Čeští a američtí experti právě provádějí pozorovací let nad Ruskem

11.4.2017

Boeing OC-135B Open Skies US Air Force. Zdroj: Wikimedia

An-30 RA 26226 Open Skies pro účely monitorovacích letů v rámci smlouvy o otevřeném nebi. Zdroj: Wikimedia

Open Skies Tu-214ON RA-64519. Zdroj: Wikimedia

Boeing OC-135B Open Skies US Air Force. Zdroj: Wikimedia

Právě se děje Experti ze Spojených států a České republiky v těchto dnech na základě Smlouvy o otevřeném nebi monitorují ruské území z letounu Boeing OC-135B Open Skies. Oznámil to vedoucí Ruského národního centra pro snižování jaderného rizika Sergej Ryžkov.

„Od 10. do 14. dubna 2017 proběhne společná americko-česká mise, která bude provádět pozorovací let nad ruským území na palubě amerického pozorovací letounu OC-135B,“ uvedl před startem Ryžkov řekl a dodal, že na palubě letounu budou přítomní i ruští specialisté. Podrobnosti o trase letu nejsou známy.

Pozorovací lety nad ruským územím (a územími ostatních účastnických států smlouvy) se konají pravidelně, a to na základě mezinárodní Smlouvy o otevřeném nebi z roku 2002 (Treaty on Open Skies). Poslední proběhl v polovině března 2017 a na palubě OC-135B byli kromě amerických a ruských expertů také francouzští inspektoři. Inspekční letoun vzlétl z letiště v Chabarovsku a provedl pozorovací let nad územím Ruska mezi 13. a 18. březnem.

Boeing RC-135W US Air Force. Zdroj: Planespotters.net

Monitorovací lety poblíž ruských hranic provádí také letoun US Air Force RC-135W, který měl podle serveru Pravda.report.com nedávno za letu "problémy s přetlakováním". Pilot musel po dobu tří hodin, do spotřebování většiny paliva, kroužit ve výšce 1 500m nad letištěm, teprve poté mohl bezpečně přistát.

První myšlenka na projekt otevřeného nebe, podle kterého by se země navzájem letecky monitorovaly, vznikla již počátkem padesátých let minulého století v období tzv. studené války. Smlouva o otevřeném nebi byla podepsána v březnu 1992 v Helsinkách a stala se jedním z hlavních opatření k posílení důvěry v Evropě po skončení studené války. V platnost vstoupila o deset let později, 1. ledna 2002, a do současnosti ji ratifikovalo 34 smluvních států včetně Ruska a většiny členů NATO a Organizaace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Rusko ratifikovalo smlouvu v roce 2001.

Pozorovací lety provádějí členské státy nad svými územími navzájem, od ratifikace smlouvy se pozorovacích letů uskutečnilo více než tisíc. Při pozorovacích letech se ověřuje, zda souhlasí údaje, které jednotlivé státy veřejně deklarují. Inspektoři, kteří požívají během mise statutu diplomatů, mohou během letu fotografovat libovolné místo na území hostitelského státu s tím, že rozlišení snímků je povoleno nejvýše do 30 cm. Proto je na palubě přítomen doporvodný tým, který sleduje délku a výšku letu a další stanovené parametry. Pozorovací let lze na přání inspekčního týmu provést i ve vzdušném prostoru nad omezeným, rizikovým nebo zakázaným územím, Pozorovací let má dokonce přednost před pravidelnou leteckou dopravou.

Počet pozorovacích letů nad územím členského státu vychází z velikosti země a jejích ozbrojených sil a na tomto základě má stát přidělenu kvótu. Česká republika má kvótu čtyři, může tedy vykonat čtyři pozorovací lety v rámci Smlouvy nad územím jiného smluvního státu a musí umožnit provedení čtyř pozorovacích letů na svém území. Úmysl vykonat pozorovací let oznamuje země, která jej chce uskutečnit, diplomatickou nótou nejpozději 72 hodin předem, informaci o tom dostanou všichni účastníci smlouvy.

Boeing OC-135B Open Skies při pondělním odletu z letiště Pardubice smě Rusko. Foto: Petr Chládek

Letouny certifikované pro inspekční lety jsou OC-135B Open Skies, C-130 Hercules, Antonov An-30, Tu-214ON, Saab 340. Česká republika vlastním pozorovacím letounem pro tento účel momentálně nedisponuje.

Za foto z odletu z Pardubic děkujeme našemu čtenáři Petru Chládkovi. Další jeho fotografie si můžete prohlédnout zde.

Jan Dvořák