Ostrůvek Märket, nejmenší ostrov světa, jímž vede hranice dvou států

Příběhy leteckých fotek II.     Druhý díl seriálu Příběhy leteckých fotek nás zavede na ostrůvek Märket v Baltském moři - nejmenší ostrov na světě, jímž vede hranice dvou států. Přečtěte si, jak vznikla tato fotografie.

Kalendáře 2019

» Letecké fotky z USA, Austrálie, Aljašky i Evropy v kalendáři na příští rok.
» Přečtěte si o kalendáři více.
» Kalendář v nástěnné i stolní verzi můžete zakoupit v e-shopu FR.

O ostrůvku Märket jsem se dozvěděl při přípravě letecké expedice Ostrovy Baltského moře. Leží v Botnickém zálivu jako součást nezávislého souostroví Alandy, které jako celek náleží k Finsku, jakkoli se zde mluví hlavně švédsky. Märket má něco málo přes 3 hektary plochy, je neobydlený a civilizaci tu připomíná jen maják. 

Přesto se o tento ostrůvek vedly spory – nejdříve mezi Švédskem a Ruskem a později Finskem a Švédskem. Märket leží v průlivu, který spojuje Botnický záliv a Baltské moře a možná i proto byl pro obě země tak zajímavý. Dnešní, velice komplikovaná hranice mezi Finskem a Švédskem, která přes ostrůvek vede, byla dlouhou dobu projednávána parlamenty obou zemí, než se našlo řešení. Maják ponechává Finsku, které jej postavilo, ovšem na původně švédské části ostrova. Celkově byl nakonec ostrov rozdělen mezi obě země tak, aby nebylo třeba měnit plochu patřící každé zemi, protože odsouhlasit jakékoliv zmenšení svého území by pro obě země bylo protiústavní. Ostrov Märket je tak nejmenším ostrovem světa, jehož území náleží dvěma státům. 

Ostrov Märket: hranice mezi Švédskem a Finskem. Obr.: Lantmateriet/Metria via Google Earth 
Ostrov Märket leží v Botnickém zálivu Baltského moře. Obr.: Lantmateriet/Metria via Google Earth

Nad ostrov jsem se dostal poté, co jsem vyfotografoval a nafilmoval střed Stockholmu. Po přeletu mnoha desítek malých ostrůvků kolem pobřeží Švédska východně od Stockholmu jsem se vyhoupnul nad moře a v oparu hledal ostrůvek, jehož souřadnice jsem si zadal do GPS. Počasí bylo skvělé, a tak jsem ho po pár minutách letu skutečně zahlédl. Sklesal jsem do asi jednoho tisíce stop, abych ho mohl dobře vyfotografovat, udělal jsem nad ním dvě třistašedesátky a během nich několik tuctů fotek, z nichž jedna je součástí kalendáře Báječný svět létání 2019.

Po dalších asi deseti minutách letu směrem na východ se pode mnou objevily další ostrůvky překrásného Alandského souostroví, které je tvořeno několika tisíci ostrovů, z nichž řada je propojených cyklistickými stezkami.

Jiří Pruša 

Letecký pohled na ostrov Märket ve stolním kalendáři na rok 2019 zdobí přelom dubna a května.

Kalendář Báječný svět létání 2019

Kalendář Báječný svět létání na rok 2019 nabízí letecké pohledy na úchvatnou přírodu, centra měst, majáky, sopky či zajímavá světová letiště, čili na nejzajímavější místa z našich expedic po USA, Aljašce, Austrálii, Novém Zélandě či Evropě. Jeho kmotrem se stal populární televizní a rozhlasový moderátor Jan Rosák. 

"My fanouškům létání nejen nasloucháme, ale také rádi plníme jejich přání," říká autor fotografií Jiří Pruša a dodává, že mu jejich přání sice přidalo pár starostí při tvorbě kalendáře, ale především radost z toho, že jeho letecké mise dopadají na úrodnou půdu. "Když vím, že moje fotografie dělají lidem radost, je to ta nejlepší motivace pro mé další létání."   

Na titulní straně nástěnného kalendáře Báječný svět létání 2019 je nejvyšší hora Severní Ameriky Denali na Aljašce.  
Nástěnný kalendář nabízí celkem třináct fotografií.

Nástěnná i stolní varianta

Kalendář Báječný svět létání 2019 vychází ve dvou podobách. Ta nástěnná zachycuje na třinácti fotografiích nejodlehlejší místa světa, členitá mořská pobřeží, štíty velehor i centra velkých měst. Těšit se můžete a Beringovu úžinu, nejvyšší horu severní Ameriky Denali, pobřeží s majáky v Austrálii, First Flight Airport čili letiště, kde poprvé vzlétl člověk na stroji těžším vzduchu, New York, Sydney, malebnou La Valettu na Maltě, Alpy a další místa.

Stolní verze kalendáře.

» Kalendář Báječný svět létání 2019 si můžete objednat zde (nástěnná varianta) a zde (stolní varianta).

Stolní varianta nabízí ve dvoutýdenní podobě kromě fotografií i krátké příběhy jejich vzniku a do jednotlivých dní pak implementuje i letecké kalendárium. 

Země z nebe je nádherná, pohledy na ni se můžete těšit celý rok i vy

Autor fotografií Jiří Pruša. Foto: Jindřich Ilem

Země z nebe je jiná než ze země a jen málo lidí ji může vidět právě z výšky, v níž létají malá letadla. Dost vysoko na to, aby vynikla ve své celistovisti a dost nízko na to, aby vynikly i detaily, které ale zdola nevidíme. "Kalendář je na světě, takže teď už nezbývá, než jen popřát všem, kdo si ho koupí, hodně radosti při celoročním setkávání se zajímavými místy naší Země, která prostřednictvím našeho kalendáře vstoupí do jejich domovů či pracovišť," dodává Jiří Pruša. 

-fr-