Svět letecké dopravy: Komfort na palubě letadel

17.1.2019

Svět letecké dopravy, díl dvacátý druhý Přesun letadlem z jednoho místa na druhé znamená v případě dálkových linek to, že strávíme v poměrně hlučném a stísněném prostoru několik hodin života. Komfort, jaký cestujícím konkrétní typ letadla toho kterého dopravce nabízí, může let výrazně zpříjemnit. Co tedy můžeme v tomto směru jako cestující očekávat?

Několik hodin strávených v prostředí hluku, stísněného prostoru sdíleného zpravidla s cizími lidmi, v suché atmosféře recyklovaného vzduchu z klimatizace a negativních vlivů přetlakování (tlak v kabině běžných letadel odpovídá nadmořské výšce cca 3 – 3,5 km, v níž se netrénovaný člověk už nemusí cítit optimálně), nemusí být vždy příjemné.

Webový seriál Svět letecké dopravy obsahuje pouze výňatky z knihy Svět letecké dopravy II. K plnému pochopení problematiky poslouží pouze tato kniha jako celek. Je to jediná kniha na trhu, která se věnuje letecké dopravě tak globálně a podrobně. Využívá ji řada vysokých škol jako hlavní učebnici oborů letecké dopravy i mnoho firem pro doplnění vzdělání svých zaměstnanců. Poslouží ale i všem, kdo se o létání zajímají.
Objednat si ji můžete v našem e-shopu.

Proto se letecké společnosti (potažmo výrobci letadel) snaží v rámci konkurenčního boje o zákazníky uvedené negativní vlivy co nejvíce eliminovat. Nabídka vyššího komfortu je také jedním z faktorů (u dálkových letů dokonce jedním z hlavních) pro možnost aplikace vyšších cen v rámci segmentace trhu. Prvním krokem tak může být rozdělení interiéru letadla na dvě nebo více přepravních tříd s různě nastavenou úrovní komfortu. V rámci každé z přepravních tříd se pak využívají v zásadě 3 stejné cesty ke zlepšení produktu:

- maximalizace prostoru (volba letadla a následně uspořádání kabiny, typů sedadel atd.)
- nabídka palubních služeb (např. občerstvení, palubní prodej – i tím se pocitově zkrátí let)
- nabídka zábavy na palubě

Maximalizace prostoru

Mnohé je samozřejmě ovlivněno už typem letadla, zejména rozměry a uspořádáním trupu. V základní – ekonomické třídě (Economy Class) je počet míst v řadě většinou pro daný typ letadla standardní, pouze u některých se v praxi může lišit max. o 1 sedadlo. U širokotrupých je však někdy možné zvolit alespoň z více variant uspořádání sedadel a uliček mezi nimi. Např. u Boeingu 777 je běžných 9 nebo 10 míst v řadě, přičemž při 9 lze navíc volit mezi uspořádáním „3-3-3“ nebo „2-5-2“. Které je vhodnější? Jednoznačná odpověď neexistuje.

Do uličky nebo k oknu?

Trojsedadlo typické pro ekonomickou třídu většiny letadel.

Cestující preferují místa u okna nebo v uličce (kde mají možnost získat prostor „odkloněním se“ od svého souseda, na rozdíl od prostředních sedadel, kde při plném obsazení „není kam uhnout“). Vedle prostředních jsou dalšími nepopulárními místy tzv. „double-pardon seats“, u nichž musí cestující požádat dva své sousedy, aby se dostal např. na toaletu.

Z porovnání zmíněných konfigurací vyplývá, že uspořádání „2-5-2“ je až do obsazení 8 cestujícími určitě vhodnější (za předpokladu, že neobsazené místo bude to přesně uprostřed = žádné „double-pardon seats“, nikde nesedí víc než 2 cestující vedle sebe), nicméně při plném obsazení se vše skokově mění – trojice cestujících uprostřed prostředního pětisedadla se v ramenou omezuje navzájem a úplně prostřední cestující má navíc zmíněný „double-pardon seat“, aniž by měl toto omezení kompenzováno např. oknem jako krajní cestující v uspořádání „3-3-3“. Uvedené preference cestujících platí i u menších letadel, takže např. menší regionální jety s uspořádáním sedadel 2+2 mohou být považovány za komfortnější než větší s uspořádáním 2+3, ačkoli vlivem menšího průřezu trupu jsou vnitřní rozměry jejich kabiny menší včetně třeba výšky v uličce.

Prostor v podélném směru určuje vzdálenost mezi řadami sedaček (tzv. rozteč = „seat pitch“, udávaná v palcích) a typ sedaček, zejména jejich tloušťka – v letadlech nízkonákladových a charterových dopravců jsou populární tzv. „slim seats“ nebo „ultra-slim seats“, umožňující snížit rozteč až na 28“ při stále akceptovatelném prostoru pro kolena cestujících, ovšem za cenu horší ergonomie opěradla zejména při delších letech. Jinak je obvyklá rozteč řad v ekonomické třídě kolem 32“ u dálkových letadel a okolo 30“ u ostatních.

Business class

Obchodní třída (Business Class) vznikla v sedmdesátých letech 20. století původně jako „mezistupeň“ mezi ekonomickou a první třídou, ale posléze první třídu u některých dopravců nahradila nebo došlo ke sloučení obou produktů do podoby označované např. jako „premium business class“. V důsledku toho dnes uspořádání letadel se třemi třídami nabízí jen několik prémiových dopravců na dálkových linkách, a to ještě zpravidla jen v některých typech letadel své flotily. Produkt obchodní třídy se navzdory shodnému názvu dost zásadně liší u dálkových a ostatních letadel.

U regionálních letadel je obchodní třída zpravidla pouze oddělena posuvnou přepážkou od ekonomické třídy a odlišnost spočívá pouze v úrovni palubního servisu, případně dalších službách. U střednětraťových letadel se někdy již setkáme s pevnou konfigurací obchodní třídy s velkými křesly (zpravidla se 4 místy v řadě oproti obvyklým 6 v ekonomické), častější je však využití tzv. konvertibilních sedaček umožňujících přestavbu běžného trojsedadla na dvojsedadlo vyklopením stolečku z opěradla prostředního místa a rozšířením krajních míst posunem loketních opěrek k tomuto stolečku; můžeme se však setkat i s pouhým zamezením prodeje prostředního místa trojsedačky jinak identické s trojsedačkou v ekonomické třídě.

Původní podoba pevných sedaček v obchodní třídě na dálkových letech.

Výhodou tohoto uspořádání je samozřejmě větší flexibilita dopravce v nabídce počtu míst v obou třídách (poptávka po business class se výrazně liší dle tratí a denní doby provozu a je téměř nemožné najít univerzální pevnou konfiguraci), nevýhodou je méně výrazný rozdíl mezi úrovní servisu v obou třídách, každopádně vizuálně oddělených opět alespoň pohyblivou přepážkou. V každém případě již v obchodní třídě ani na krátkých a středních tratích není akceptováno usazení trojice cestujících vedle sebe.

Polohovatelná křesla

U dálkových letadel byla standardem obchodní třídy vždy pevně instalovaná větší křesla v části kabiny oddělené od ostatních tříd pevnou přepážkou, postupem času se však rozdíl od ekonomické třídy výrazně zvětšoval. Dnes jsou minimálním akceptovatelným standardem elektricky polohovatelná křesla s velkým rozsahem úhlu sklopení opěradla a vyklopení nožní podpěry, přičemž výjimkou není ani možnost dosažení zcela vodorovného lůžka (tzv. „full flat bed“). I letadla s největším trupem dnes většinou nenabízí v business třídě víc než 6 míst v řadě (v uspořádání 2-2-2 se dvěma uličkami), tzn. ani zde již není navzdory mnohem širším sedačkám prostřední místo akceptováno.

Poslední vývoj vede i v obchodní třídě k přejímání některých prvků z první třídy a místo klasických polohovatelných křesel se i zde setkáme s poměrně uzavřenými kójemi pro dosažení vyšší úrovně soukromí cestujících. Nevýhodou většinou zůstává dvojice sedadel vedle sebe po stranách trupu, znamenající komplikovaný přístup cestujícího sedícího u okna ke svému sedadlu.

Nově zaváděné koncepty obchodní třídy v dálkových letadlech mají již velmi blízko k produktu první třídy – cílem je poskytnout cestujícím maximální míru soukromí a zároveň co nejlépe využít prostor v letadle. Zcela rovná poloha pro spánek je již samozřejmostí. Zde konkrétně uspořádání americké společnosti Delta Airlines.

First class - vrchol nabídky

Oddělení první třídy (First Class) se v letadlech objevilo v době, kdy velikost letadla již umožnila smysluplně rozdělovat kabinu na více částí s odlišnou úrovní kvality produktu. Po roce 1990 byla sice postupně nahrazována obchodní třídou, případně s ní díky zvyšující se úrovni obchodní třídy splynula, dnes však prožívá svou renesanci zejména u největších letadel flotily úzké skupiny prémiových dopravců.

Dnes jsou naprostým minimem pro první třídu zmíněné full flat beds, umístěné většinou v relativně samostatných kójích umožňujících úplné oddělení od zbytku kabiny např. zvýšeným paravanem, ale objevilo se i uspořádání ve formě tzv. „suites“, jakýchsi salonků se dvěma sedadly přestavitelnými na lůžka. Kreativita leteckých dopravců i výrobců sedadel a palubního vybavení v uspořádání první třídy téměř nezná mezí, takže se setkáváme s nejrůznějšími koncepty umístění sedadel (dá-li se ještě mluvit o sedadlech) v různých úhlech vůči směru letu, někteří dopravci volí i řešení se sousedními cestujícími orientovanými proti sobě apod. Snahou je samozřejmě dosažení maximálního komfortu při co nejlepším využití místa v letadle, protože už 1 sedadlo obchodní třídy dálkového letadla zabírá v průměru místo odpovídající zhruba 3 sedadlům ekonomické třídy a nároky na prostor u první třídy jsou přirozeně ještě větší.

Pro ilustraci mnohdy paradoxního vývoje v letecké dopravě je nutno uvést, že postupné zvyšování úrovně obchodní třídy, vedoucí až k jejímu častému sloučení s původní první třídou, vytvořilo stejnou mezeru v nabídce úrovní služeb leteckých dopravců, jaká kdysi vedla k zavedení obchodní třídy. A reakce některých leteckých společností? Zavedení „meziproduktu“ v podobě jakési vylepšené ekonomické třídy („Premium Economy“). A celý příběh se může opakovat.

Kromě uspořádání, velikosti, ergonomie a variability sedaček patří k cestám ke zvýšení komfortu využitím prostoru letadla nabídka různých salonků a dalších prostor k rozptýlení cestujících během dlouhých letů. Historie se však i zde do jisté míry opakuje: První velkoletadla B747 měla na palubě dokonce bar, Airbus nabízí do obřích A380 i palubní obchody a objevují se rovněž nápady na umístění stolů pro biliár či stolní tenis apod. Ovšem stejně jako v případě B747 v době jejího vstupu na trh, i dnes nakonec vítězí spíše ekonomická hlediska a v letadlech najdeme víceméně jen sedačky.

Samozřejmostí je zlepšování designu a vybavení toalet a vůbec celkového vzhledu interiéru moderních dopravních letadel bez ohledu na přepravní třídu, přičemž zákazník (tedy letecký dopravce) si může vybrat z opravdu široké škály barevných kombinací a doplňků. Vždy však ovšem lze do interiéru namontovat jen to, co bylo pro daný typ letadla schváleno a certifikováno – vše včetně koberců, potahů sedadel, polepů obložení apod. musí splňovat přísná kritéria např. na dobu odolnosti vůči ohni nebo netoxičnost zplodin v případě požáru apod.

Jiří Žežula