Video: V hlavní roli Robinson R66 aneb Jak se staví vrtulník

Kompletace vrtulníku Robinson R66 v NISA AIR          Jak vypadá pětimístný turbínový vrtulník Robinson R66, asi víte. Jak probíhá jeho montáž v místě určení ale asi neviděl každý. Ve spolupráci se společností NISA AIR vám nabízíme video a foto pohled do zákulisí během montáže tohoto zajímavého vrtulníku. 

Než se vydá na cestu ke svému majiteli, je každý nově vyrobený stroj, který opustí výrobní závod Robinson Helicopter Company v Torrance v Kalifornii, uveden do provozu a absolvuje minimálně 4 hodiny letu s piloty RHC. Pak je rozebrán, jednotlivé části poskládány do přepravních beden a ty jsou pak doručeny majiteli. V našem případě tedy musí překonat Atlantik, než kamion kontejner s bednami složí u dodavatele vrtulníku, společnosti NISA AIR.

V hlavní roli Robinson R66 aneb Jak se staví vrtulník

Sem bedny dorazí po absolvování celní přejímky vrtulníku na našem území. Robinson Helicopter  Company (RHC) vyrábí tento pětimístný turbínový vrtulník od roku 2010 a společnost NISA AIR je jediným autorizovaným dealerem tohoto vrtulníku pro Českou republiku.

Jakmile kontejner "přistane" na ploše před hangárem NISA NISA AIRu v Mladé Boleslavi, jde to už ráz naráz. Po vyložení nákladu a prvotní kontrole letadlových celků rozložených do tří dřevěných beden se bedny přesunou do hangáru. První bedna obsahuje kabinovou část s motorem. Ve druhé se nachází ocasní část, listy hlavního rotoru, rozložený podvozek a ocasní rotor. Třetí bedna obsahuje hlavní reduktor a hlavu hlavního rotoru. Různé menší části vrtulníku, vybavení, doplňky, dokumentace a spojovací materiál jsou vloženy do kabiny pod sedadla, nebo do zavazadlového prostoru R66, který výrobce šikovně využije na transport.

Po přípravě všech celků začíná samotná kompletace vrtulníku. Reduktor se vyjme z bedny a pomocí zdvihacího zařízení vytáhne do potřebné výšky. Poté se přiveze kabina vrtulníku ještě připevněna ke dnu transportní bedny a reduktor se nachystá nad ní. Následuje montáž reduktoru, která je náročnější na čas a manipulační prostor mezi reduktorem a prutovinovým rámem kabiny. Reduktor se usadí a spojí s rámem pomocí čepů. Připojí se táhla řízení na cykliku a část transmise na zadní reduktor. Souběžně se provádí připojování hadic reduktorového oleje, brzda hlavního rotoru, sestava klimatizace a propojení elektrického systému a konektorů. 

Souběžně s prací na kabině probíhá sestavení podvozku vrtulníku. Ližiny jsou při přepravě rozloženy na čtyři části a jdou jednoduše složit dohromady. Kabina s připevněným reduktorem se zvedne a odstraní se zbytek přepravní bedny. Poté se připevní ližiny k trupu a celý vrtulník se postaví na zem. V tuto chvíli už jde s vrtulníkem manipulovat na zemi pomocí koleček, které jsou jeho součástí.

Po vizuální kontrole listů hlavního rotoru přichází na řadu jejich montáž na reduktorovou hlavu. Díky tomu, že vrtulník už prošel krátkým provozem, je tento proces o trošku kratší, nežli u zcela nových listů.

Poslední větší částí, která se v této chvíli stále ještě nachází v přepravní bedně, je celá ocasní část vrtulníku. Ta se připevní k prutovině a připojí se i transmise vedoucí k ocasnímu reduktoru. Horizontální i vertikální stabilizátor jsou spojeny do jednoho celku už v USA a pomocí dvou čepů se připevní k ocasní části. Vrtulka zadního rotoru se připevní k reduktoru a nachystá na dynamické vyvažování. V mezičase probíhá proces, kde se uvádí do provozu veškerá elektroinstalace, světla a antény.

Samostatnou kapitolou je pohonná jednotka vrtulníku, v tomto případě motor Rolls Royce RR300. Motor je po několikahodinovém chodu ještě na území USA nakonzervován na přepravu a jsou zaslepeny veškeré přístupy do motoru a zavedena opatření proti vlhkosti.

Při montáži už neprobíhají žádné úkony se seřízením motoru, vše je zajištěno od výrobce. Po odstranění lubrikantu a uvedení motoru do provozuschopného stavu proběhne kontrola přívodu paliva a čištění vnitřních částí pomocí předepsaného přípravku. To se provádí při tzv. studeném protočení motoru. Motor se pomocí startérgenerátoru roztočí na nižší otáčky hřídele, ale zapalovací systém je v nečinnosti.

Poté je motor připraven na své první spuštění po kompletaci. V tomto kroku už je na vrtulníku naistalováno zařízení na měření vibrací ventilátoru a ocasního rotoru. Během prvního startu motoru se sledují základní funkce a následně na výkonu probíhá měření vibrací ventilátoru a ocasního rotoru. V tomto případě se spíše jedná o ověření, že veškeré vibrace jsou v předepsaných limitech. V některých případech poté dochází ke korekci pomocí závaží. Po ukončení měření se motor vypne a odstrojí se vybavení na měření vibrací, respektive přesune se na analýzu vibrací hlavního rotoru.

To je poprvé, kdy se vrtulník po kompletaci vznese. Probíhá nejprve seřízení roviny listů za visu. Následují další kroky k zajištění žádoucí úrovně vibrací. Při tomto procesu se motor několikrát vypne a nastává korekce vibrací do předepsaných hodnot. Teprve po úspěšném vyvážení vrtulníku ve visu přecházíme k prvnímu letu, kde se sleduje rovina listů během předepsaných rychlostí. To je poslední krok k ověření úspěšné montáže.

Je důležité zmínit, že vrtulník v tuto chvíli nemá legislativně kompletní dokumentaci. Veškeré technické zálety probíhají po schválení od ÚCL. Už v průběhu samotné montáže se konají jednotlivé legislativní kroky k uvedení vrtulníku do provozu. Ty jsou poté završeny oficiálním záletem ze strany úřadu a vystavením OLZ, ARC a ostatních dokumentů.  V tuto chvíli je vrtulník oficiálně schopný provozu a připraven na předání novému majiteli.  

Bc. Martin Ričani, NISA AIR spol s.r.o.

Foto: NISA AIR

Video: NISA AIR & Flying Revue