Tabulky Další info Víte, že...?
Počet motorů | Typ pohonu | Šířka trupu | Primární určení |
1 | Pístový | Úzký trup | Privátní |
2 | Turbovrtulový | Standardní | Regionální |
3 | Proudový tryskový | Širokotrupé | Pro střední tratě |
4 | Jiný | Dvoupatrové | Dálkové |
Výrobce letadla: | Boeing Company | |
Země: | USA | |
Výrobce a typ motorů: | 2x | Pratt & Whitney JT-9D-7R4, PW-4052/56, General Electric CF6-80A/A2/C2, Rolls-Royce RB211-524G/H |
Datum prvního letu: | 26.9.1981 | |
Počet vyrobených letadel: | 252 | Oficiálně dosud ve výrobě, i když zatím poslední B767-200 vyroben již 2003 |
IATA kód (hlavní, alternativní): | 762 | 767 |
Rozpětí křídel: | (m) | 47,60 | |
Délka letadla: | (m) | 48,50 | |
Výška (na zemi): | (m) | ||
Hmotnost prázdného letounu: | (kg) | 82 380 | |
Maximální vzletová hmotnost: | (kg) | 179 170 |
Maximální počet cestujících: | 255 | Konfigurace s jedinou přepravní třídou, typicky mezi 181 a 224 ve 2 třídách | |
Nejvyšší praktický dolet: | (km) | 11 825 | |
Cestovní rychlost: | (km/h) | 851 |
Největší provozovatelé (stav k 24.3.2016, v závorce počty letadel všech verzí B767-200 včetně nákladních): |
ABX Air (20), Star Air Freight (11), Jet Asia Airways (4), Dynamic Airways (4), CargoJet Airways (3), Omni Air International (3) |
Příklady provozovatelů létajících s tímto typem do/z České nebo Slovenské republiky či okolních zemí: |
Dnes ve verzi pro cestující již spíše rarita, v minulosti např. LOT, Malév, Delta, United, American, Air Canada… |
Další informace:
Po obrovském úspěchu prvního velkokapacitního širokotrupého letounu Boeing 747, který byl na pravidelných linkách s cestujícími nasazen v roce 1970, začal Boeing již počátkem 70. let 20. století uvažovat o zkonstruování letounu, který by postupně nahradil starší letouny pro 150-250 cestujících (především typy Boeing 707 a Douglas DC-8) i na kratších letech či letech s menší poptávkou, pro které nebyly ani obří B747, ani jeho nastupující mírně menší třímotoroví konkurenti McDonnell Douglas DC-10 či Lockheed L-1011 Tristar vhodné. Pro snížení rizika spojil Boeing při vývoji síly s italskou firmou Aeritalila a konsorciem japonských výrobců CTDC, přičemž oba partneři se posléze podíleli na výrobě části komponentů nového letounu. Projekt byl označen jako Boeing 7X7 a k dalšímu snížení nákladů pomohla i paralelní práce na vývoji projektu 7N7, z něhož se posléze stal menší B757 - ačkoli jde o naprosto odlišná letadla, sdílejí oba modely řadu společných systémů včetně tehdy revoluční digitální avioniky a uspořádání kokpitu pro pouze dvoučlennou posádku; své ovoce přineslo i paralelní do té doby nejvýraznější uplatnění nových materiálů, zejména kompozitů, v konstrukci dopravních letadel v případě obou typů.
V roce 1976 - tedy krátce poté, kdy do služby u leteckých dopravců vstoupil Airbus A300 coby první velkokapacitní širokotrupé letadlo s pouhými dvěma motory - se podoba projektu 7X7 definitivně ustálila na dvoumotorovém uspořádání s klasickými ocasními plochami a s rovněž širokým průřezem trupu. Právě průřez trupu je jednou ze zajímavostí Modelu 767 (na který byl nově vyvíjený letoun oficiálně přejmenován v roce 1978): Boeing nastavil jeho šířku téměř přesně mezi šířku trupu B707 (se 6 sedadly ekonomické třídy v řadě) a B747 (s deseti místy v řadě). Výsledkem je uspořádání sice se dvěma uličkami (twin-aisle) jako u B747 nebo dalších velkokapacitních letadel, ale s pouhými 7 běžnými sedadly ekonomické třídy v řadě. Zdánlivá nelogičnost - použití výrazně širšího trupu oproti B707 nebo i paralelně vyvíjenému B757 přinesla na šířku prostor jen pro jedno dodatečné sedadlo - však byla výsledkem pečlivé optimalizace s ohledem na předpokládanou celkovou kapacitu letadla v původně plánovaném rozsahu zhruba 150-300 míst s přihlédnutím ke z toho vyplývající délce trupu. Boeing výslednou konfiguraci "nejužšího širokotrupého letounu" úspěšně propagoval jako nejkomfortnější letoun své doby - i v ekonomické třídě díky tomu až do obsazení 85% kapacity letadla mohli teoreticky všichni cestující sedět u okna nebo v uličce! Navíc - jak je u Boeingu až na výjimky zvykem - průřez trupu B767 nemá tvar kružnice, nýbrž obrysu dvou kružnic protínajících se v místě podlahy, což ještě umocňuje prostornost trupu ve srovnání s kruhovým trupem Airbusů počínaje typem A300 (a konče mnohem pozdějšími A330/A340) s 8 místy v řadě.
Výchozí model B767-200 (původně uvažovaná nejmenší verze -100 se s ohledem na konkurenci s B757 do výroby nedostala) vstoupil do služby s cestujícími u společnosti United v roce 1982. Mnohem populárnější verze B767-200ER s prodlouženým doletem díky větší zásobě paliva se vyráběla od roku 1984. Právě zde se projevila hlavní výhoda B767 oproti konkurenčnímu a generačně stejně starému Airbusu A310: Boeing mohl díky kombinaci křídla koncipovaného již od počátku i pro delší linky a trupu s menším průřezem (a tím i menším odporem vzduchu) mnohem lépe využívat rezerv koncepce letounu a jeho dolet tak atakoval hranici 12 tisíc kilometrů, čemuž se A310 při stejné kapacitě ani nepřiblížil. B767-200 tak v jeho roli dálkového letadla pro méně obsazené tratě překonal až jeho větší bratr B767-300 s jen nepatrně většími náklady při vyšší kapacitě. Přesto je "dvoustovka" stále populární zejména po přestavbě na nákladní letoun (označovaný jako B767-200SF).
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »