Setkání přátel letectví pod hradem Lipnice

31.1.2025

Člověk má stále co objevovat.

Tremp a Jak na stojánce před hangárem

Letos bylo tím objevem v mém případě Setkání přátel letectví na soukromém letišti v Kejžlicích (LKKEJZ), kde jsem letos s Trempíkem přistál vůbec poprvé v naší společné letecké kariéře.

Na celkově již devátý ročník akce jsem přiletěl na pozvání provozovatele a majitele letiště Ing. Miloše Kováře. Původně jsem neuvažoval, že na sraz poletím, ale zcela náhodou se mi zmínil kamarád, letecký novinář Fanda Kučera, že v Kejžlicích bude přítomen již od pátku a tato informace rozhodla. V databázi letišť od Patrika Sajnera jsem získal první informace o letišti. Často jsem kolem létával, ale vše, co jsem o Kejžlicích věděl, bylo pouze to, kde letiště je a že je soukromé. To znamená, že bez předběžného souhlasu od majitele tam nelze přistát.

Hodně informací o vzniku letiště jsem se dozvěděl z článku Ing. Miloše Kováře v časopise Pilot, kde je zobrazena v axonometrii přistávací dráha s vyznačením příletových a odletových tras.

Dráha je jednosměrná. Sedá se do kopce s převýšením 20 m a startuje se z kopce. Dráha je 670 metrů dlouhá a široká 40 metrů.

Na základě získaných informací jsem provedl předletovou přípravu na let do Kejžlic, kde se 21. září konal letošní podzimní slet letadel. Přílety byly povoleny až po desáté dopoledne. Trempíka hangáruji jako exponát v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi. S ředitelem muzea Vláďou Handlíkem jsem se domluvil, že se na desátou v muzeu sejdeme. Vláďa je tak hodný, že mi vždy pomůže letadlo vytlačit a zároveň mi nahodí motor. Odstartoval jsem kolem jedenácté. Trasu jsem naplánoval přes vesničku Hlohov u Ledče nad Sázavou, kde bydlí všechny tři mé děti a průlety na bezpečné výšce nikdy nechybí. Následně na to jsem přeladil na frekvenci letiště 134,825 mHz a po chvíli jsem v dáli spatřil letadlo, které zřejmě letělo směrem k cílovému letišti. Po chvíli jsem dostal od letištní služby povolení k přistání jako druhý. Později jsem se zjistil, že u rádia měl službu již zmíněný Tomáš Svárovský.

Letecký pohled na letiště s částí stojánky

Zařadil jsem se a nahlásil dlouhé finále, protože Trempík nemá klapky. Přiblížení se provádí přes les do kopce. Za pomoci skluzu jsem se zkrátil, abych se nemusel daleko vracet. Dostávám příkaz zařadit se na pravou stranu letiště vedle posledního letadla. Následně na to mě Tomáš rádiem srdečně přivítal.

Text: Jan Šimůnek

Foto: František Kučera a Miloš Kovář

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 30-34ve Flying Revue č. 1/2025. Na stáncích je časopis ke koupi od 9. ledna 2025. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.

Tremp na stojánce před hangárem