20.8.2019
Svět letecké dopravy, díl čtyřicátý druhý V liberalizovaném prostředí vzniká konkurence mezi jednotlivými leteckými dopravci, kteří se soustředí jednak na vytváření nové poptávky a jednak na zvyšování svého podílu na již existujícím trhu. K tomu je třeba obstát v poměrně dlouhé řadě faktorů.
Letecké společnosti mezi sebou soutěží využíváním zejména těchto hlavních nástrojů:
Navíc je pro většinu zákazníků důležitá také celková image letecké společnosti. Ta se vytváří na základě historie bezpečnosti letů (např. jak dlouho společnost létá bez nehody), stáří letadlového parku, země registrace, dodržování letového řádu, typu používaných letadel, vzhledu letadel a jejich interiéru atd.
Cenová konkurence mezi leteckými společnostmi je udržována nejen soubojem o nejnižší cenovou úroveň, ale také úpravami tarifních podmínek, podílem míst nabízených za nízké ceny na celkově nabízené kapacitě a také snahou o opticky nejnižší ceny vedoucí ke zvýšení zájmu o nabídku konkrétní společnosti. Opticky nejnižších cen se letecké společnosti často snažily dosahovat zveřejňováním cen bez letištních tax či palivových, bezpečnostních a jiných příplatků a propagací nejnižší ceny nabízené třeba jen pro několik sedaček a jen na vybraných letech. Je pak jen otázkou právních či etických norem a marketingové filozofie daného dopravce, zda se rozhodne lákat cestující na neuvěřitelně nízké ceny, které se pak při vlastním prodeji ukážou jako klamavé, nebo zda nabídne cenu opticky sice vyšší, avšak konečnou a dostupnou.
Dalším zásadním kritériem úspěšnosti v rámci konkurenčního boje dopravců je kvalita jejich produktu, na kterou lze nahlížet z různých hledisek.
Celkově lze říci, že v mezinárodní letecké přepravě se na vyspělých trzích základní úroveň vlastních leteckých přepravních služeb velmi sblížila. Přeprava na střední a velké vzdálenost je nabízena především letadly dvou hlavních výrobců, kterými jsou americký Boeing a evropský Airbus, bezpečnost přepravy je u hlavních dopravců velmi srovnatelná a je regulována jejich státními orgány, distribuční cesty jsou do velké míry společné všem dopravcům, letištní služby jsou poskytovány pro všechny cestující na prakticky stejné úrovni (kromě speciálních služeb pro cestující za tarify vyšších cestovních tříd nebo za příplatky). V oblasti kvality produktu tedy leteckým společnostem zůstávají následující základní nástroje konkurenčního boje:
Sledujte přímý přenos z dráhy 06/24 Letiště Václava Havla.
Pod pojmem „síť letecké společnosti“ jsou zahrnuty pravidelné letecké linky, které daná letecká společnost provozuje a nabízí k prodeji zájemcům o leteckou přepravu za veřejně publikované ceny. Teoreticky lze říci, že konkurenceschopnost leteckého dopravce se zvyšuje s rozsahem sítě, kterou provozuje.
S cílem ekonomicky efektivního rozšíření sítě linek, které lze prodávat za odpovídající ceny či díky nimž lze poskytovat cestujícím různé výhody, jako by cestovali na linkách jedné společnosti, jsou vytvářeny bilaterální či multilaterální aliance leteckých společností, které umožňují obchodní propojení sítí více dopravců (viz též kapitoly 4 a 5 níže). Jednotlivé linky jsou pak provozovány pod označením více aliančních partnerů, kteří je obchodně nabízejí jako linky vlastní (code-sharing).
Velmi citlivou součástí kvality leteckých služeb je dodržování letového řádu (zejména časů příletu). Toto kritérium má vysokou prioritu zejména u služebních cestujících. Dodržování letového řádu má tyto úrovně:
Odbavení cestujícího na letišti je často jeho prvním kontaktem se zvolenou leteckou společností, a proto na jeho způsobu a kvalitě provedení velmi záleží. Kvalitní letecké společnosti cestujícímu kromě úsměvu odbavujícího pracovníka nabízejí ještě možnost výběru místa (vpředu/vzadu, okno/ulička) a cestujícím za vyšší tarif (business nebo 1. třída) nebo členům FFP také možnost využití letištního salonku společnosti. Při opravdu sofistikovaném odbavení letu je dbáno také na to, aby v případě volné kapacity nebyla obsazována prostřední sedadla v trojicích sedadel nebo aby byla obsazována jako poslední. Se zvyšujícím se podílem cestujících, kteří se odbavují sami, však kontakt s cestujícím při odbavení na jeho let postupně odpadá.
Nízkonákladoví (LC) dopravci někdy místa vůbec nepřidělují a nabízejí tzv. free seating, což znamená, že každý cestující si vybere kterékoli volné místo při nástupu na palubu. Mimo zjednodušení odbavovacího procesu poskytuje tento přístup cestujícím také odměnu za dřívější příchod k nástupu. LC dopravci však v rámci hledání nových zdrojů tržeb ve stále větší míře nabízejí možnost si připlatit za přednostní nástup do letadla nebo za možnost rezervace určitého místa. Cestujícím, kteří si nezaplatili svoje vybraná místa před letem pak místa již také přidělují, aby nedocházelo k chaosu a soutěži o nejlepší místa při nástupu.
Rozsah a kvalita služeb na palubě se liší v závislosti na letecké společnosti, zaplacené cestovní třídě, délce cesty i úrovni konkurence na dané trati. Pro řadu cestujících je úroveň služeb na palubě také jedním ze zásadních kritérií spokojenosti s daným letem a společností a připravenosti tuto společnost využít znovu. Pocit kvalitních palubních služeb je vytvářen velmi dlouhou řadou detailů, o jejichž řešení by měla každá letecká společnost rozhodnout.
Nástup:
Vlastní let:
Výstup z letadla:
Letadlo:
Profesionalita letového personálu:
Vzhled a doplňkové vybavení kabiny
Letecké společnosti investují velké prostředky do nabídky zábavy během letu.
Kvalita sezení/ležení:
Noviny a další tiskoviny na palubě:
Hlášení:
Mezi doplňkové služby nabízené různými leteckými společnostmi patří například možnost parkování automobilů na letišti, přeprava limuzínou na/z letiště, možnosti využití internetu během čekání na let, nabídka stop-overu v hubu dopravce mezi přípojovými lety a další. Rozsah nabídky závisí na cílovém brandu, který si letecká společnost zvolila. V zásadě platí, že jednotlivé služby by měly mít své ocenění a náklady na ně by měly být zakalkulovány do jednotlivých typů jízdného a/nebo nabízeny za příplatek.
Jiří Pruša, Michal Pazourek
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »