Využití GNSS v nouzových situacích

Satelitní navigace v IFR i VFR létání 5.  V rámci projektu CaBilAvi (Capacity Building for Aviation) byl zveřejněn další díl výukových videí s tématem GNSS navigace. Je součástí dvacetidílné série krátkých videí prezentujících možnosti využití GNSS (Globálních navigačních satelitních systémů) v letectví. 

Páté video s názvem Využití GNSS v nouzových situacích (video najdete níže) zmiňuje určité momenty, které mohou nastat během VFR letu. Nemusí jít vždy jen o ztrátu orientace. I v případě technické závady může být bleskové vyhledání nejbližšího letiště vhodného pro přistání tím, co nám zachrání život. 

Neplánované vlétnutí do IMC zažil patrně každý VFR pilot. V základním výcviku je ostatně takové situaci věnováno několik málo lekcí. Důraz je pochopitelně kladen především na správnou pilotáž. První je vždy pohled na umělý horizont, rychloměr a vario, nikoliv na obrazovku GNSS zařízení.  Podle notoricky známé poučky: Letět ->  Navigovat -> Komunikovat  je tedy pohled na GNSS zařízení až ten druhý. 

Nouzové situace GNSS. Zdroj: GNSS Centrum

Ačkoliv by se zdálo, že to přece každý ví, vzpomínám si na jeden podzimní odlet z Karlových Varů. Meteorologické podmínky - základna souvislé oblačnosti 3500 ft AMSL a dohlednost 5 km v Karlových Varech i v Praze - však dávaly předpoklad legálního provedení VFR letu.

Satelitní navigace v letectví

Všechny díly seriálu najdete zde: www.flying-revue.cz/gnss.

Letadlo, kdysi dávno vybavené pro let podle přístrojů, už neodpovídalo dnešním standardům příjemného přístrojového létání, na beranech pilota však byl k disposici moderní GNSS přístroj, takže se mohlo zdát, že případné zaváhání ve srovnávací navigaci bude možné snadno eliminovat.

Po pečlivém zadání letového plánu do GNSS přístroje a správném nastavení QNH následoval ještě odletový briefing, který zahrnoval i možnost návratu do Karlových Varů. Exaktní zmínka o případném návratu na LKKV byla nutná zejména z důvodu, že odlet byl prováděn těsně před ukončením provozních hodin letiště. Bylo tedy nutno počítat s tím, že na frekvenci LKKV TWR již žádnou radu pro přiblížení a přistání nedostaneme. 

Po vzletu z dráhy 11 se s námi karlovarský řídící po oznámení o ukončení provozních hodin letiště ještě rozloučil. Netrvalo ani 5 minut a dohlednost se rapidně zhoršila. Z předcházejícího meteobriefingu jsme věděli, že směrem na jih má být dohlednost lepší. Z přímého odletu na Rakovník bylo najednou esíčko směrem na Toužim. Ale lepší to nebylo. Kouřmo na zemi přecházelo plynule do souvislé oblačnosti již v nějakých 3 000 ft. Naše změna směru na Toužim optimální nebyla, vždyť jen malý kousek od Toužimi číhá vysílač Krašov, jehož vrchol ve 3463 AMSL není nic, co bychom rádi potkali. Rozhodnutí o návratu bylo na světě.

Co je EGNOS a jak funguje

Ale ouha, neúplná znalost přístroje GNSS na beranech se v této nouzové situaci ukázala jako kritická. První zmáčknutí tlačítka NRST pochopitelně nabídlo letiště Toužim a jeho akceptování navrhlo směr do Toužimi. Zmáčknutí tlačítka BACK pak vedlo k dotazu, zda opravdu chceme cíl Toužim zrušit. To odvedlo pozornost pilota natolik, že původní mírná levá zatáčka se začala měnit na ostrou klesavou. „Koukej na umělý horizont a vykašli se na tu džípíesku!“ vypadlo ze mě zvýšeným hlasem, aniž bych chtěl jinak zkušeného pilota nějak dirigovat. Prostě pud sebezáchovy. Pilot ovšem v přesvědčení, že svůj přístroj dobře zná a směr na LKKV z něj dostane, nepřestával klikat do přístroje. Letadlo kdysi vybavené pro přístrojové lety však mělo stále funkční ADF přístroj. Díky pečlivému odletovému briefingu bylo stále nastaveno NDB L (Vrata/Karlovy Vary) na frekvenci 365.

Sekce Pro piloty

V naší sekci Pro piloty snadno najdete vše potřebné pro plánování letu v ČR i Evropě, pilotní tipy, slovník leteckých pojmů a mnohé další praktické pomůcky pro vaše létání.

Nikdy jsem neměl tu žlutou ručičku ADF rád tak, jako v tuto chvíli. „Sem letíme!“ Přistihnu se, jak ukazováčkem tluču do kulatého ciferníku ADF. „Umělý horizont, náklon 15°, neklesat a sem, sem, tady ti to ukazuje, kam máš letět!“ stále klepám na budík ADF. Naléhavost v mém hlase patrně poněkud vyděsila cestující na zadním sedadle, ale pilota konečně odvedla od obrazovky přístroje GNSS. Dámě na zadním sedadle se tímto dodatečně omlouvám. Na zemi mi potom pilot ukázal, že jeho GNSS přístroj funguje a cestu na LKKV ukázat umí. Ale co je to platné, když ve chvíli, kdy to bylo potřeba, to jaksi nešlo? 

Jak se takovým situacím vyhnout i jak se připravovat pro případ nouze, Vám napoví právě publikované video projektu CaBilAvi (viz výše).

Další díl využití GPS v létání přineseme zhruba za týden. 

Pavel Valenta