sbírky Historic Flight Foundation (HFL) amerického obchodníka Johna T. Sessionse sídlící na letišti Payne Field v Seattle. Díky svému majiteli létá od svého zrekonstruování právě v podobě, jakou měl v prvních poválečných letech, kdy sloužil v roli osobního letounu českého stíhacího pilota Karla Pošty. 

Československý stíhací pilot Karel Pošta. Foto: Archiv autora Plukovník Karel Pošta byl jedním z nejrespektovanějších československých stíhačů a zároveň také skvělým leteckým akrobatem, který svými vystoupeními se Spitfirem udivoval i samotné Angličany. Svou válečnou kariéru stíhacího pilota začal jako mnoho jiných útěkem  z okupovaného Československa do Polska v květnu 1939. Ve Francii se ještě stačil jako příslušník 4. escadrille Groupe de Chasse II/4, operující s poměrně oblíbenými Curtissy H-75, zapojit do ústupových bojů a získat první dvě vítězství. Do řad RAF byl přijat v hodnosti Sergeant a 19. září 1940 se stal příslušníkem 312. československé stíhací peruti, formující se s Hurricany Mk.I na základně Duxford. S určitými přestávkami u ní sloužil téměř celý zbytek války a stal se jednou z jejích nepřehlédnutelných osobností. Do vlasti se vrátil v roce 1945 v hodnosti nadporučíka letectva a následující bezmála tři roky spojil své další osudy s českobudějovickým letištěm, na němž zastával řadu rozličných funkcí. Po Únoru však osud západních letců plně dolehl i na něj, a tak následoval útěk zpět do Velké Británie a nový vstup do RAF. Plukovník Karel Pošta zemřel 8. ledna 1961. Životní příběh plukovníka Karla Pošty si můžete přečíst zde. 

V roce 1948 se SL633 stal součástí dodávky vojenské technicky směřující do Izraele, kam odcestoval v rozebraném stavu. A právě někde během tohoto transportu se zřejmě ztratila jeho původní papírová dokumentace, což pak historikům připravilo při pátrání po jeho původu horké chvilky. V Izraeli byl SL633 upraven do fotoprůzkumné verze a coby šťastné letadlo přežil i tuto část své vojenské kariéry, kterou v roce 1954 ukončilo nouzové přistání na břicho.

Spitfire zamířil k firmě Bedek, kde se mu dostalo první pořádné rekonstrukce. Izrael musel se svými skromnými vojenskými prostředky hospodařit velmi opatrně, a tak opravený Spitfire putoval po záletu společně s dalšími stroji k novému majiteli, aby pomohl získat finanční prostředky na nákup nové techniky. Domovem SL633 se tak nově stala Barma, kde sloužil s kódovým označení UB-425. A přežil i tuto etapu života. Na konci barmské letecké kariéry neskončil ve šrotu, ale s označením UB-424 (čímž ještě více zamotal hlavu leteckým historikům) se stal leteckým exponátem umístěným před královským palácem v Mandalaji. 

Spitfire LF Mk IXe SL633 JT-10. Video: Malcolm Auld, YouTube

Letečtí sběratelé zaregistrovali SL633 v Barmě znovu poprvé v roce 1983 a poté znovu v roce 1995. Nakonec se SL633 (nicméně tehdy ještě bez výrobního štítku a tedy s neznámou identitou) vrátil do země svého vzniku, kde u společnosti Historic Flying Limited (HFL) v Duxfordu prošel kompletní rekonstrukcí. Bylo jí třeba, neboť v bednách z Barmy dorazil sice originální Spitfire, nicméně s řadou velmi zvláštních „úprav“, jimž „vévodily“ ocasní plochy z Harvardu.

Technici z HFL odvedli během rekonstrukce skvělou práci, stejně tak jako letečtí badatelé z mnoha zemí, mezi nimi i český letecký historik Zdeněk Hurt. Nakonec bylo jejich pátrání po „svatém grálu“ korunováno úspěchem, když se izraelský badatel Shlomo Aloni znovu „ponořil“ do izraelských archivů a na jednom z technických dokumentů Spitfiru „20-42“, což byla již delší dobu známá identita původního JT-10 v izraelském letectvu, našel poznámku „Ex 633“. 

Historic Flight Foundation (HFL) Společnost HFP založil John T. Sessions v roce 2003 s cíle shromažďovat, restaurovat a provozovat významná letadla z období mezi transatlantickým přeletem Charlese Lindbergha a záletem Boeingu 707. Johnův zájem o létání začal zcela nenápadně návštěvou na letišti Boeing Field a přerostl v životní vášeň. Kromě svých warbirdů, z nichž nedá dopustit na P-51B Mustang „Impatient Virgin“, který létá podle svých slov tak často, jak je to jen možné, vlastní i licenci ATPL a pilotuje celou řadu bussines jetů. Ve sbírce HFL dnes najdeme kromě Spitfiru a Mustangu například i B-25 Mitchell, WACO UPF-7, Grumman F7F Tigercat, Grumman F8F Bearcat a další stroje. Vše v letuschopném stavu.

V roce 2015 se na několik měsíců Spitfire SL633, stále v markingu poválečného letounu Karla Pošty, vrátil k turné po leteckých dnech ve Velké Británii (viz video výše). Bohužel se nepodařilo dojednat jeho návštěvu a vystoupení v České republice, a tak ho čeští letečtí nadšenci mohli obdivovat jen ve Velké Británii, například během každoroční přehlídky warbirdů v Duxfordu.

Michal Beran