Země dlouhého bílého oblaku

Flying Revue 3/2018   Nový Zéland aneb Země dlouhého bíléh oblaku je čarokrásná země dvou velkých ostrovů, dechberoucí přírody, krásných pláží, fjordů i divokých hor. A také země s leteckou tradicí. Její malou nevýhodou je vzdálenost – na to, abychom doletěli linkou tam, potřebujeme v dopravním letadle sedět nejméně 27 hodin a přibližně to samé nazpět.

Flying Revue 3/2018

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 84-91 ve Flying Revue č. 3/2018. Časopis vyšel 30. dubna 2018.

Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Jak se stát členem Klubu Flying Revue?

Kritéria při rozhodování, v jaké zemi létat, obvykle zahrnují i to, jakým jazykem se tam mluví, jak moc je nebo není daná země civilizovaná, jaká je tam letecká infrastruktura, jak rozvinuté je všeobecné letectví i jak složité je půjčit si tam letadlo. Důležité je vzít v úvahu i co je potřeba k tomu, abychom tam mohli létat s naším pilotním průkazem. Nejlépe takovým kritériím z mé zkušenosti vyhovují země anglosaského světa a země britského Commonwealthu. Během expedic Flying Revue jsme už prověřili země jako Británie, Irsko, USA, Kanada, Jižní Afrika, Namibie, Botswana, Austrálie… a letos v únoru také Nový Zéland. Tahle čarovná země dvou velkých ostrovů, Severního a Jižního, vyhovuje všem kritériím velmi dobře.

Aby letecká sezóna 2018 byla co nejdelší, začali jsme první expedici připravovat už na únor. Variant moc nezůstalo – kvůli počasí je potřeba letět na jižní polokouli a tam z anglicky mluvících zemí zbývá už jen Nový Zéland. Po pár dnech se podařilo najít leteckou školu v Nelsonu, která přislíbila možnost půjčení stroje C 172. Validace evropského pilotního průkazu je na Novém Zélandu prý ale dost složitá, a tak jsme se s majitelem školy domluvili, že pokud poletím sám, mohu letět jako sólo žák. K tomu stačí jen platný medical. Tím se odbouralo hodně starostí. Pak bylo potřeba ještě získat elektronickou mapu Nového Zélandu – nejjednodušší to bylo pro aplikaci Sky Demon.

Oblet Severního ostrova, expedice Nový Zéland 2018

Nový Zéland je podstatně menší než třeba Austrálie nebo USA, a tak na pokrytí hlavních zajímavostí stačilo plánovat nějakých 5 až 6 letových dní a kolem 30 letových hodin. Z meteo statistik jsem pochopil, že problémem Nového Zélandu je nestálost počasí i v letním období. Rozhodl jsem se proto tuto leteckou expedici pojmout trochu jinak – neletět ji v jednom zátahu kolem obou ostrovů, ale využít centrální polohy výchozího letiště Nelson a naplánovat celkem 4 okruhy (2x 1 den a 2x 2 dny), vždy s návratem do Nelsonu. To v kombinaci s celkovou dobou pobytu 14 dní podstatně zvýšilo pravděpodobnost, že se podaří najít vhodné letové dny.

Téměř po celou dobu létání běžely pod letadlem tři kamery a z okna jsem zuřivě fotil. Takže kromě fotek u tohoto článku jsou na webu Flying Revue jako po každé expedici nové zajímavé videozáběry.

Text a foto: Jiří Pruša