MS v letecké rally 2010, Dubnica, Slovensko

Triumf polského navigačního týmu umožnila jedna malá chyba nejlepších českých navigátorů. Polská a česká navigace jsou světovou špičkou, na většině vrcholných soutěží se o medaile často dělí Češi s Poláky. Tentokráte však vyhlášení výsledků Mistrovství světa v letecké rally vypadalo jako polská přehlídka, česká reprezentace vybojovala jen stříbro v týmech.

Mistrovství se konalo na letišti Dubnica nad Váhom, v trenčínském regionu krásného hornatého západního Slovenska. Celkem se mistrovství zúčastnilo šedesát posádek ze třinácti zemí světa. O organizační stránku celého mistrovství se perfektně postaral místní aeroklub společně se Slovenským národním aeroklubem. Na letišti v Dubnici vytvořili pro zhruba 200 soutěžících, členů týmů a organizátorů perfektní zázemí a podařilo se jim tím udržet po celou dobu soutěže velmi příjemnou a přátelskou atmosféru. K té také nemalou měrou přispělo skvělé počasí, které vydrželo po celou dobu soutěže. Soutěžní tratě stavěli pánové František Železný a Štefan Pohanka. V rozmanitém hornatém terénu si měli stavitelé skutečně z čeho vybírat, celkově jsme se shodli i s ostatními soutěžícími na tom, že tratě Franty Železného byly na vrcholné úrovni jak po stránce preciznosti stavby trati, tak po stránce náročnosti. Já osobně jsem si je velmi užil a mnohokrát jsem si za letu zanadával, jak mě zase Franta nachytal na švestkách a doběhl svými chytrými fígly.

Jak na rally aneb trocha teorie

Základním úkolem v letecké rally je letět po trati, kterou předem neznáte. Létá se ve dvoučlenných posádkách s funkcemi rozdělenými na pilota a navigátora. Většinou je činnost rozdělena následovně: pilot s letadlem letí, ovládá jej a naviguje podle mapy, kterou mu navigátor musí včas nakreslit. Pilot je většinou také zodpovědný za dodržení času na trati. Měřené úseky se nacházejí na většině otočných bodů a čas průletu nad otočným bodem se měří pomocí GPS (loggeru) s přesností na vteřiny. Tolerance na otočném bodě jsou +/–2 vteřiny. Navigátor má nejdříve za úkol nakreslit mapu trati letu podle zadání. Zadání obsahuje geometrickou konstrukci tratě letu, většinou pomocí vzdáleností a kurzů z různých bodů na mapě či souřadnic. Často je také nutné zkonstruovat pomocné body a teprve pomocí nich může navigátor najít žádané traťové body. Na konstrukci trati je jen omezený čas a posádka při ní již sedí v letadle. Není žádnou výjimkou, že pokud udělá navigátor při konstrukci drobnou chybu, která jej zdrží, startuje pilot na etapu, aniž by věděl, kde je výchozí bod trati. Když se navigátorovi podaří dokreslit celou trať, začne s pilotem navigovat a vyhledávat soutěžní objekty. Vyhledávají se klasické traťové fotografie, jak to zná každý, kdo se někdy účastnil jakékoliv navigační soutěže. Dále je většinou na zemi vytyčeno pár znaků z bílých plachet, aby posádka musela také dávat pozor na to, co se děje dole na zemi. Na otočných bodech musíte rozpoznat, zda je daný otočný bod na fotografii, kterou vám dali pořadatelé, či se jedná o objekt zcela jiný. Objekty bývají často podobné a starým vtipem je vyfotografovat například kostel, který leží přímo na trati, ale jako otočný bod určit jiný kostel, který je na trati o kousek dále. Nepozorný pilot se tak splete a nejenže určí špatně fotografii otočného bodu, ale ještě neproletí časovou brankou, protože otočí letadlo na další traťový úsek dříve.