Pocta leteckým osobnostem

Ve středu 13. května 2020, v den 109. výročí slavného přeletu Ing. Jana Kašpara z Pardubic do Prahy, uskutečnila skupina tří letounů Phoenix vedená strojem ΦΝΙΧ  poháněným elektromotorem, přelet z Pardubic do Prahy, kterým uctila památku našich tří leteckých osobností.

Organizátoři a piloti letounů svým přeletem po trase obdobné legendárnímu letu Jana Kašpara, uctili počin nejen tohoto jednoho z prvního českých aviatiků, ale i dalších významných osobností českého nebe. Tento datum je totiž také spojen s druhým výročím úmrtí Honzy Brzkovského, bývalého prezidenta LAA, který se významnou měrou zasloužil o rozvoj této organizace. Vývoj a provoz letounů s elektrickým pohonem v České republice je totiž možný zejména díky nevšednímu pochopení a zájmu ze strany LAA ČR, pod kterou tato lehká letadla spadají. V neposlední řadě měl tento přelet dát rovněž vzpomenout na pana Jaroslava Jandu, zakladatele Aviatické pouti v Pardubicích.

Přelet absolvovaly tři téměř identické stroje U15 Phoenix, dva se spalovacím motorem a rovněž jejich pokračovatel, letoun ΦΝΙΧ s elektropohonem.

3 x U15 Phoenix – elektro-verze na dobíječce (LKTC)

Za kniply usedli zkušení piloti Honza Rudzinskyj, Petr Šafář a ΦΝΙΧ pilotoval Martin Štěpánek. Kopiloty byli fotograf Petr Kolman a Zdeněk Němec, vedoucí projektu Pure Flight. Letouny odstartovaly z letiště Kunětice LK22 krátce po jedenácté hodině, pak ve formaci ve výšce do 1000 ft proletěli nad letištěm Pardubice

Letiště Pardubice

a směřovaly nad Velkou Chuchli. Po necelé hodině letu byl formaci uvolněn prostor nad Velkou Chuchlí pro provedení dvou kruhů nad závodištěm. Tím se propojily významné body letu Jana Kašpara. Trasu nebylo možné zreplikovat zcela přesně, protože Kašparův start byl proveden z prostoru dnešního Pardubického nádraží a přistání v Chuchli bylo neproveditelné s ohledem na zástavbu tratí a ohrad na Chuchelském závodišti. Přistání tedy proběhlo na letišti Točná LKTC. 

Na trati – pohled z kabiny elektroletu

Symbolika letu spočívá především v tom, že elektropohon v letectví je v průkopnických dobách obdobně jako na tom byl Ing. Jan Kašpar v roce 1911. Let byl i zajímavou příležitostí porovnat oba druh pohonu. Jak spalovací, tak i elektrická verze udržovaly v ustáleném režimu letu do 1000 ft ve formaci stejné otáčky vrtule v oblasti 1500 ot/min, což odpovídalo spotřebě energie 15 kW při rychlosti letu 125 km/h. I přes nízkou cestovní rychlost byla skupina na trati o 30 minut rychlejší než Jan Kašpar. Po dobu letu bylo u elektrické verze spotřebováno včetně startu, průletu nad Chuchlí a přistání 18 kWh energie a po přistání se ručička kapacity baterie ustálila na hodnotě 48% zbývající kapacity. Bez průletu nad Chuchlí, by tak kapacita postačila i na návrat do Pardubic. 

Za společnost Pure Flight bychom chtěli Spolku Jana Kašpara, letišti Kunětice a letišti Točná za milé a vřelé přijetí, za pochopení a pomoc k uctění památky těchto českých aviatických osobností.

Děkujeme a bylo nám ctí.

Text a foto: Zdeněk Němec