Pětistovkou nekončím. Jen v Evropě jsou stovky dalších letišť, na kterých můžu přistát

ROZHOVOR 500 letišť Jiřího Pruši   Den D se blíží. Český letec a publicista Jiří Pruša přistane na 500 různých letištích světa. Sledujeme závěrečnou fázi jeho snažení. A jak to vidí Jiří Pruša?

Furnace Creek v Death Valley v Kalifornii. Místních 50° C lze vydržet jen pár minut.

Kdy a proč vlastně tě napadlo pokusit se dosáhnout tuhle metu?
Když se mě při přednášce k leteckým expedicím na letišti v Přerově v únoru 2017 kdosi zeptal, na kolika letištích jsem přistával. Přesnou odpověď jsem neměl, odhadl jsem to na 300 – 400. V září jsme pak byli na rallye Aéropostale a tam mi zkušená pilotka Air France a účastnice rallye prozradila, že už přistála na 230 letištích. To mě nakoplo a vytvořil jsem seznam, který mi ukázal, že mám letišť asi 400 a snaha dosáhnout jich ještě víc už přišla nějak přirozeně.

Kolik leteckých let jsi na dosažení "pětistovky" potřeboval? Jaké stroje jsi vystřídal?

Zaznamenaná mám letiště od té doby, co jsem v USA dělal pilotní průkaz – tzn. říjen/listopad 2007. Takže přibližně 10 let. Mnoho pilotů má určitě více odlétaných hodin i více přistání. Já se zase snažím přistát na co nejvíce různých letištích. O nikom, kdo by měl stejný cíl zatím nevím. 

Furnace Creek v Death Valley v Kalifornii. Místních 50° C lze vydržet jen pár minut. 
Letiště Wales na skutečném konci světa - v Beringově úžině. 

Co se týče letadel, nejvíc létám s Dynamicem WT-9 reg. OK-LEX, ale s ním mohu s ohledem na jeho dolet létat jen po Evropě a blízkém okolí. Ve vzdálenějších destinacích si musím letadlo půjčovat. Nejčastěji je to Cessna 172 a Cessna 182, létal jsem ale také na Cirrusu SR20 či Diamondu DA40. Několik přistání jsem udělal v rámci zácviku na Novém Zélandě i s kunovickým Evektorem Sportstar tamní letecké školy.  

» Sledujte speciál 500 letišť Jiřího Pruši, kde budeme dosažená letiště postupně zaznamenávat do interaktivní mapy a také do tabulky. Držte nám palce!

Můžeš všechna dosažená letiště doložit?

Ano - jsou to všechna letiště, která jsou zapsaná v mých zápisnících letů. To jsou samozřejmě právně závazné dokumenty, do kterých si žádný pilot nedovolí zapsat nepravdu. Mohlo by se to ošklivě nevyplatit. Pár set letišť mohu také doložit fotkami nebo videi.

Povolanýma očima

Rekord českého pilota Jiřího Pruši, 500 "pokořených" letišť napříč zeměkoulí je z oblasti jen těžko uvěřitelných výkonů. Přestože v době registrace rekordu bude po uzávěrce podkladů, stihneme tento letecký unikát zveřejnit v připravované publikaci Česká kniha rekordů 6, která vychází 25. 9. 2018.
Těšíme se na spolupráci i na návštěvu dalšího českého rekordmana v pelhřimovském Muzeu rekordů a kuriozit.

Luboš Rafaj, www.dobryden.cz

Může tahle akce pomoci propagaci českého letectví?

Žádnou zkušenost s něčím podobným zatím nemám. Snad to k propagaci českého letectví i časopisu/webu Flying Revue nějakou cestou pomůže. Určitě to ale bude zajímavé a získám také třeba možnost potkat další letecké a jiné nadšence.

» Přečtěte si také: Počátkem srpna by měl pilot Jiří Pruša přistát na svém pětistém letišti. 

Na jaká letiště vzpomínáš nejraději?

Na ta nejdrsnější – Furnace Creek v Death Valley, letiště Wales v Beringově úžině, Forrest v Jižní Austrálii, Svatý Bartoloměj v Karibiku, Cap Juby v saharské poušti… Bylo by jich víc.

Jaká považuješ za nejdůležitější pro sebe – věcně a také pocitově

Wales v Beringově úžině. Jednoznačně. To je místo, na které se nedá zapomenout. 

Jaká letiště naopak už zopakovat nehodláš a proč? Co se ti na nich přihodilo.

Je pár letišť, kam bych se nechtěl vracet hlavně kvůli ohromnému objemu nepříjemné byrokracie – např. Agadir, Casablanka, Barbados…

Které dosažené letiště bylo podle tebe nejdál od domova?

Určitě jedno z těch na Novém Zélandu. Podle Google Earth mapy je z těch, kde jsem tam přistával, nejdál letiště Gisborne, což je shodou okolností jediné letiště na světě, přes jehož dráhu vedou používané železniční koleje. Jeho vzdálenost Google Earth vypočítává na 18 250 km od mého domovského letiště Dlouhá Lhota u Příbrami. 

Letiště na ostrově Saint Barthélemy v Karibiku - jedno z pilotně nejnáročnějších letišť světa.  
Cap Juby - ředitelem stanice Aéropostale, do níž toto letiště patřilo, nebyl nikdo jiný než Antoine de Saint Exupéry.

Jakého největšího letiště jsi dosáhl na plné, nebo alespoň letmé přistání?

Plné přistání – zřejmě Praha a Nassau na Bahamách, letmé Juliana na Saint Martin v Karibiku a Wellington na Novém Zélandu. Je ale složité, jak velikost letiště posuzovat. Podle počtu pohybů letadel nebo množství odbavených cestujících? Ten můj odhad je na základě počtu cestujících, což asi nejlépe ukazuje velikost letiště. Počet pohybů je šalebný, protože některá sportovní letiště jich mají víc než ta dopravní, ale může se jednat o letiště celkem malá, kde prostě létá třeba nějaká výcviková škola jejíž studenti tu v několika letadlech stále opakují touch and go přistání.

Jiří Pruša u expedičního letounu Dynamic WT-9 registrace OK-LEX.

Zažil jsi na některém z letišť zajímavou, vtipnou, bizarní či nebezpečnou situaci?

Na letišti Cox v Austrálii jsem jel po pojížděcí dráze tak dlouho, až jsem se ocitl na náměstí toho malého městečka. Všichni obyvatelé se tam seběhli a chvíli jsme povídali. Měli radost, že vidí nějakou jinou tvář než jen ty, které po léta znají, protože ta vesnice má k té další asi 200 kilometrů. Pak jsem zase odroloval a odletěl. 

Podle všeho rekordu dosáhneš letos o prázdninách – jaké další plány v tomhle směru máš?

No jak jinak, než přistát ještě na víc letištích. Letos chci v rámci expedice 100/100 obletět všechna česká a slovenská letiště a přidat pár ještě na jedné další expedici. Je ale skvělé, že například v Německu a Francii jsou další stovky letišť, kde mohu přistát. Určitě se teď budu snažit svoje trasy volit tak, aby tam bylo vždy co nejvíc nových letišť…

Jak jsi padl na spolupráci s  pelhřimovskou Agenturou Dobrý den?

Byl jsem asi před 10 lety se svým vnukem v Pelhřimově a šli jsme do muzea rekordů. Od té doby o nich vím. Kontaktovat je bylo tedy asi přirozené a mám radost, že moje usilování zaujalo i je. Spolupráce s nimi je velmi příjemná a občerstvující.

Jan Dvořák