28.3.2015
V listopadu 2006, necelý rok poté, co jsem získal průkaz soukromého pilota, jsem občas s mým kamarádem Martinem Tatouškem létal se Zlinem 126 na společné výlety na okolní letiště. Na letadle Z-126 vyrobeném v roce 1956, které již tehdy patřilo mezi oldtimery a dnes už spíše k pamětihodnostem, o nichž se vypráví mladým letcům, jsem absolvoval celý výcvik, včetně závěrečné zkoušky. Proto jsem si myslel, že jsem připraven téměř na vše.
Harmonogram výletu byl jasný, v sobotu kolem poledne přistát v Táboře, dát kafe, vyměnit se s Martinem za řízením a pokračovat zpátky do Kolína. Počasí mělo typicky podzimní charakter s občasnými sněhovými nebo smíšenými přeháňkami, které byly vesměs izolované, a dalo se tedy kličkovat mezi nimi. Foukal silnější vítr, který mohl v přeháňkách sílit k 8–10 m/s. Z pohledu letce to nebylo na žádné „žákovské“ létání, ale dva „hotoví“ piloti s nějakou zkušeností se s trochou opatrnosti mohli vydat na cílový let do Tábora.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »