28.4.2021
Tento článek nemá za úkol radit nebo poučovat. Věřím, že hodně majitelů letadel si prošlo podobnou zkušeností a potěší je zjištění, že v tom nejsou sami. A pro ty „budoucí majitele“ může sloužit jako varování před případnými komplikacemi. Anebo vás může pouze pobavit.
Vždy jsem toužil vlastnit letadlo, stejně jako jsem vždy chtěl létat akrobacii. Jak časem rostly mé letecké zkušenosti, měnil se i výběr mých vysněných letadel. Už by mi nestačil ultralehký tulák ani Cessna a po akrobatickém výcviku jsem pochopil, že cokoliv, co nemůže létat hlavou dolů, mi nestojí ani za úvahu. S přibývajícími zkušenostmi s létáním soutěžní akrobacie a posunem v jednotlivých závodních kategoriích se začal zužovat i výběr potenciálních letadel splňujících stoupající požadavky. Tento seznam měl zůstat pouze virtuální, kdyby se nestala jedna náhodná událost. Přes spolužáka dcery jsem se seznámil s nadšencem do aviatiky, který bydlí ve vedlejší vesnici a vlastní letiště – bývalou práškařskou plochu, vzdálenou zhruba 10 minut autem, s hangárem a dvěma jeho ultralehkými letadly. Při následných debatách o možnostech jak a na čem si zalétat akrobacii, jsme dospěli k rozhodnutí si nějaké letadlo společně pořídit. Podmínky byly jasně definované. Letadlo musí být schopno akrobacie, musí být dvojmístné a musí být schopno operovat na dráze dlouhé necelých 500 metrů. Tímto se nám výběr docela zeštíhlil a vypadly takové typy jako Spitfire, Mustang nebo C-11. Další podmínkou bylo, že letadlo musí být schopné létat takzvané „kopané prvky“. Tato podmínka, bohužel, zařadila do výběru letadla z cenové kategorie mimo naše finanční možnosti, neboť na top letadlo našeho výběru, tedy na Extru 330LX a jeho deriváty, bychom museli prodat oba dva dohromady čtyři ledviny a bez nich se prý, podle názoru odborníků, létat nedá.
Po zkoumání různých internetových stránek a diskuzí jsem však objevil u nás poněkud neobvyklý stroj, a to Jak 52, ruské (i když vyráběné v Rumunsku) vojensko-civilní výcvikové letadlo, které splňovalo všechny podmínky výběru.
Text: Petr Františ a Pavel Procházka
Foto: Martin Šabatka, Josef Šonka, autoři
Celý článek si můžete přečíst na stránkách 10-16 ve Flying Revue č. 3/2021. Na stáncích bude časopis ke koupi od 29. dubna 2021. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »