Francouzi mají zámky na Loiře, my zase zámky na Labi

Na samém počátku našeho výletu byla pohádka. „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš...“ zpívá v ní Karel Gott a Libuška Šafránková v roli Popelky ujíždí na koni k zámku Moritzburg. Zatímco moderní Popelka zvládala bravurně jízdu na koni tryskem, dnešní pilotka Cessny C 172 musí držet na uzdě 180 koní motoru Lycoming a zvládat srovnávací navigaci.

Klikatící se řeka Labe nám poskytuje ovšem nesmírnou navigační výhodu a současně odhaluje klenoty, o kterých bychom si dříve mysleli, že je nabízí jen Loira ve Francii. Tak nějak vznikala „linka Labe“.

Létat ze Slaného má nesmírnou výhodu. Cestou z Prahy nemohu nejet těsně pod prahem dráhy 24 ruzyňského letiště. Taška s leteckými proprietami, uložená pečlivě za sedadlem, obsahuje pochopitelně také záložní vysílačku. Ještě nikdy jsem ji nepoužil v letadle, ale vždycky trénuji vyjmutí vysílačky z tašky po hmatu, za jízdy, abych si poslechl ruzyňský ATIS.

Slaný je na samém okraji CTR Ruzyně, tak blízko, že nepřesně zaletěný okruh by znamenal narušení CTR. Meteorologická informace obvykle platí i ve Slaném. Ne vždy, ale obvykle. Stalo se mi ovšem i to, že Ruzyně měla absolutní CAVOK s modrou oblohou a ve Slaném mlha, že by se dala krájet. Ten den se „linka Labe“ neletěla. Říkám-li linka, nechci tím naštvat všechny opravdové linkové piloty. Jak ale jinak říkat trati, kterou s oblibou opakuji? Doporučení na malý výlet, který se zvládne během jednoho dne. Od prvního letu po stopách Popelky jsem jej zopakoval již několikrát a vždy jsem objevil něco nového. 

Državy Lobkowiczů 

Nad Mělníkem se srovnáváme do směru řeky. Po pravé straně, na stráni pod zámkem směrem k řece, vidíme vinohrad.

„To víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas.“ Víno, do kterého se král Karel IV. s Buškem z Velhartic po pár číších vpili. Paní Bettina Lobkowicz, současná majitelka vinohradu, nechť promine. Práce, kterou do toho vložila, je z letadla patrná, to bezesporu, ale vpít jsem se do té chuti zatím nedokázal, pomyslím si mimoděk. (Report z leteckého průzkumu na téma, jak se víno z Burgundska díky Karlu IV. dostalo do Mělníka, přineslo FR 3/2016.) Zámek, který byl v rámci restitucí Lobkowiczům vrácen, je úžasný především svojí polohou. Neexistuje krásnější pohled na zámek lemovaný vinnou révou a tyčící se nad soutokem Labe a Vltavy, než je pohled z letadla.

Flying Revue 2/2017

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 84 až 91 ve Flying Revue č. 2/2017. Na stáncích je časopis od 23. února 2017.

Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.

To už nás ale vítá Roudnice se zámkem, který je též v držení Lobkowiczů. Ale i za socialismu měl ušlechtilé využití, sloužil totiž jako sídlo vojenské konzervatoře. I zde k zámku neodmyslitelně patří vinařství a vinné sklepy. Nesmíme ovšem zapomenout na blízké letiště, na kterém probíhá čilý provoz.

Na chvíli se tedy odhlašujeme z frekvence Praha Info a přecházíme na Roudnici. Letištní okruh je naštěstí veden západně, a tak prostor nad řekou zůstává volný. Na frekvenci letiště je rušno, na okruhu se nachází hned několik letadel, další se hlásí na příletu od Sazené.

V momentě, kdy pilotka OK-ELA promluví do rádia a ohlásí: „Průlet informační zónou východně podél řeky od jihu k severu,“ je několika piloty neomylně identifikován její hlas, takže ke změti standardních hlášení přibývá ještě několik nestandardních zdvořilostních relací typu: „Ahoj, Lucko!“ Rozeznat jednotlivé hlasy je poněkud obtížné, a tak se loučíme slovy: „Opouštíme vaši informační zónu severně a přecházíme na Prahu, ahoj, kluci.“ Od třistašedesátky nad zámkem jsme upustili a pokračujeme svižně přes Litoměřice k Ústí nad Labem.

Pavel Valenta