6.1.2021 Třetí generace nastupuje
PC-12 za dobu své existence prošel několika renovacemi, z nichž každá ho posunula o kousek dál.
Po pětadvaceti létech však přichází Pilatus se zatím největším redesignem, s názvem PC-12 NGX, nabízejícím doposud nevídanou úroveň technologie, bezpečnosti a pohodlí na palubě, díky nimž si bezesporu na dlouhá léta udrží náskok před konkurencí.
Švýcarský výrobce Pilatus byl půl století znám hlavně díky svým legendárním užitkovým letadlům PC-6 Turbo Porter, která létají v těch nejobtížnějších podmínkách na zeměkouli a běžně přistávají na místech, která by nikoho nenapadlo nazývat letištěm. Když pak v roce 1994 uvedl na trh nový turboprop PC-12, není divu, že se v jeho DNA zachovala řada užitkových vlastností včetně schopnosti létat z krátkých a nezpevněných přistávacích ploch a vozit rozměrný náklad. Přitom ale zároveň nabídl pohodlnou přetlakovou kabinu, nejmodernější avioniku a dobrou cestovní výkonnost. Zrod PC-12 by se tak dal přirovnat ke zrodu SUV inspirovanému terénním autem. Pilatus provedl na tomto velmi úspěšném typu během pětadvaceti let výroby PC-12 řadu inovací, díky nimž udržel model na špici mezi konkurencí. Nyní přichází se zatím největším redesignem, který dává záruku, že si svůj náskok před konkurencí nadále udrží.
Srdcem nového PC-12 NGX je zcela nový motor Pratt & Whitney Canada PT6E-67XP. Jde o prvního představitele nové generace turbovrtulových motorů, kterou výrobce nazval „E-Series“, a je přímým pokračovatelem osvědčené řady PT6A, jíž bylo vyrobeno přes 60 000 kusů, má nalétáno více než 400 miliónů letových hodin a patří mezi nejbezpečnější motory na světě. Nová generace PT6E má celou řadu vylepšení, ale zejména je prvním turbopropem s plně elektronickým řízením. Zatímco u proudových motorů je elektronické řízení FADEC dnes již běžnou záležitostí, žádný výrobce zatím plně elektronické řízení neaplikoval na turboprop. Řízení turbovrtulové pohonné jednotky totiž zahrnuje nejenom řízení motoru samotného, ale i vrtule, jde tedy o úkol mnohem komplexnější. Elektronické řízení turbovrtulové pohonné jednotky se proto ani neoznačuje FADEC, ale EPECS – Engine and Propeller Electronic Control System. Jeho základem je elektronická řídicí jednotka (EEC), která digitálně ovládá vstřikovací jednotku paliva (FCU) a ovládací jednotku vrtule (PCU). Všechny tyto elektronické jednotky jsou standardně napájeny z elektrické sítě letadla, ale pro případ jejího výpadku je systém vybaven vlastním alternátorem s permanentním magnetem, který je schopen napájet EPECS zcela nezávisle na elektrické síti. Motor je vybaven i komunikační jednotkou (DCTU), která po každém letu automaticky odešle výrobci všechny podstatné údaje o činnosti motoru. Ten pak data v reálním čase vyhodnocuje a upozorní provozovatele v případě jakékoli odchylky od normálu.
Text: Lubomír Čorňák
Foto: Pilatus Aircraft, Naďa Murmaková
Celý článek si můžete přečíst na stránkách 10-17 ve Flying Revue č. 1/2021. Na stáncích bude časopis ke koupi od 7. ledna 2021. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »