Supersonic Aerion AS2 získal silného partnera: vstup do projektu oznámil Boeing

Nadzvukové dopravní letouny      Společnost Boeing před dvěma dny oznámila, že vstupuje do projektu vývoje a výroby nadzvukového letounu Aerion AS2. Boeing do projektu vložil zatím blíže neurčenou "významnou investici", která podle jeho vyjádření urychlí vývoj letounu a přibližuje oblast nadzvukové letecké dopravy ke znovuzrození. 

"Nadzvukové létání je blíž, než si myslíte," hlásí po včerejším vstupu do Aerionu americký gigant Boeing ve sloganu, jímž vstup do projektu doprovází. Boeing kromě finanční injekce poskytne projektu nadzvukového stroje Aerion AS2 zázemí pro vývoj, výrobu i pro letové testy. Spojení Boeingu s Aerion Corporation slibuje nejen urychlení vývoje letounu, ale i globální dopad na jeho využití v praxi.

Není bez zajímavosti, že v projektu donedávna figurovalo jako partner i evropské konsorcium Airbus, to z něj ale před více než rokem odstoupilo. "Boeing stojí v čele změn v letecké dopravě, které povedou k bezpečnému, efektivnímu a rychlejšímu propojení světa," řekl Steve Nordlund, viceprezident a generální ředitel společnosti Boeing NeXt. Jedná se podle něj o strategickou investici do nové etapy vývoje nadzvukových technologií. 

Vývojáři Aerionu i po vstupu Boeingu plánují s letounem Aerion AS2 překonat Atlantik nadzvukovou rychlostí poprvé až před koncem roku 2023, tedy o dva roky později, než jaký byl původní záměr. Byl by to první přelet Atlantiku nadzvukovým dopravním letadlem po ukončení provozu britsko-francouzského Concordu v roce 2003.

Letoun AS2 je navržen tak, aby umožňoval efektivní let nadzvukovovou rychlostí nad vodou a účinný let podzvukovou rychlostí nad zemí tak, aby vyhověl stávajícím leteckým předpisům. Aerion AS2 budou pohánět motory GE Affinity od GE Aviation, na vývoji letounu se podílí také společnosti Lockheed Martin a Honeywell. 

Letoun by měl měřit 52 m na délku, na palubu by se mělo vejít 8-11 cestujících a 2 členové posádky. Maximální vzletová hmotnost je 60,3 t, dolet 7 800 km v závislosti na rychlosti. AS2 je konstruován pro lety nad mořem na rychlost 1,4 Mach (1725 km/h), nad zemí by měl létat rychlostí 0,95 Mach (1163 km/h).

Hypersonic Boeing

Boeing má vůbec v oblasti nadzvukových letadel smělé plány. Loni v červnu ukázal svou představu letadla, které by mělo dosáhnout až pětinásobku rychlosti zvuku, tedy rychlosti 6125 km/h. Hypersonický letoun Boeingu zatím nemá jméno a není známo, v jaké fázi se jeho vývoj nachází. 

Hypersonický letoun Boeingu má dosahovat rychlosti 5 Mach. Zdroj: Boeing 
Nadzvukový letoun Boom Supersonic. Zdroj: Boom

Boom Supersonic 

Aerion o prvenství při znovuzrození nadzvukové letecké dopravy bojuje se společností Boom Richarda Bransona. Ta zatím chystá k prvnímu letu dvoumístný demonstrátor XB-1 zvaný Baby Boom. Jeho tvůrci plánovali první vzlet již na rok 2017, nyní uvádějí, že k jeho prvnímu nadzvukovému letu by mohlo dojít v roce 2019. V loňském roce Branson oznámil vstup Japan Airlines do projektu, od té doby je na novinky skoupý. 

"Dospělá" verze Bransonova letounu Boom Supersonic Overture je konstruována pro 40-55 pasažérů a měla by být rychlejší než Aerion AS2. Měřit má 52 m, rozpětí je 18 m. Dosáhnout má rychlosti 2,2 Mach (2695 km/h), při níž by letoun měl mít dolet 8300 km.

S-512 Quiet Supersonic Jet

Na poli vývoje nadzvukového dopravního letounu působí i bostonská společnost Spike Aerospace, která tvrdí, že její koncept SX-1,2 už v roce 2021 podstoupí letové testy a v roce 2023 bude letoun S-512 Quiet Supersonic Jet připraven pro zákazníky. Stroj má dosahovat rychlosti 1,6 Mach (1960 km/h) a přepraví 22 cestujících až do vzdálenosti 9980 km. Zajímavostí je, že letoun by měl mít místo oken velkoplošné projekční plochy, na nichž cestující uvidí skutečný aktuální pohled z letadla, jen zprostředkovaný kamerami namísto vlastníma očima. 

S-512 Quiet Supersonic Jet. Zdroj: Spikeaerospace.com 
Nadzvukový Tupolev v představě vývojářů a grafiků. Zdroj: Tupolev

Tu-444

Na vývoji nadzvukového dopravního letadla Tu-444 údajně pracuje také ruský Tupolev, ten však zatím bližší časové plány neuvádí. První vzlet byl plánován už na rok 2015, ale ani čtyři roky poté není jasné, zda a kdy letoun vzlétne. Valerij Solozobov ze společnosti Tupolev zatím jen v září 2017 ruským médiím potvrdil, že práce na Tu-444 pokračují. 

36 metrů dlouhý letoun by měl mít kapacitu 30 míst, vzletovou hmotnost 70 tun a letovou rychlost od 1,4 do 1,8 Mach. Jako jediný z uvedených konceptů pracuje s technologií měnitelné geometrie křídla. "Vytvořeny budou dvě základní verze - jedna s pevným křídlem a druhá s křídlem s měnitelnou geometrií, podobně jako u Tu-160 a Tu-22," řekl Solozobov. Variabilní křídlo by mělo přispět ke zlepšení vzletových a přistávacích charakteristik letadla.  

Jan Dvořák