26.11.2018
Příběhy leteckých fotek IV. Přelet centra australského Sydney patří k pilotním a fotografickým lahůdkám. Ikonický pohled na sydneyský most, operu a přístav potěší asi každého. Ale nebylo až tak jednoduché fotku pořídit. Přečtěte si příběh jejího vzniku.
Přelet Sydney a vyfocení jeho ikonického přístavu s operou jsem si nechal na konec loňského obletu Austrálie. Chtěl jsem totiž mít dostatek zkušenosti s australskými řídícími, abych si na přelet troufl. Pro průlet nad přístavem existuje přesný postup, proto jsem si ho pečlivě nastudoval. Musíte vědět, kdy, s kým a na jakých frekvencích komunikovat, jakou trasu sledovat, jaké jsou nahlašovací body, v jaké chvíli letět v jaké výšce, kudy přiletět a kudy zase odletět. V postupech bylo uvedeno i to, že nad přístav se dostanu, jen když to provoz dovolí, stejně jako to, že řídící mi povolí maximálně dvě třistašedesátky doprava.
Video z přeletu centra Sydney (mobile phone video). Toto video jsme pořídili při druhém letu nad Sydney. (c) Flying Revue 2017
Po šestnácti dnech a asi osmdesáti hodinách letu kolem Austrálie jsem se na přelet Sydney značící konec celé expedice už opravdu těšil. Vše probíhalo, jak mělo – asi 30 mil severně od Sydney jsem naladil doporučenou frekvenci Sydney APP, vysvětlil jsem, co chci a doufal, že mě nad město pustí.
Dostal jsem instrukci přeladit na jinou frekvenci a vyžádat přelet tam. Souhlas jsem opravdu dostal a s ním instrukci sklesat do 1200 stop, nastavit přidělený squawk a nahlásit, až budu nad Manly.
» Fotografii z přeletu centra Sydney najdete v nástěnném kalendáři Báječný svět létání 2019, a to na stránce přelomu října a listopadu. Foceno během expedice Austrálie 2017.
Vše jsem splnil a z Manly jsem místo dalšího bodu dostal heading 220 stupňů, instrukci nahlásit Chowder Bay a držet 1200 stop. Nad Chowder Bay jsem dostal povolení „letět nad přístav, ale držet se východně od mostu“. Západně od „mostu“ byla vidět dopravní letadla na finále dráhy 16 letiště Sydney International. Mojí velkou radost, že se nakonec opravdu nad přístav dostanu, mi řídící zároveň trochu zkalil tím, že mi sice povolil dvě třistašedesátky, ale z nějakého důvodu jen doleva.
Doleva sice zatáčet umím, ale problém byl s fotografováním. Vše jsem měl nachystané na focení pravým okénkem. To ale není při levém náklonu jednoduché. Moje třistašedesátky tedy nebyly příliš vzorové, protože jsem při kroužení udělal vždycky na chvilku náklon doprava a při něm jsem fotil přístav, most a město.
Pohled na centrum Sydney zdobí v kalendáři měsíc září. (c) Flying Revue 2018
Držet při tom ještě předepsanou výšku a trasu, komunikovat s řídícím a přitom všem ještě fotit mně dotlačilo na limit mých multifunkčních schopností. Nevěděl jsem, jestli se mi podařilo udělat dobré fotky, a tak jsem chtěl udělat ještě jednu otočku, ale to už mě řídící striktně odehnal směrem k pobřeží a podél pobřeží pak dál kolem Sydney na jih.
Problém téhle trasy je v tom, že vede jen asi 7 km od prahu dráhy 34 mezinárodního letiště Sydney, a tak jsem musel během velmi krátké chvíle ještě sklesat do 500 stop, abych se dostal dostatečně nízko. Přitom jsem musel stále hlásit svou aktuální polohu. Po přistání na letišti Camden jsem okamžitě vyndal SD kartu, abych zkontroloval kvalitu fotografií. S úlevou jsem našel i tu, která je nyní v kalendáři Flying Revue 2019. Doufám, že i vám se bude líbit.
Jiří Pruša
Kalendář Báječný svět létání na rok 2019 nabízí letecké pohledy na úchvatnou přírodu, centra měst, majáky, sopky či zajímavá světová letiště, čili na nejzajímavější místa z našich expedic po USA, Aljašce, Austrálii, Novém Zélandě či Evropě. Jeho kmotrem se stal populární televizní a rozhlasový moderátor Jan Rosák.
"My fanouškům létání nejen nasloucháme, ale také rádi plníme jejich přání," říká autor fotografií Jiří Pruša a dodává, že mu jejich přání sice přidalo pár starostí při tvorbě kalendáře, ale především radost z toho, že jeho letecké mise dopadají na úrodnou půdu. "Když vím, že moje fotografie dělají lidem radost, je to ta nejlepší motivace pro mé další létání."
Na titulní straně nástěnného kalendáře Báječný svět létání 2019 je nejvyšší hora Severní Ameriky Denali na Aljašce.
Nástěnný kalendář nabízí celkem třináct fotografií.
Kalendář Báječný svět létání 2019 vychází ve dvou podobách. Ta nástěnná zachycuje na třinácti fotografiích nejodlehlejší místa světa, členitá mořská pobřeží, štíty velehor i centra velkých měst. Těšit se můžete a Beringovu úžinu, nejvyšší horu severní Ameriky Denali, pobřeží s majáky v Austrálii, First Flight Airport čili letiště, kde poprvé vzlétl člověk na stroji těžším vzduchu, New York, Sydney, malebnou La Valettu na Maltě, Alpy a další místa.
» Kalendář Báječný svět létání 2019 si můžete objednat zde (nástěnná varianta) a zde (stolní varianta).
Stolní varianta nabízí ve dvoutýdenní podobě kromě fotografií i krátké příběhy jejich vzniku a do jednotlivých dní pak implementuje i letecké kalendárium.
Autor fotografií Jiří Pruša. Foto: Jindřich Ilem
Země z nebe je jiná než ze země a jen málo lidí ji může vidět právě z výšky, v níž létají malá letadla. Dost vysoko na to, aby vynikla ve své celistovisti a dost nízko na to, aby vynikly i detaily, které ale zdola nevidíme. "Kalendář je na světě, takže teď už nezbývá, než jen popřát všem, kdo si ho koupí, hodně radosti při celoročním setkávání se zajímavými místy naší Země, která prostřednictvím našeho kalendáře vstoupí do jejich domovů či pracovišť," dodává Jiří Pruša.
-fr-
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »