Letiště Líně: Jak zabít 70 let historie

26.8.2022

Mezi leteckou i neleteckou veřejností v posledních týdnech rezonuje schválení demolice areálu letiště Plzeň-Líně usnesením Vlády ČR ve prospěch průmyslového parku a především továrny typu tzv. gigafactory na výrobu baterií pro elektroauta.

img_3597.jpg

Koncern VW zvažuje několik lokalit ve střední Evropě schopných pojmout takový průmyslový objekt a právě Líně jsou jednou z nich. Návrh byl schválen 27.7.2022 a začaly se dít věci. Několik dní před schválením se totiž mezi veřejnost dostal celý text předkládací zprávy návrhu, který je plný polopravd a záměrných nepřesností. To zvedlo obrovskou vlnu nevole nejen mezi létajícím i nelétajícím personálem letiště, ale především mezi občany a starosty okolních obcí. Se starosty totiž nebylo ze strany vlády ani navrhovatelů adekvátně komunikováno nebo nebylo komunikováno vůbec, s občany jednotlivých obcí tím méně. Drtivá většina obyvatel až do medializace celého případu totiž o záměrech vlády nevěděla vůbec nic.

0a0a0931.jpg

Další podivností vyplývající z tohoto textu je fakt, že prvním krokem má být demolice letiště a teprve poté vytvoření tzv. Studie proveditelnosti. Tedy – ,,napřed to zbouráme a pak budeme přemýšlet, co s tím budeme dělat, a jestli je to vůbec možné, ale zbavíme se tak největších odpůrců – leteckých i neleteckých subjektů na letišti“. Armáda ještě v roce 2018 během soudních sporů s pronajímatelem označovala letiště jako strategické a tímto také argumentovala v soudních sporech s obcemi, které žádaly od armády úhradu za využívání částí areálu, které vlastní právě obce a nikoli ministerstvo obrany. Nyní se má překvapivě právě toto ministerstvo do 31.8. vyjádřit, jestli je areál vůbec potřebný. Za stávající geopolitické situace v Evropě je zrušení letiště o parametrech toho líňského velice nekoncepční a krátkozraké. Vzhledem k tomu, že ministryně obrany Černochová mluví o válce na hranicích NATO, prohlašuje, že je potřeba se probudit s tím, že bezpečnost a obrana nejsou zadarmo, a že je své kroky potřeba více a lépe vysvětlovat veřejnosti, bylo by velice zajímavé, jak by právě v této době vysvětlovala demolici tak strategicky významného areálu. Vše o to křiklavěji kontrastuje s jednáním armády o navrácení letiště v Hradišti do jejího vlastnictví.

0a0a6988.jpg

banner_300x100_predplatne_fr_2020.jpg

Že se něco děje si občané mohli poprvé všimnout z nevinné zprávy dobřanského obecního úřadu, že byl schválen návrh změny územního plánu, který mimo jiné avizoval výstavbu logistického hubu a k němu vedoucího dálničního přivaděče okolo obce Nová Ves. Text změny je k dohledání, nicméně zápis a závěr z veřejného projednávání už nikoli. Právě na něm totiž vyjádřili občané nesouhlas s celou akcí, protože přivaděč má vést až 100 metrů od nejbližší budovy. Obec by se tak dostala do naprostého obklíčení z jižní a západní strany letištním areálem, z východu dálnicí D5 a ze severu dálničním přivaděčem. Došlo by k velkému narušení života obce hlukem, prachem a nárůstem provozu zejména nákladní dopravy. Dotčení obyvatelé vyjádřili svůj protest prostřednictvím petice a žádostí o veřejné referendum a navrhli otázky, které obci ukládají vyjmout křižovatku Nová Ves pro napojení strategického podnikatelského parku Plzeň-Líně (dále SPP) a napojení na dálnici D5 ze Zásad územního rozvoje a případně dalších nadřazených nástrojů plánování, bránit poskytnutí pozemků SPP, z titulu samosprávy a vlastníka pozemků uplatňovat negativní připomínky k řízeních souvisejících s SPP, zajistit kroky k ochraně vody a zamezit negativním vlivům SPP na životy obyvatel a životní prostředí. Na dalším veřejném zasedání však zastupitelstvo představilo svou vlastní zkrácenou podobu otázek, která logicky vyústila v nevoli občanů. Jednání tak skončilo opětovným odročením a uvidíme, zda při následujícím jednání zastupitelstvo konečně občanům vyhoví a nejedná se z jeho strany jen o zdržovací taktiku.

img_3472.jpg

O největší rozruch se však postaral samotný zápis z vládního usnesení. Jednotlivé subjekty na letišti, především ty letecké, začaly bít na poplach jako první. Ostře se ohradily především proti nepravdivým informacím v tiskovém prohlášení vlády, že se jedná o brownfield s jen málo využívaným letištěm. Ono nevyužívané letiště je totiž domovem cca 70 ti letadel, na kterých létá přes 500 pilotů. Současně s tím sídlí na letišti 60-70 neleteckých subjektů, které podnikají v oblasti strojírenství, zemědělství, atd. Kdyby se jednalo o nevyužitý brownfield, patrně by letiště nikdy nezískalo osvědčení k provozu letiště, nevyskytovalo by se na něm 6 leteckých škol, dva aerokluby, geodetická společnost s několika vlastními letadly ani letecké muzeum s letuschopnými exempláři z 2. sv. války a návštěvností v řádu vyšších tisíců návštěvníků ročně. Několik rozbořených budov na letišti nijak nesouvisí s čilým provozem, který jen za minulý rok činil přes 19 tisíc pohybů. Právě počet pohybů při srovnání s parametrově podobnými letišti řadí Líně na páté místo, a to je bráno v úvahu i letiště Václava Havla v Praze Ruzyni. Argument o nevyužívání letiště v Líních je tedy naprosto lichý.

img_3628.jpg

I vzhledem k výše uvedenému je plocha líňského letiště, v plzeňském kraji jediného se zpevněnou vzletovou a přistávací dráhou, svou únosností naprosto dostačující i pro turbovrtulové nebo menší proudové letouny, které zde bylo možné v minulosti pravidelně pozorovat. Celý komplex je ale využitelný i jako záložní letiště pro armádní letectvo, a to nejen české. Plochy na současné dálnici D1 u Měřína a Vyškova s líňským letištěm nesnesou srovnání. V novodobé historii českého letectva se nikdy nepoužily a postrádají jakoukoli logistickou infrastrukturu, hangáry nebo kryty. Bez ohledu na názory typu „letiště je v rozkladu“ nebo „je tam jen pár rozbořených domů a jinak to chátrá“ si s naprostým klidem dovedu představit, že by po velice krátké přípravě bylo schopno přijmout, ukrýt a odbavit letku nebo pluk stíhacích i bitevních letounů, o vrtulnících nemluvě. Samozřejmě v rámci jakéhosi bojově-nouzového režimu, ale jiná taková plocha na západ od Prahy po Mnichov prostě neexistuje.

img_3734.jpg

banner_knizni_edice_fr_640x200.jpg

Na letišti sídlí také Letecká záchranná služba AČR, která zde má ideální podmínky pro výcviky posádek a nácviky součinnosti s dalšími složkami IZS a otázka, co by bylo právě s LZS, byla zodpovězena v tom smyslu, že její stanoviště se může přesunout. Ano, krátký provoz armádní LZS v Bechyni ukázal, že stanoviště s jedním strojem je možné přesunout a efektivně provozovat prakticky na kterémkoli dostatečně velkém a zpevněném plácku betonu. Ale určitě to není možné s veškerým zázemím a logistikou, které má LZS v Líních. Zde se totiž rovnou provádí i většina oprav a servisních prohlídek, a to přímo v hangárech LZS i na několika vrtulnících naráz, bez nutnosti neekonomických přeletů vrtulníků na mateřskou základnu Kbely a zpět.

V pátek 5.8.2022 tedy provozovatelé letecké techniky v Líních uspořádali protestní akci. Na apronu M seřadili většinu přítomné letecké techniky (celkem 48 letadel a 2 vrtulníky), podotýkám, že kompletně letuschopné (snad možná s výjimkou L-39 Albatrosu OK-JET, který se připravuje na rozsáhlejší údržbu). Reportáže z této akce byly k vidění ve zpravodajstvích většiny velkých médií, včetně veřejnoprávních. Mediální zájem nebyl pouze jednorázový, přidalo se dalších několik zpravodajských serverů, které průběžně o celé situaci informují, stejně jako některé televize. Na sociální síti Facebook vznikla stránka Zachraňme letiště Líně, která zveřejňuje informace o dění na letišti, vyvrací mylné dojmy prezentované vládou, potažmo Plzeňským krajem a poukazuje na negativní dopady a rizika výstavby průmyslového parku. Stránka odkazuje i na petici, kterou ke dni předání na podatelnu Krajského úřadu podepsalo 8 456 lidí. Dokonce došlo i na vydání vůbec prvních novin, které sumarizují informace z Facebooku i pro „offline“ komunitu. Za zmínku stojí také fakt, že provoz letiště je hrazen z nájemného všech subjektů v areálu. Tedy všichni, do posledního pilotního žáka se podílí na tom, že je letiště vlastněné státem provozuschopné a nestojí veřejné finance ani haléř. Jakou lepší spolupráci si může stát s leteckou veřejností přát?

0a0a7033.jpg

Bylo by naivní si myslet, že průmyslový park, který zde chce vláda postavit, by obsahoval pouze onu „baterkárnu“ pro 4 500 zaměstnanců. Úplně první argument proti tomu tkví v jednoduché otázce – kde je vzít v kraji s nezaměstnaností 2,65 %? Protože součástí projektu je i ubytovna pro oněch 4 500 lidí, patrně se bude jednat o agenturní pracovníky z východních zemí, kterých jsou v Plzni a jejím okolí plné montovny. S tím se stává křehkým i argument o vysoce specializovaných pracovních pozicích. Asi ne. A o tom, jak právě příliv pracovníků z východní Evropy zamával s kriminalitou by mohli plzeňané vyprávět. Jelikož je v plánu zastavět celou téměř 400 hektarovou plochu areálu, lze předpokládat, že průmyslových objektů zde vznikne daleko více (požadavky Volkswagen Group na „baterkárnu“ byly cca. 200 ha). Plány plzeňského kraje na tento podnikatelský park děsí občany okolních obcí již od roku 2015, někdejší krajská reprezentace uváděla potenciál zóny zaměstnat až 30–50 tisíc lidí! Dnešní optikou by tedy mohlo jít o 4500 v „baterkárně“ a 15–25 tisíc lidí v ostatních provozech. Zůstaneme s odhadem při zemi, a budeme uvažovat, že by v areálu mohlo pracovat např. 6 000 vesměs agenturních zaměstnanců cizí státní příslušnosti, přičemž by se 4 500 mělo umístit do zamýšlených ubytoven na místě rozptylu u dřívější vzletové dráhy (na opačné straně dálnice v katastrálním území městské části Plzeň–Lhota). Tím by došlo ke zcela nepřirozenému a násilnému nárůstu obyvatel na velice malé ploše bez toho, aby infrastruktura a občanská vybavenost odpovídala podobnému náporu. Celkový součet obyvatel okolních obcí, přímo navazujících na letištní areál je podle dostupných údajů 14 739 (Dobřany – 6 128, Chotěšov – 2 934, Zbůch – 2 609, Nová Ves – 285, Líně 2 783, Plzeň–Lhota – 1 692). Jen samotná kapacita ubytoven zamýšlených ve Lhotě by zvýšila počet obyvatel v tomto městském obvodu Plzně na trojnásobek. Vezmeme-li součet obyvatel všech těchto obcí, jedná se o navýšení počtu obyvatel o třetinu až polovinu, znovu opakuji, že ne přirozeným způsobem. A když už jsme u těch občanů, podnikatelský park jim „zvelebí“ i veřejný prostor – stromy cca. dvousethektarového lesa ustoupí šedým kolmým stěnám továrních hal. Cesty s výhledem na ně budou zcela jistě patřit mezi vyhledávané lokality pro venčení psů, jízdu na kole a relaxaci. Nesmíme opomenout, že bude průmyslový skvost hrdě na odiv i z hlavní silnice mezi Plzní a Domažlicemi i z hlavní silnice z Plzně do Klatov a dokreslí tak panorama chotěšovského kláštera. Doslova krásné vyhlídky do budoucna.

img_3589a.jpg

baner_flying_revue_cesko_z_nebe.jpg

Dalším problémem projektu podnikatelského parku je jeho energetická náročnost. Nedostačující kapacita distribuční sítě elektřiny v dané lokalitě vyžaduje nová připojení 400 kV a 110 kV přenosové soustavy. Dnes, kdy začíná být o energii nouze, by byl objekt o celkové spotřebě v řádu vyšších stovek megawattů skutečnou energetickou zátěží. Pro srovnání a představu – naše nejvýkonnější jaderná elektrárna Temelín vyrábí při běžném provozu obou reaktorů cca. 2 200 MW.

Energetická náročnost parku se týká i spotřeby vody, která požaduje průtok 300 litrů za sekundu (a to pouze pro „baterkárnu“, nikoli další provozy). Projekt původně počítal s odběrem vody z vodní nádrže České údolí, nicméně řeka Radbuza nedokáže zajistit takový odběr. Namísto toho se objevily úvahy čerpat vodu do areálu z řeky Úhlavy nebo až za soutokem těchto dvou řek. Ovšem i tato kapacita je dle statistik ČHMÚ v suchých letních měsících velmi diskutabilní – Úhlava totiž slouží i jako zdroj pitné vody pro 170 tisícovou Plzeň. Ještě šíleněji zní představa, že bude někdo 300 litrů za sekundu tlačit potrubím na vzdálenost 12 kilometrů s převýšením v nejvyšším bodě 130 metrů (pokud by se tedy vodní přivaděč nerealizoval 12 km dlouhým tunelem). Čerpání se bude pojit s druhotnou energetickou náročností a dost možná hlukem v místech čerpacích stanic.

img_3484.jpg

Přívod elektrické energie i vody je spojen s dalším rizikem celého projektu – výkupem pozemků, na kterých by se zřizovalo potrubí a elektrické vedení. Ve druhém případě se dokonce jedná včetně ochranného pásma (400 kV) o koridor v šířce cca. 80 metrů. Šířka dálnice D5 na dvouproudovém úseku v obou směrech měří od plotu k plotu ani ne polovinu. Nepochybně si vybavíte v médiích propíranou náročnost výkupu pozemků nebo procesu vyvlastňování u dopravních staveb.

Opět se tedy dostáváme do situace, kdy vládní i komunální politici naprosto bezohledně a zbrkle schvalují akci, ke které nemají dostatečně přesné podklady, studie, a hlavně proti vůli naprosté většiny občanů–voličů v okolí. Problém se totiž nedotýká pouze přímo sousedících obcí, ale také dalších v okolí a v důsledku i samotného krajského města. Vyvstává také zásadní otázka: není gigafactory pouze zástupným pseudo-projektem za účelem získání pozemků okolních obcí a jejich převedení do vlastnictví kraje? Ten následně „přijde na to“, že postavit takovou továrnu není „z důvodu vnějších vlivů“ možné, a pozemky v nouzi rozprodá soukromým subjektům jako investiční nemovitosti. Jakkoli se toto může zdát přitažené za vlasy, dnes už je nutné počítat naprosto se vším a na první pohled nelogická potřeba uzavřít letiště ještě letos tomuto scénáři bohužel velice napovídá.

Letiště Plzeň-Líně

  • veřejné vnitrostátní letiště / neveřejné mezinárodní letiště
  • betonová dráha o rozměrech 1450 x 60 m (s možností prodloužení až na 2500 m)
  • nejvyužívanější letiště v Plzeňském kraji
  • jako jediné se dá využívat celoročně
  • jediné v Plzeňském kraji má zpevněnou plochu a dostatečné kapacity krytých stání i pro středně velká letadla
  • nejzápadnější letiště této velikosti (nejblíže našim západním spojencům NATO)
  • cca. 70 bázovaných letadel
  • stanoviště armádní Letecké záchranné služby
  • 6 leteckých škol
  • Geodetická společnost s vlastní leteckou flotilou
  • letecké muzeum (tisíce lidí ročně)
  • dva aerokluby
  • několik desítek neleteckých subjektů (strojírenství, zemědělství, aj.)

 

Autor: Tým Zachraňme letiště Líně

Fotografie: Pavel Vanka a Ivo Stonjek

banner_fr_300x300_videobanka_cz_fin.jpg

Flying Revue > Články > Všeobecné letectví > Letiště Líně: Jak zabít 70 let historie
.

         Máme pro vás »

Vánoční inspirace:

KURZ - VFR lety nad Evropou a dálkové VFR lety: 25.1. a 22.2.2025!

Nové číslo právě vyšlo!

Speciály:

..
12

Knihy:

..
12345

SkyDemon:

Unikátní Videobanka:

Předplatné + Předplatné jako dárek:

..
1234

Aplikace VFR Comm.:


Kapitola zdarma - vyzkoušejte »

Pojišťovna SV:

Pojišťovna SV »

Práce v letectví:

Kalendárium:

Dne 27.11.1939 se stalo...
27.11.1939
Posádka kanadského letounu Junkers W-34 patřícího Canadian Airways uskutečnila nejdelší záchranný let v kanadské historii z Winnipegu do Repulse Bay a zpět.
zavřít

Živě z dráhy 06/24:

Partneři:

..
123456

BETA opět poletí:

Beta opět poletí!!! »