29.1.2019
Flying Revue zve do kina Flying Revue jako první médium v Česku získalo od tvůrců filmu Narušitel video jedné z klíčových letových scén, v níž hlavní hrdina coby pilot MiGu-15 musí přimět letoun Cessna narušitele vzdušného prostoru k přistání.
Následujte mě. Jedna z klíčových scén filmu Narušitel. (c) Actorress production 2019
Ve scéně může divák nahlédnout, jak se taková situace v tehdejším letectvu řešila. Její natáčení nebylo vzhledem k rozdílným rychlostním možnostem obou letounů snadné. Náročné bylo podle režiséra Davida Baldy především sladění letadel. "Ve scéně, kde MiG prolétá kolem narušitele, jsme museli utvořit skupinu kamerové Cessny a letadla narušitele, kolem něhož měl MiG proletět, aby mu trojitým zamáváním křídly dal signál Jste narušitel, následujte mě," líčí režisér a pokračuje: „Abychom v obraze co možná nejdéle udrželi obě letadla, musel MiG letět na minimální rychlosti a naše skupina naopak na rychlosti maximální, abychom alespoň trochu eliminovali rychlostní rozdíl mezi letadly. V reálu to vypadalo tak, že naše skupina vystoupala na určitou výšku, poté jsme začali klesat a dostali se tak na maximální rychlost. V tu chvíli se k nám přiblížil MiG a scéna proběhla. Musím přiznat, že bylo docela obtížné všechno sladit, ale podařilo se."
Při natáčení leteckých scén se projevila ale i zdánlivá maličkost - zima. "Ve větších výškách, kdy se točilo z otevřeného okna a kvůli silnému proudu vzduchu obtékajícímu letadlo jsem musel ostření ovládat ručně, protože systém pro dálkové ostření by nápor vzduchu nevydržel, mi ruka docela mrzla. Chvílemi nastávaly momenty znecitlivění ruky," směje se David Balda.
Ani nabrat zvuk nebylo za letu úplně jednoduché. "Zvuky z kabiny se natáčely přímo s obrazem, tam problém nebyl. Zvuk letadel z exteriéru za letu jsme ale museli dodělávat pomocí speciálních mikrofonů, které jsme umístili blízko motoru a pokoušeli se opakovat pohyby letadel ze scén, aby byl zvuk co nejpřesnější," říká režisér.
Výše zmíněná scéna je pro film jednou z ústředních a je zde zobrazen originální postup při startu na narušitele v tehdejším československém letectvu, ve filmu je ale více letových scén. "Chtěl jsem, aby film bavil i piloty a měli se na co dívat, proto je tam létání docela hodně," vysvětluje režisér, jehož dědeček byl v šedesátých a sedmdesátých letech armádním pilotem a právě jeho příběh byl pro film inspirací. Ve filmu najdete i scény, jimž ve štábu pracovně říkali happy létání. Jedná se o blok létání dvou hlavních hrdinů filmu s letouny Z-142 a C-104, při kterém také zazní ústřední píseň filmu.
» Na film zve i předseda Českého svazu letectví, bývalý vojenský pilot Oldřich Pelčák: "Já v této době žil, děda mladého tvůrce Láďa Balda je můj spolužák z Leteckého učiliště. Ústřední píseň zpěváka Hrůzy je super, vezme vás u srdce a ti, co sloužili a létali ve vojenském letectvu, ví, o co jde. Divák, který očekává drama plné střelby a navíc nějakou milostnou scénu, může být zklamán, ale můj názor je i přes některé chyby divácky příznivý. Vždyť nikdo učený z nebe nespadl a proto, vážený diváku, to tak i ber."
Na natáčení se podíleli i piloti ze skupiny Czech Flying Legends, MiG-15 například pilotoval bývalý armádní pilot Roman Svoboda. Filmaři měli od hradecké letecké společnosti DSA k dispozici Cessnu 172N speciálně upravenou pro kameru, další kamery byly namontovány v hrajících letadlech, aby zachytily herce přímo za letu. Cessnu s kameramanem, resp. režisérem, pilotoval Andrej Cepko. „Andrej se pilotně účastnil všech letových scén a byl skvělý. Já jsem režíroval z jeho "kamerové" Cessny, přičemž s herci jsme komunikovali pomocí vysílaček, s piloty rádiem,“ vysvětluje Balda. Ze země se natáčely jen průlety, vzlety a přistání.
Převážná část filmu se natáčela na letišti v Hořicích, které podle režiséra "vyniká svou zachovalostí, krásným prostředím a atmosférou klubového létání. Scény s vojenskými letouny se natáčely na letištích v Hradci Králové a Hradčanech u Ralska. Před objektivy kamer se při natáčení objevil už zmíněný MiG-15UTI skupiny Flying Legends, dále Antonov An-2, Blaník L-13, cvičný dvouplošník C4/C-104 (poválečná verze v Česku vyráběného letounu Bücker Bü-131 Jungmann) nebo Zlín 142 a Zlín Z-126 OK-JHC zvaný Drakouš.
Film, jehož je Flying Revue mediálním partnerem, se natáčel se 36 dní od 16. srpna do 31. prosince 2017, poslední klapka padla na Silvestra 2017 v Hradci Králové, slavnostní premiéra proběhla 22. ledna 2019 v kině Lucerna v Praze. V kinech ho můžete vidět od minulého čtvrtka (24. ledna 2019).
Jan Dvořák
Foto: Actoress Production
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »