První čs. dolnoplošník, akrobacie, P-38 Lightning či žena na křídle. Aviatická pouť je tu

Aviatická pouť 2018  Už o tomto víkendu 2. a 3. června 2018 se na pardubickém letišti bude konat už 28. ročník Aviatické pouti. Letecká veřejnost a příznivci létání tu kromě jiného uvidí akrobatickou skupinu Flying Bulls Aerobatic Team, ženu na křídle, dvouplošníky Bücker, první československý dolnoplošník Avia B.H.1 či legendární dvoutrupý stíhací letoun Lockheed P-38 Lightning. Co všechno v Pardubicích o víkendu uvidíme?

První československý dolnoplošník

Nejstarší období našeho letectví připomene i na svou dobu moderní dolnoplošník Avia B.H.1. Výrobu letuschopné kopie tohoto prvního letounu později velice známé značky Avia realizoval Marcel Sezemský v létech 1997-2001.

Avia B.H.1

„Československý letoun Avia B.H.1, vyrobený v roce 1920, byl prvním moderním a zcela originálním letounem celodřevěné konstrukce společnosti Avia, který v historii československého letectví zaujímá zcela unikátní místo. Jednalo se totiž o první československý dolnoplošný letoun a zajímavé je také to, že tato moderní koncepce se ve světě prosadila až o mnoho let později.

Pokrokového řešení si byl vědom i první československý president T. G. Masaryk, který v roce 1920 na První československé mezinárodní letecké výstavě tvůrce letounu Avia B.H.1, konstruktéry Beneše a Hajna, obdaroval ze svého fondu částkou 100 000 Kč na podporu dalšího rozvoje společnosti Avia. Následně pak po celá dvacátá léta začala Avia originální koncepci dolnoplošného vzpěrového letounu intenzívně a úspěšně rozvíjet. Dolnoplošníky Avia se svými piloty dosáhli i řady mezinárodních sportovních úspěchů,“ říká k historii svého letadla, pilot a stavitel, Marcel Sezemský.

Olympijský dvouplošník

Mezi klidná čísla letošní pouti se jistě zařadí vystoupení trojice legendárních dvouplošníků Bücker, „Tyto německé dvouplošníky mají svůj původ v polovině třicátých let v Německu a následně se rozšířily do řady států světa. Jistě je zajímavé, že mají i přímou vazbu na československý letecký průmysl, protože již v roce 1936 se firma Tatra ve Studénce stala prvním zahraničním výrobcem produkujícím cvičný typ Bücker 131 v licenční výrobě. Další výroba na našem území probíhala v době protektorátu v podniku Aero a tam následně pokračovala v prvních poválečných létech,“ říká Rudzynskij.

Bücker 131. Foto Petr Kolmann 
Bücker 133. Foto Petr Kolmann

V letové ukázce se předvedou dvě verze cvičných Bückerů. Červený stroj pochází z licenční španělské výroby a je poháněn plochým motorem Lycoming, modrý dvouplošník má původ v polské novovýrobě z počátku tohoto tisíciletí a je součástí sbírky Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi. Třetím ve skupině bude jednomístný akrobatický speciál Bücker Bü 133 Jungmeister poháněný hvězdicovým motorem. „Právě s akrobatickými Jungmeistery se němečtí piloti zúčastnili leteckých soutěží konaných u příležitosti berlínské olympiády v roce 1936. Olympijské kruhy nese i vystupující stříbrný stroj s poznávací značkou G-BUTX a je zajímavý také tím, že se jedná o jeden z mála zachovalých letuschopných originálních Jungmeisterů z původní německé výroby, který továrnu opustil v roce 1937 a je stále schopný plné akrobacie,“ říká Rudzynskij.

Poslední dvouplošník Bücker se představí na statické ukázce. Bude se jednat o krásně zhotovenou UL repliku poválečného provedení Aero C-104 v originálním vojenském zbarvení.

Lockheed P-38 Lightning

Lockheed P-38 Lightning.

I letos přiletí legendární dvoutrupý stíhací letoun Lockheed P-38 Lightning z druhé světové války.  „Lightning není na Avaiatické pouti novinkou, již jsme ho zde přivítali dvakrát a vždy vzbudil u diváků zaslouženou pozornost.

Jednak zaujal svým krásně vyleštěným celokovovým povrchem a také neobvyklým konstrukčním uspořádáním s malou trupovou gondolou a dvěma dlouhými nosníky pokračujícími za motory až k ocasním plochám.

Ovšem zcela jedinečné je letové vystoupení. Dvojice motorů Allison disponuje značným výkonem a Lightning je na obloze dynamický a ladný zároveň a diváci se mají opravdu na co těšit,“ láká Rudzynskij.

EFW C-3605.

Neobvyklý stroj

Historie stříbrných letadel EFW C-3605 se štíhlým, třináct metrů dlouhým trupem zakončeným neobvyklou trojitou svislou ocasní plochou, je vskutku zajímavá. Původní provedení ještě s pístovým motorem vzniklo v neutrálním Švýcarsku na samém sklonku třicátých let jako průzkumný a lehký bitevní letoun.

Po roce 1945 byly některé stroje upraveny pro vlek vzdušných terčů používaných při výcviku střelby z letadel i zbraní protiletadlového dělostřelectva. V polovině šedesátých let však byly již jejich motory zastaralé a mnoho let se nevyráběly.

Bylo rozhodnuto přestavět čtyřicet čtyři kusů na pohon moderním turbovrtulovým motorem. Jeho nižší hmotnost si však vyžádala zastavět ho výrazně více vpřed než těžší pístový motor, a tak vznikl tento neobvyklý, štíhlý trup. V podobě vlečných strojů pak letouny C-3605 létaly až do roku 1985, kdy byly z výzbroje vyřazeny. Několik strojů pak zakoupili soukromí provozovatelé, kteří s nimi létají po leteckých dnech. Jiný exemplář EFW C-3605 se na Aviatické pouti představil před osmnácti lety.

Skupinová akrobacie

Říká se, že akrobacie je královnou leteckých sportů a určitě na tom něco bude, protože sledovat na obloze nejrůznější obraty je pro každého diváka nevšední zážitek. Elegance přesně připravené sestavy ještě více vynikne při skupinové akrobacii. Tu divákům Aviatické pouti předvede světoznámá skupina Flying Bulls Aerobatic Team.

Tato skupina patří neodmyslitelně k programu Aviatické pouti téměř od jejího počátku. Poprvé se s letouny Z-50LS představila tehdejší chrudimská čtyřka v roce 1992 a následně diváci měli možnost sledovat její proměny názvů, letadel a koneckonců i složení členů skupiny.

V současnosti skupina Flying Bulls Aerobatic Team létá na moderních strojích Xtreme XA42 a vždy pro novou sezonu zařadí do své sestavy nový prvek. Při sledování náročných obratů, které skupina létá v rozmezí rychlostí 100 - 420 km/h, si divák jen těžko dokáže představit, že letadla jsou ve vzduchu od sebe vzdálená jen několik málo desítek centimetrů. 

Anakonda, námořní verze polského vrtulníku W-3A Sokol.

Anakonda

Anakonda je námořní verze polského vrtulníku W-3A Sokol, jenž najdeme i ve výzbroji českého vojenského letectva. Námořní záchranářská verze Anakonda se odlišuje speciálním záchranářským vybavením nutným pro akce nad mořskou hladinou a také šesti nafukovacími plováky rozmístěnými na spodní části trupu. Každý z nich má po nafouknutí objem 1300 litrů a umožňují přistání vrtulníku na mořské hladině. 

Bezpilotní letouny

Poprvé v osmadvacetileté historii Aviatické pouti se představí letadlo bez pilota. „Přesněji řečeno jeho pilot bude na zemi a po obloze se bude prohánět moderní bezpilotní prostředek vyvinutý expertním týmem Vojenského technického ústavu,“ vysvětluje Jan Rudzynskij z organizačního štábu Aviatické pouti.

Bude se jednat o bezpilotní systém Miss Tractor s rozpětím 2,84 m, vzletovou hmotností 15 kg a maximální rychlostí letu 150 km/h. Ten se používá jako imitátor vzdušného cíle pro nácvik střelby z raketových systémů nebo protiletadlových palebných prostředků. Systém umožňuje provádět nácviky střelby ve dne i v noci a jediným omezením může být pouze silný déšť nebo možnost vzniku námrazy. Systém Miss Tractor, který vypadá jako velký model, využívají jednotky protiletadlových raketových vojsk Armády České republiky a ozbrojené síly pobaltských republik při ostrých bojových střelbách na vzdušné cíle.

Bezpilotní prostředek BRUS.  
BRUS v barvách policie ČR.

Druhým předvedeným bezpilotním prostředkem bude "Bezpilotní rotorový univerzální systém" zkráceně nazývaný BRUS. Jedná se o moderní bezpilotní prostředek s kolmým startem a přistáním. Šest rotorů o průměru 70 cm mu poskytuje velikou stabilitu a dostatek výkonu pro plnění specifických úkolů v zájmových, respektive v krizových lokalitách.

BRUS je ideální sofistikovaný prostředek pro letecký monitoring v situacích, kdy nelze použít klasickou leteckou techniku, nebo je to ekonomicky nevýhodné. Je optimálním nosičem řady čidel a systémů v soukromém i státním sektoru. Lze ho použít při dokumentaci nehod, požárů a živelných pohrom, dále inspekci vedení vysokého napětí, plynovodů, teplovodů, kontrole znečištění ovzduší či životního prostředí nebo natáčení filmových leteckých scén a fotografování.

Prvním uživatelem ze složek integrovaného záchranného systému, který začal BRUS provozovat, se stala Policie České republiky. Vojenský technický ústav bude v rámci komentované ukázky svých bezpilotních prostředků informovat veřejnost také o aktuálních trendech a technologiích v tzv. antidronové ochraně proti nepřátelským dronům.“

Pro veřejnost bude pardubické letiště otevřeno ve dnech 2. a 3. června vždy od 8.00 hodin a vedle letových ukázek na ně čeká i bohatý pozemní program s velkým množstvím rozličných aktivit pro děti.

Žena na křídle

Na pardubickém nebi při letošní Aviatické pouti opět zazáří žena pohybující se za letu po křídle historického dvouplošníku. Vystoupení předvede manželský pár Emiliana a Danielle Del Buono ze švýcarského sdružení 46 Aviation. Emilian pilotuje historický dvouplošník Boeing Stearman a po jeho křídlech se za letu prochází jeho manželka Danielle.

Emiliana a Danielle Del Buono ze švýcarského sdružení 46 Aviation.

Ve dvacátých letech minulého století byla při leteckých produkcích akrobatická chůze po křídle letadla velmi oblíbená. Zejména ve Spojených státech sledovali diváci tuto adrenalinovou podívanou snad na každé airshow. Později podobná vystoupení znemožnily zpřísňující se bezpečnostní předpisy a také ubývalo kaskadérů ochotných takové vystoupení realizovat.

„V dnešní době předvádí toto vystoupení jen několik málo pilotů, kterým se po křídle prochází nebojácné ženy. I když se velice dbá na bezpečnost, tak i přesto se jedná o mimořádný výkon. Když se mě někdo ptá, jak je to náročné, tak pro představu uvádím příklad, který zná asi každý, kdo si vystrčí ruku z okénka automobilu jedoucího, řekněme devadesátkou. Žena na křídle je vystavena dvojnásobné rychlosti, a přitom se ještě prochází, což je obdivuhodné. Takže se máme opravdu na co těšit,“ uzavírá Jan Rudzinskyj.

Pro veřejnost bude pardubické letiště otevřeno ve dnech 2. a 3. června vždy od 8.00 hodin a vedle letových ukázek na ně čeká i bohatý pozemní program s velkým množstvím rozličných aktivit pro děti.

Zdroj: Aviatická pouť

Foto: Archiv Aviatická pouť