Den 4: Ostrov s nejstarším parlamentem světa i kultovní místo pořadu Top Gear

Den začal kolem čtvrté ráno, kdy jsem vstal abych odeslal fotografie do iDNES.cz. V osm hodin jsem dostal snídani, kterou jsem si vychutnal při pohledu na sluncem zalitou malou zátoku s bílou pláží a krásně modrou vodou. Scilly Isles dávají spíše pocit ostrovů Středozemního moře než malé britské výspy v Keltském moři (východní Altantský oceán). Na letiště jsem dorazil během pěti minut – to je výhoda malých ostrovů, kde je všechno blízko, nejsou tu žádné dopravní zácpy a při zdržení každý na každého počká.

Vyškrábal jsem se na letištní věž, kde byl nejen letištní dispečer (řídící letového provozu), ale také pán starající se o vybírání přistávacích poplatků a administrativu. Kromě vybrání poplatků mi také ochotně zavolal do Swansea a získal pro mě povolení PPR tam přistát – v Británii téměř všechna letiště vyžadují získat souhlas s přistáním ještě před startem. Když jsem pak došel k letadlu, našel jsem v kapse klíče od mého pokoje. Snažil jsem se vymyslet co s ním a došel tak k závěru, že nikoho jiného než toho pána na věži neznám a tak jsem se vrátil, klíče mu předal a on je s naprostou samozřejmostí slíbil dodat tam, kam patří. Při tom jsem si ještě domluvil možnost obletět a nafilmovat ostrovy Scilly. Létal jsem tu pak tedy asi 20 minut a opět zběsile fotil a natáčel – pohledy to byly úžasné. Jelikož ale Scilly nemají zřejmě jiné spojení s anglickou pevninou než letecké, tak jsem musel dávat pozor na letadélka společnosti Skybus, která se tu pohybují několikrát za hodinu. Jejich let do Land ́s End trvá jen 15 minut.

I mně let zpět na anglickou pevninu trval jen nějakých 20 minut. Pokračoval jsem pak podle skalnatého pobřeží Cornwallu a přes ostrůvek Lundy v Bristolském záliv až na letiště Swansea. I tady jsem vyhledal letištní bar a dal si zdravého jehněčího hamburgera s dietní Coca Colou, i tady byl člověk, který se mi přišel věnovat a poradil, že nejlepší informace získám naproti v místním aeroklubu. Po zkušenostech s Jersey, ze kterého jsem musel letět na mezinárodní letiště v Exeteru, protože není v EU, jsem se rozhodl vynechat z těchto důvodů Isle of Man a pokračovat přímo do srdce Skotska.

V aeroklubu mi pomohli s rezervací hotelu Glenforsa i s povolením přistání na tomto letišťátku. Sám bych to těžko zvládal, protože telefonní čísla ve všech manuálech i dokonce na jedněch webových stránkách byla neplatná a tak jeden hovor zabral asi deset pokusů. Během pár minut jsem pak odstartoval, protože jsem měl do Skotska před sebou 3 hodiny letu a zároveň jsem neměl moc benzínu a meto hlásilo silný protivítr. Kličkoval jsem mezi mraky, prosil o jedno povolení za druhým prolétat vojenskými prostory a tak jsem se probojoval až nad Isle of Man.

Také Isle of Man se svými asi 80 tisíci obyvateli není součástí Velké Británie ani EU. Ostrov má také svůj vlastní parlament, který je dokonce nejstarším parlamentem na světě, protože funguje bez přestání již nejméně od roku 979. Nezávislý status ostrova mu, podobně jako v případě Jersey, Guernsey a Sarku umožňuje poskytovat off shore finanční a firemní služby. Také zde jsou zaregistrovány tisíce firem a na ostrově je podle jedné statistiky druhý největší počet (po ostrově Sark) jednatelů firem na obyvatele – na Sarku je to prý asi 12 funkcí jednatele na jednoho obyvatele a na Isle of Man asi polovina. Tento průměr vytvářejí samozřejmě místní právníci a účetní, kteří dělají jednatele stovkám firem.

Asi hodinu po přeletu Isle of Man jsem sklesal k letišti Glenforsa a podle instrukcí v manuálu jsem letiště přeletěl ve výšce asi 50 metrů, abych odehnal ovce a jiná domácí zvířata z travnaté přistávací dráhy. Pak jsem proletěl ještě pravý okruh a přistál pár metrů vlevo od moře. Během několika minut jsem se seznámil s Davidem, který se o letiště stará. Nabídl mi ráno zajet k místní pumpě a nakoupit do kanystrů benzín, což mi ušetří letět do Obanu, platit letištní poplatky a složitě tam kupovat drahý Avgas, který ještě k tomu je pro můj motor méně vhodný než běžný 95 oktanový Natural. Mám u něj ráno v 8.15 zaklepat na dveře jeho bungalow a vyrazíme. Tak uvidím, jak to dopadne. Hotel a letiště Glenforsa je tak skvělé zařízení, že jsem se rozhodl tady zůstat 2 noci a jeho výbornou polohu využít k obletění ostrovů západního Skotska. Taky tu mám už kamaráda....