Zajímavé osudy letecké techniky ve světě – Frankfurt nad Mohanem

4.7.2020

Kdo by neznal tohle obrovské město ve spolkové zemi Hesensko v Německu. Říká se mu také Mainhattan Evropy, to pro své mrakodrapy, které se tyčí nad řekou Mohan.

Douglas C-47B pojmenovaný “The Berlin Train” s původní cedulí k letecké základně Rhein-Main Air Base

To pravé kouzlo, pro každého nadšence do létání jsou ale spotterská místa u Zeppelinheimu (50.0394431N, 8.5968072E), kde je úžasný výhled na mezinárodní letiště Frankfurt (ICAO: EDDF).

Airbus A380 společnosti Asiana Airlines můžete mít „skoro“ na dotek při finále dráhy 25C

Airbus A32-200 létající pod imatrikulací D-AIDY společnosti Lufthansa

Tahle vyhlídka je umístěná u prahu RWY 25L a pojezdové dráhy mezi terminálem 2 (stará část) a terminálem 3 (nový na jižní části letiště). Takže ideální místo s výhledem na přílet letadel, krom nešťastně umístěné malé budovy těšně u vyhlídky, která brání vidět plně na obě dráhy. Bohužel většinou na kontakt letadla při přistání s drahou 25C (severní dráha). To pravé po kochání nad desítkami druhy letadel, která přilétají a odlétají z tohoto letiště, můžete zažít o pár metrů dál. Pod vyhlídkou, kam se dostanete chodníkem podél dálnice (cca 250m směrem na jih), je památník The Berlin Airlift Memorial Aircraft (50.0378961N, 8.5954936E).

Douglas C-54E s imatrikulací N88887, pojmenovaný “Rosinen Bomber” a typickým původním zbarvením

Jedná se o bývalý vchod na leteckou základnu USAF - Rhein-Main Air Base, oficiálně uzavřenou k 10. říjnu 2005. Nyní terminál 3 na jižní straně letiště. Zde je umístěn jeden ze tří památníků „leteckého mostu“ upomínající na zásobování blokovaného Berlína v letech 1948-1949. Právě nevýhodná poloha Berlína, rozděleného (tak jako samotné území Německa) čtyřem vítězným mocnostem, a ležícího obklopené sovětskou zónou. Což nebylo vítané ze strany bývalého Sovětského svazu, kdy Stalin plánoval převzetí Západního Berlína. A tak 24. června 1948 došlo k blokádě přístupových pozemních cest. Západní část Berlína byla plně odříznuta od veškerého zásobování. Jediná možnost tedy vedla vzduchem, ze třech dohodnutých hlavních koridorů Hamburk, Hannover a Frankfurt nad Mohanem, později nazvaných „vzdušné mosty“. Do tohoto zásobování, bylo zapojeno mnoho druhů letadel. Jedním z nich byla dvě legendární letadla Douglas C-47B s imatrikulací 43-49081, pojmenovaný “The Berlin Train” a Douglas C-54E s imatrikulací N88887, pojmenovaný “Rosinen Bomber”, které právě naleznete zde. Jedno důležité vysvětlení k názvu Rosinen Bomber je jistě na místě. V průběhu zásobování začalo napadat piloty, a jedním z nich byl například Gail Halvorsen, shazovat z okénka letadla před přistáním balíčky čokolády, hrozinek a dalších sladkostí na malých padáčcích pro přihlížející děti. To se postupně stalo neskutečně populární a děti stály přes celý den připraveny si odchytnout nějaký ten padáček se sladkostmi. Je známo, že i děti z Východního bloku čekali, zda se nějaký ten padáček nezatoulá k nim.

Pojďme se na nyní podívat na letadla.

Přiblížit se můžete až na dotek

Douglas C-47B 43-49081
Legendární vojenská verze letadla vycházející z Douglas DC-3, byl transportní dvoumotorový letoun (vybaven dvojicí motorů Pratt & Whitney R-1830-90C) americké konstrukce. Tento stroj byl vyrobený v roce 1943 ve verzi C-47B+10-DK ve firmě Douglas v Oklahoma City v USA, pod sériovým číslem 14897. Tentýž rok byla Dakota zapojena do služby v letectvu Americké armády pod označením 43-49081, zároveň bylo doraženo do sériového čísla letounu označení /26342. Po aktivní službě ve II. Světové válce se stroj zapojil do transportní činnosti Americké armády po celém světě, až do roku 1963. V říjnu roku 1963 byl odkoupen společností Iberia a letadlo dostalo novou imatrikulaci EC-ASF. Pouze po třech letech, tedy roku 1966, bylo letadlo předáno do služeb Španělského letectva (Ejercito de Aire), kde sloužilo až do roku 1981 pod označením T.3-64. V historii letadla došlo ještě k dalším dvěma prodejům v roce 1981 a 1983, kdy létalo pod imatrikulaci N1350M. 9.června 1989 bylo vyřazeno z registru. Nyní stojí u památníku a je možnost si ho prohlédnout dle libosti. Krom vnitřku.

Od středu památníků máte pěkný výhled

Douglas C-54E N88887

Americký čtyřmotorový vrtulový (hvězdicový motor Pratt & Whitney R-2000) přepravní letoun Douglas C-54E, vycházející z dopravní verze DC-4 Skymaster, byl vyroben mezi lety 1944 a 1945 v dílnách Douglas v Santa Monice v Kalifornii. Pod sériovým číslem 27289 ve verzi DO, tedy úprava pro dlouhé lety (také možnost integrovat nosítka, sedadla dle využitelnosti atd.) pro letectvo Americké armády. Zde působil jeden rok pod označením 44-9063. Svojí první soukromou službu začal létat u legendární letecké společnosti Pan American World Airways od 8.února 1946 pod imatrikulací N88887 s přezdívkou Clipper Monsoon. Zde létal i jako zásobovací letoun s uhlím do blokovaného Berlína. Tedy došlo na přestavbu na typ C-54G. Po úspěšných 6 letech služby byl prodán společnosti Swissair a letoun dostal novou imatrikulaci HB-ILU. V roce 1959 letoun přešel do služeb Balair, což byla také Švýcarská letecká společnost (fungovala až do roku 1993), kde létalo pod stejnou imatrikulací deset let. 12.prosince 1969 došlo ke změně majitele, letoun přešel pod Aer Turas, tedy pod Irskou leteckou společnost (ukončila činnost v roce 2003). Zde létal pod imatrikulací EI-ARS. Letoun během následujících 11 let změnil 7 krát majitele, například létal pod Golden Falcon aviatik, Royce Wayne McCarthy, nebo Transair Ltd. Zásadní okamžik pro letadlo přišel v lednu roku 1981, kdy s celkovým náletem na draku 63000 hodin, bylo rozhodnuto o jeho udržení a prodloužení životnosti. Začalo tedy hojně létat i v Africe, pod leteckými společnostmi jako je Dar-es-Salaam v Tanzánii, nebo Liberia World Airways (pod imatrikulací EL-AJP) od roku 1987. Za následující 3 roky letoun změnil ještě 3x majitele, vždy už létalo jen pod označením N88887. Až v roce 1990 bylo relokováno do Národního leteckého muzea ve Spojených Státech Amerických, do Daytony v Ohiu. Dostalo potřebnou povrchovou údržbu a přebarvení na legendární stříbrnou barvu s červenými blesky a nápisem za kokpitem Rosinen Bomber. Bylo také odhlášeno v lednu 1990 z registru letadel. Poté bylo zapůjčeno na leteckou základnu Rhein Main Air Base v Německu, kde je dodnes. Kompletní přehled majitelů letadla lze pěkně s daty vidět na této stránce https://aerialvisuals.ca/AirframeDossier.php?Serial=70529

Samotný památník
Památník v podobě pilíře mostu

Památník na „letecký most“ byl postaven v roce 1985 a je replikou monumentu, který byl vystaven již na letišti Tempelhof v Berlíně. Tedy část betonového pilíře mostu se třemi koncovkami, které naznačují tři trasy zmíněné na začátku článku. Je zde původní deska s označením letecké základny vsazená do rámu a další panel, na kterém se můžete dočíst historii celé této operace.

Možnost si je prohlédnout ze všech stran je opravdu pěkný zážitek

Pokud jsem Vás navnadil se podívat na tohle pěkné místo (jak na památník, tak na vyhlídku letiště), doporučuji vyrazit brzo ráno, kdy je slunce v zádech a relativně málo lidí. Také při západním větru, je většina velkých letadel směřována právě na prahy těchto drah 25L a 25C. Přeji mnoho krásných fotek.

Tomáš Zach