22.11.2019
První let člověka v historii Včera uplynulo 236 let od chvíle, kdy první lidé v historii překonali gravitaci a odpoutali se od země v létajícím zařízení. Jednalo se o horkovzdušný balón bratří Motgolfiérů, na palubě nesl dva francouzské šlechtice.
Historicky první doložený let s lidskou posádkou na palubě se odehrál 21. listopadu 1783 a lidé tak poprvé v dějinách pohlédli na Zemi ze vzduchu. V koši balónu se v tomto historickém okamžiku nacházeli dva francouzští šlechtici, Pilâtre de Rozier a jeho asistent, markýz d'Arlandes.
Historicky první vzduchoplavci, francouzští šlechtici Pilâtre de Rozier a markýz d'Arlandes.
Balón, v němž se odpoutali od země, byl vysoký 21 metrů, průměr obalu byl 13 metrů. Vzhůru ho nesl horký vzduch, jenž byl ohříván spalováním suchého sena. Balón vzlétl z nádvoří zámku La Muette západně od Paříže, svědky letu byli Dauphin de France s doprovodem a také několik členů Francouzské Královské akademie. Mezi přihlížejícími pak let sledoval také jistý Benjamin Franklin.
Vzlet se podařil a po chvíli se posádka vznášela nad Paříží a přeletěla Seinu. Po dosažení výšky 1 000 metrů balón zvolna začal klesat a první vzduchoplavci přistáli na vrchu Butte-aux-Cailles na jižním okraji města. Ve vzduchu setrvali dvacet minut a uletěli cca 9 km. Bylo to tedy poprvé v historii, kdy člověk překonal gravitaci a mohl tak stát na začátku naplnění jedné ze základních tužeb lidstva - touhy létat.
První horkovzdušný balón ale Joseph a Étienne Montgolfierovi k nebi vypravili o něco dříve – již v dubnu (jiné prameny uvádějí červen) téhož roku se z jejich působiště, města Annonay v jihovýchodní Francii, vznesl horkovzdušný balón do výše 1000 metrů a uletěl dva nebo tři (dle různých pramenů) kilometry. Tento experiment upoutal pozornost Francouzské královské akademie věd, a ta pozvala bratry do Paříže, aby let balónu představili samotnému králi.
První let horkovzušného balónu s živou posádkou - beranem, kachnou a kohoutem se konal v září 1783 před zraky francouzského krále Ludvíka XVI.
Od zámku ve Versailles se pak před zraky krále Ludvíka XVI. a jeho dvora, a také mnohatisícového davu přihlížejících, vznesl 19. září 1983 k nebi modrý balón se se zlatými královskými symboly. Posádku tvořila tři zvířata – kachna, kohout a beran, jelikož král zakázal riskovat lidské životy, dokud nebudou známy účinky pobytu ve výšce na živý organismus.
„Hospodářská“ posádka byla zpět na zemi přivítána s bouřlivými ovacemi, jelikož se lidé díky ní přesvědčili o tom, že i v tak velké výšce se dá dýchat. Některé prameny ale uvádějí, že kohout let nepřežil. Následovalo povýšení bratrů Montgolfiérů do šlechtického stavu a již zmíněný první let s lidskou posádkou.
Dobývání vzduchu bylo zahájeno.
Sluší se podotknout, že bratři Montgolfiérové nebyli jediní, jejichž balón se v té době vznesl a letěl. Konkuroval jim rovněž Francouz, vynálezce Jaques Charles, který o dvacet čtyři dní dříve, než vzlétli Pilâtre de Rozier s markýzem d'Arlandes, předvedl 27. srpna 1783 na pařížském Martově poli (tehdy ještě Eiffelovky prostém), let prvního balónu plněného vodíkem. Let bez lidské posádky trval 45 minut, přičemž let s posádkou uskutečnil Charles jen o čtvrt roku později, 1. prosince téhož roku. Let trval 2 hodiny a posádka při něm vystoupala do výšky asi 550 m. Ovšem málo platno, Pilâtre de Rozier s markýzem d'Arlandes byli první.
Když už jsme znovu připomněli Pilâtre de Roziera, hodí se připomenout, že o rok později se právě on společně s fyzikem Pierre-Ange Romainem pokusili v horkovzdušném balónu překonat kanál La Manche, tentokrát však neúspěšně. Balón se zřítil a oba muži na palubě zahynuli. Stali se tak prvními oběťmi letecké nehody.
Ani v Čechách jsme nezůstali pozadu, první let horkovzušného balónu bez posádky provedl v roce 1784 český botanik, lékař, cestovatel a objevitel Tadeáš Xaverius Haenke, první montgolfiéra s lidskou posádkou pak v Čechách vzlétla 31. října 1790. Na palubě byl Francouz Jean Pierre Blanchard, jenž na rozdíl od de Roziera překonal v horkovzdušném balónu La Manche úspěšně (v roce 1785) a poté lety balónem předváděl po celé Evropě - v říjnu 1790 také u nás. Spolu s ním vzlétl a po jistých potížích nakonec i úspěšně přistál hrabě Jáchym Šternberk, bratr zakladatele Národního muzea Kašpara Šternberka.
Jan Dvořák
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »