Slet čs. letadel 2020 – nebe plné československé letecké klasiky

Každoroční Slet československých letadel pořádaný velmi profesionálně partou opravdových nadšenců je tradičně výborně organizován, takže i letošní ročník sliboval pěkné zážitky.

Navíc letiště v Jihlavě je zasazeno do krásné přírody na Vysočině a blízkost dálnice D1 zase zjednodušuje dopravu a co si budeme povídat – i orientaci pilotům. Letos se Slet přesunul sem a je dobře, že ani koronavirus neznamenal její odložení na příští rok.

Zlín Z-50M

Hned po příchodu na letištní plochu a rychlé registraci stačil letmý pohled a ...kam až oko dohlédlo, bylo zde v několika dlouhých řadách 62 krásných letadel československé výroby. Sedmý ročník sletu ozdobily tak jako i v minulých létech i stroje přátel ze Slovenska a jejich ozdobou byl legendární letoun Aero Ae-45 s registrací OM-NHS. Ze Slovenska ale přiletěly i další letouny: L-200D Morava, L-40 Meta Sokol, Zlín Z-526F a další.

L-200 Morava

A když už jsem zmínil Moravy, v Jihlavě se sešly rovnou tři najednou. Řady těchto dvomotorových krasavic povážlivě řídnou a tak jsme měli velikou radost za zmíněnou trojici. Legendární aerotaxi s doslova ikonickými tvary dodnes budí pozornost a ani v Jihlavě tomu nebylo jinak. Z naší oblohy mizí i další letoun, L-40 Meta Sokol. Na sletu jich bylo několik našich i ze Slovenska. Sám jsem měl možnost si na „Meťákovi“ pár hodin nalétat, svezení krásné, ale ta „opačná tříkolka“ jako podvozek, to bylo nadávek při pojíždění! Člověk si ale na to zvykl, jinak tyto mašinky létaly krásně. Hrome, kde jsou ty časy, když jsme s L-40 OK-MMT pravidelně „řezali“ vzduch? Je proto dobře, když mnoho nadšenců Meťáky drží při životě zuby nehty.

Avia Bh-1 Marcela Sezemského

Byl zde ale i zástupce té nejstarší generace našich letadel. Z letiště Točná přiletěl Marcel Sezemský s pěknou Avií B.H-1 Exp. Marcelův letoun sice řadu let létá, ale vždy patří k ozdobám letového provozu našich letišť, dodnes voní dřevem, laky i palivem – pro mnohé z nás stále neokoukaná klasika letecké doby dřevní. A co by to bylo za slet, kdyby zde nebyly Zlíny Trenér! Z příbramského letiště přilétl určitě ten nejstarší Trenér jako C-5 -38 ve vojenském kabátě. Neúplný drak tohoto letounu se před mnoha lety válel „na hambálkách“ v aeroklubu Točná a tým nadšenců z Příbrami v čele s Vláďou Hoškem mu před lety znovu vdechl život a že těch prací byly mraky! Pro mladší letecké nadšence byla záhadou pořádná klika zasunutá na pravé straně motorového prostoru...Ano, přátelé, tehdy se startovalo klikou! A příbramští chlapi to také rádi předvedli už mnohokrát. Inu, báječní muži s klikou nejsou jen u filmu. Trenérů se do Jihlavy slétlo opravdu mnoho, doslova až kam oko dohlédlo. Od starších Z 126 až po nedávno úspěšně zvládnutou přestavbu Z 226 L235 s moderním motorem Lycoming a třílistou vrtulí. Doma je v AK Hranice a jistě tam bude poctivě sloužit i nadále, nejen jako výkonná vlečná. Některé Trenéry měli nový lak jako z výroby, další zase měly krásnou patinu po mnohaletém provozu. Na všech ale byla znát pravidelná poctivá údržba a patří zde poděkovat všem, kteří všechny československé letouny udržují v provozu.

Báječný Trenér s klikou

Aeroklubovou klasiku dále v Jihlavě reprezentovaly letouny Zlín Z 42 , 142, 43 až po nejnovější Z 242. Z dalších v tuzemsku vyrobených letadel zasluhovaly pozornost dva vedle sebe stojící letouny L-60 Brigadýr. První z nich byl v relativně nedávné době zgenerálkovaný „Brigouš“ ještě s klasickým motorem Praga Doris B a registrací OK-LKN. Ta mašina je snad v lepším stavu než z výrobní linky, radost pohledět! Vedle ní stál další Brigadýr s registrací OK- MTI, což je už mladší letoun L-60S s hvězdicovým motorem a tyto stroje dodnes létají na několika našich letištích. Ovšem vyžadují citlivou pilotáž a časté vyvažování za letu, což bylo bohužel příčinou řady havárií v minulosti. Vedle dvojice Brigadýrů stála dále „žlutá trojka“ letounů Z 37 Čmelák místní společnosti Air Jihlava, ti jsou zde doma. Jen škoda, že letos nepřiletěla žádná „spárka“ Čmeláka pro srovnání.

Z-37 Čmelák

Pro mnohé přítomné byla hlavním bodem programu velkoskupina čs. letadel. Skupina dvaceti letounů, vedená dvojicí L-200D Moravou a Aerem Ae-45 z Nitry, se po startu z dráhy 10 pravou zatáčkou vrátila zpět nad letiště a to byl krásný pohled! Hlavou mi běžela jména všech našich konstruktérů – Tomáše, Mikuly a mnohých dalších, bez kterých by tyto mašiny nevznikly. Jako zpestření letěl na konci skupiny akrobatický Zlín Z 50M, ale na zádech!!! Po průletu se skupina rozdělila a všichni bezpečně přistáli. Jen posledně jmenovaný Z 50M nastoupal výšku a předvedl skutečně krásnou akrobatickou sestavu, se kterou by se rozhodně neztratil na kterékoliv soutěži. Jen mě ještě na nebi chyběla klasická Z 50 LS nebo LX..., ale ty přiletí třeba na další slet.

Velkoskupina je každoročním vyvrcholením sletu

Dám krk za to, že postavu pilota Miloše Ramerta na letišti nikdo jen tak nepřehlédne. Ostřílený pilot létající na letišti v Nesvačilech u Benešova, kde mimochodem má vlastní leteckou školu, usedl poté do L-13AC Blaníka (mnozí stále trochu nechápou, jak se tam jako prostorově výraznější pilot vejde...) a předvedl v doprovodu hudby velmi pěknou akrobatickou sestavu doplněnou již tradičním „čoudem“ na konci křídel. Miloš patří k ozdobám řady leteckých dnů a i v Jihlavě sklidil zasloužený potlesk. Nechyběli zde ani další zástupci československých bezmotorových letadel. Mimo další Blaníky zde byla skutečně veliká rarita v podobě poslední dřevěné létající hvězdy VSB-62 Vega, což bylo dílo stvořené na VAAZ v Brně v roce 1962 a s registrací OK-7900 dodnes létá doma v nedalekém Křižanově. Tvarově i barevně stále nádherný kluzák byl předveden i za letu, kdy odstartoval za Brigadýrem s motorem Praga Doris B . Na tu dvojici byl krásný pohled!

Brigadýr a Vega...

Jistě není možné představit všechny letouny z tohoto sletu, byl by to hodně dlouhý článek. Závěrem se sluší poděkovat jednak pořadatelům, každá takové akce se chystá dlouho dopředu a navíc letos do jejího průběhu mohli výrazně zasáhnout i hygienikové, což se naštěstí nestalo. Samozřejmě velký dík patří hostujícímu Aeroklubu Jihlava za kompletní zázemí, skvělou atmosféru a vůbec ochotu podílet se na akci. Velký vděk rovněž patří všem účastníkům, neboť udržovat mnoho starších letadel není jednoduché prakticky v žádné době. Byla to parádní akce uspořádaná v letošním na letecké události chudém roce a už nyní se všichni těšíme na další, nyní již osmý ročník Sletu čs. letadel v příštím roce.

Autor textu a fotografií: Lubor Obendrauf