Beechcraft Bonanza a Cadillac Deville 1961

Bylo to nádherné slunečné odpoledne, výlet v čase do Ameriky šedesátých let za dvěma nesmrtelnými americkými ikonami, V-tail Bonanzou a Cadillacem DeVille z roku 1961.

Poctivá technika, velkoobjemové motory, ladné tvary a rock and roll. A také Kubánská krize, souboj o Měsíc a smrt JFK. Zkrátka ta vzdálená, sladká i krutá americká šedesátá, jejichž lepší stránka teď stála před námi. Beechcraft Bonanza V-tail, podle mnohých to nejlepší klasické sportovní letadlo, jaké kdy bylo vyrobeno, a Cadillac DeVille model 1961, jeden ze symbolů luxusu bohaté Ameriky let šedesátých. Dokonalý návrat v čase za technikou, která nám dodnes připomíná, že některé věci se dají dělat i jinak a možná lépe, než to dnes děláme my.

Někteří konstruktéři snad museli nahlížet do tajného archivu Universa, stejného, ze kterého čerpal Da Vinci. Jak si jinak vysvětlit, že dokázali na svých rýsovacích prknech vdechnout život takovým věčným tvarům, jako mají například Porsche 911, VW Brouk, nebo Land Rover Series 1. Nemohli tušit, že čáry z jejich pauzáků se jednou v budoucnu převedou do jedniček a nul a z výrobních linek budou sjíždět pravnuci jejich výtvorů ještě dekádu po tehdy nedohledně futuristickém roce 2000. Nebo to snad bylo díky jejich citu pro tvar a krásu? Nebo taky jenom náhodou byli ve správnou dobu na správném místě a díky těsně poválečnému konstruktérskému „drivu“ dokázali stvořit tyto nádherné technické ikony?

V-tail Bonnie

Jedním z těchto „strojů, které mají duši“, je i Beechcraft Bonanza. Je zosobněním solidnosti, preciznosti a nesamoúčelným a nic nepředstírajícím vybočením z šedi průměru, a zejména ukázkovým příkladem konstruktérské odvahy. V zemi jejího vzniku je podstatně větší ikonou než u nás. Nechci mluvit o její historii (již od roku 1945) nebo o jejích výkonech, ale o charismatu, se kterým se setkáte pokaždé, když se k V-tailu přiblížíte. Je to s ní jako sex s Jennifer Aniston. Sice ji všichni znají, všichni o „tom“ zasvěceně mluví, ale nikdo vlastně neví, jaké to s ní doopravdy je. Navíc, na světě není mnoho míst, kde by vás na V-tail přeškolili „jen tak“. Nelétají v leteckých školách ani půjčovnách letadel, většina majitelů si je úzkostlivě opečovává a berany vám do ruky stejně půjčí jen na trati a v horizontu. A to ještě pouze na chvíli. Já jsem měl možnost tento stroj několik let provozovat, pokusím se tedy podělit se o své, byť omezené zkušenosti. Předesílám, že se nepovažuji za guru tohoto typu letounu a mé názory mohou být subjektivní, zároveň však přiznávám, že V-tail je mým nejoblíbenějším typem v kategorii general aviation. Ostatně nejsem sám, často se dočtete, že „The V-tail Beechcraft Bonanza is the best flying machine ever built, bar none“.