Boeing chce do vesmíru. Koupí ve Virgin Galactic podíl za 20 miliónů dolarů

Komerční lety do vesmíru                Projekt komerčních letů do vesmíru společnosti Virgin Galactic získal významného spojence, společnost Boeing. Ta nyní oznámila, že vstupuje do projektu nákupem akcií za 20 miliónů dolarů.  

Boeing, jeden ze dvou největších světových výrobců dopravních letadel, má za to, že komerční lety do vesmíru (přesněji na hranici vesmíru), mají budoucnost i obchodní potenciál. 8. října 2019 společnost oznámila plánovanou investici ve výši 20 miliónů dolarů do společnosti Virgin Galactic, která na uskutečnění komerčních letů do vesmíru pracuje již několik let a vloni postoupila do fáze úspěšných letových testů stroje SpaceShipTwo VSS Unity.  

První let VSS Unity do suborbitálního prostoru. Zdroj: Virgin Galactic

Boeing investuje do společnosti Virgin Galactic 20 milionů dolarů výměnou za akcie s "očekáváním uzavření transakce do konce roku 2019". Ve společném prohlášení obou společností se zatím hovoří jen obecně o plánech "prozkoumat možnosti a technologie komerčních letů do vesmíru". Konkrétní projekty, na kterých by měli spolupracovat, zatím budoucí partneři neuvedli. Je ale pravděpodobné, že Boeing budou zajímat také, ne-li především, možnosti letecké přepravy na velké vzdálenosti ve vyšších výškách a za výrazně kratší dobu, než je tomu dosud. Ostatně, to je jeden z cílů úsilí Bransonova projektu. 

„Strategická investice společnosti Boeing usnadňuje pokročit v úsilí o komercializaci vesmíru a rozšiřuje přístup spotřebitelů k bezpečným, efektivním a ekologicky odpovědným novým formám dopravy,“ uvedl Brian Schettler, vrchní ředitel společnosti Boeing HorizonX Ventures.

Společnost Richarda Bransona Virgin Galactic investovala do vývoje letounu a celého zázemí a systémů pro komerční lety na hranici vesmíru již miliardu dolarů a v dubnu 2018 uskutečnila první úspěšný nadzvukový let do suborbitálního prostoru letounem SpaceShipTwo VSS Unity (SS2). SS2  vynesla do výšky 14 km mateřská loď VMS Eve, následně došlo k odpojení SS2 a zážehu raketového motoru. Ten Unity umožnil během 30 sekund dosáhnout rychlosti Mach 1,87, po vypnutí motoru loď pokračovala vzhůru až do výšky 84 271 stop (25,68 km). Celý let VSS Unity můžete sledovat v animaci na FlightRadar24.com (máte-li přístup do zpoplatněné sekc). 

První let pohledem šéfpilota Virgin Galactic Dave Mackaye. Zdroj: Virgin Galactic

Předchůdce SS2, letoun VSS Enterprise byl při prvním letu 31. října 2014 zničen a teprve po vyšetření nehody mohli ve Virgin Galactic uskutečnit další zkušební let. SpaceShipTwo VSS Unity je určena k přepravě cestujících a nákladu do suborbitálního prostoru. Představa Richarda Bransona hovoří o tom, že jeho loď bude dopravovat cestující, či spíše cestovatele, na několik minut na oběžnou dráhu Země (zhruba do výšky 100 km), umožní jim zde zažít stav beztíže a přinese možnost na vlastní oči uvidět zakřivení planety. 

Čtenář Tomáš Zach s časopisem Flying Revue na vzletové a přistávací dráze kosmodromu Spaceport America. Foto: Archiv Tomáše Zacha

V srpnu letošního roku se základna Virgin Galactic přesunula na historicky první komerční kosmodrom Spaceport America. Díky našemu čtenáři Tomáši Zachovi z aeroklubu Letkov se jen několik dní po příletu mateřské lodi VMS Eve do tohoto budoucího vesmírného centra podíval i časopis Flying Revue.  

Pokud si zážitek výletu do vesmíru chcete dopřát a Virgin Galactic dokončí všechny testy tak, aby mohla komerční lety skutečně provozovat, připravte si (zatím) 250 000 USD a můžete doufat, že se stanete jedním ze šesti cestujících některého z letů na palubě VSS Unity. 

Provozní licenci pro komerční lety do vesmíru získal Branson, reps. Virgin Galactic, od amerického leteckého úřadu FAA jako první společnost v historii počátkem srpna 2016. Součástí programu je také možnost přepravovat cestující mezi Amerikou, Evropou a Austrálií či Novým Zélandem za podstatně kratší dobu, než to lze zvládnout běžným letadlem. První komerční let do vesmíru se uskuteční po dokončení všech testů, jeho datum zatím nebylo oznámeno. 

Jan Dvořák

Zdroj Aerotime.aero, Virgin Galactic