21.12.2014
Pilotovat Tiger Moth je jako vstoupit do jiné, dávno zapomenuté éry. Do doby, kdy bylo na vše více času. I na poslouchání svistotu větru mezi dráty a vzpěrami.
De Havilland DH 82 Tiger Moth patří zcela jistě právem mezi letecké legendy. A co víc, mezi legendy živoucí, protože i dnes Tiger Mothy brázdí vzduch nad všemi kontinenty (s výjimkou Antarktidy). Velkou zásluhu na tom kromě letových vlastností stroje má i skutečnost, že celkově jich bylo vyrobeno přes 8700 kusů. Ještě před válkou byly Tiger Mothy vyráběny nejen u de Havillandů v Británii, ale i v kanadské pobočce společnosti a licenčně navíc rovněž v Norsku, Portugalsku a Švédsku. Během válečného konfliktu pak přibyly výrobní linky v Austrálii a na Novém Zélandě.
Popis kompletní historie vzniku Tiger Mothu je obsahově zcela mimo možnosti tohoto článku a koneckonců není ani jeho cílem. Na toto téma již byla napsána řada knih, a tak zvědavé čtenáře nezbývá než odkázat k řadě převážně anglosaských titulů věnovaných této létající legendě. Pro naše účely se spokojíme s následujícím. Tiger Moth se stal vyvrcholením řady lehkých dvouplošných cvičných strojů konstruovaných týmem vedeným Geoffreyem de Havillandem od poloviny dvacátých let minulého století. Jeho přímým předchůdcem byl typ DH 60 Gipsy Moth, letoun s velmi dobrými a vyváženými letovými vlastnostmi, který si našel cestu do řady britských aeroklubů a škol. Pak však do hry vstoupila RAF, jež začala hledat letoun pro základní výcvik. Armáda při zkouškách letounu vyslovila požadavek na snadný přístup do obou kokpitů, zejména vadila skutečnost, že letec sedící v předním kokpitu by v případě nutnosti opustit letoun padákem za letu měl velmi složitou situaci, neboť jeho kokpit byl obklopen vzpěrami a výztužnými dráty a přímo nad hlavou měl palivovou nádrž umístěnou v baldachýnu horního křídla.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »