Video: Vychutnejte si úchvatné záběry startu An-225 Mrija v novém dokumentu z pobytu letounu v Praze.

A nejen to. Na kterou dráhu Mrija bude moci přistát? Kde proběhne odbavení, když stojánka na tak obří letoun na Letišti Praha není k dispozici? Proč a jak tu musel být omezen provoz? To vše a k tomu nevšední záběry z návštěvy Mriji na Ruzyni najdete v nejnovějším video dokumentu Letiště Praha.

Nejnovější video z pobytu An-225 Mrija letos v květnu v Praze. Nádherné záběry startu najdete v čase 10:57.

Video stojí za shlédnutí - vždyť kdy se zase tento unikátní, v jediném expempláři vyrobený stroj, jehož hodnota se odhaduje až na čtvrt miliardy dolarů, v Praze zase objeví?

Příprava i průběh květnové návštěvy šestimotorového ukrajinského kolosu byl proces, který si vyžádal podrobnou a poměrně složitou přípravu od řízení letového provozu přes provozní složky až po handling. "Při budování letiště se s tak velkým letadlem nepočítalo, proto se při přistání Mriji se musí veškerý provoz zastavit a nechat vyčkávat  - ve vzduchu i na zemi," říká ředitel leteckého provozu letiště Martin Kučera. 

O návštěvě Mriji v Praze jsme psali také zde a zde. Podívejte se.

Mrija právě přistává. Praha Ruzyně, Letiště Václava Havla 10. května 2016. Foto: Martin Novák.
Mrija pojíždí po přistání ke cargo terminálu. Praha Ruzyně, Letiště Václava Havla, 10. května 2016. Foto: Martin Novák.

An-225 Mrija v Praze v květnu 2016. Nakládal se 120 tunový generátor pro asutralský Perth. Foto: Martin Novák

Podrobnou přípravu vyžadovalo už přistání - to totiž u takhle velkého letadla s sebou vždy nese omezení provozu a komplikace. "Protože je Mrija velká, pojíždí dlouho, pomalu a obezřetně po celé délce dráhy. Tím pádem je celá dráha obsazená a není použitelná pro další provoz," říká Kučera. 

Přípravný tým musel řešit i varianty přistání a startu. Pro An-225 by bylo ideální přistát na dráhu 06/24 ze směru 06, tedy od Jenče - kvůli rekonstrukci pojížděcí dráhy Foxtrot u prahu 06 to ale nebylo možné.

V úvahu tedy přicházel směr 24 od Suchdola, což nebylo s ohledem na další provoz letiště právě nejlepší řešení. Při přistání v tomto směru by totiž letadlo dráhu blokovalo poměrně dlouho - muselo by dojet až na konec dráhy, tady se obrátit, po celé délce dráhy se vrátit zpět a teprve pak po pojížděcí dráze Zulu dojet na místo určení, tedy ke cargo terminálu. 

Při přistání na vedlejší dráhu 12/30 ze směru 30 (od Ruzyně) by Mrija musela dojet na křížení drah 12/30 a 06/24 a po dráze 06/24 dojet (opět stejným způsobem jako v prvním případě) na cargo. Pokud by na téže dráze Mrija přistála ve směru 12, na konci by se obrátila, celou dráhu přejela zpět a přes křížení drah 12/30 a 24/06 by opět dojela na Zulu a cargo. Ať tak či tak, vždy to znamenalo obsazení drah po celou dobu pojíždění letadla. 

V den přistání provoz kvůli počasí probíhá na dráze 12/30. Mriju nakonec řídící posílá na kurz dráhy 24, což znamená nejmenší možná omoezení ostatního provozu. 

Podívejte se, jak start vypadá při pohledu do kokpitu Mriji (netýká se startu z Prahy). Zdroj: Air-Clips.com

Jednoduché nebylo ani určit místo pro odbavení - stojánka pro letoun parametrů An-225 v Praze není. Volba nakonec padla právě na cargo terminál - i to se ale muselo pro ostatní provoz na tři dny uzavřít. Kvůli naložení 120 tunového generátoru pro západoaustralskou hliníkárnu musely na cargo vjet vysokotonážní jeřáby. Ty by se kvůli své výšce a rozměrům mohly stát překážkou pro letový provoz, proto se během nakládky používala dráha 12/30, která je od místa nakládky dostatečně vzdálená.

Start An-225 z Prahy 12. května 2016. Směr: Perth, jihozápadní Austrálie. Zdroj: Letiště Praha

Rovněž odlet vyžaduje zvláštní pozornost. Mrija je konstruována tak, že před vzletem musí provést zahřívání motorů na dráze. To může trvat až patnáct minut, což znamená, že po tu dobu se veškerý provoz musí zastavit a vyčkávat ve vzduchu nebo na zemi. Při více než 40 pohybech za hodinu by to mohlo znamenat čekání a zdržení pro cca 10 letadel. Naštěstí start z dráhy 12 probíhá časně ráno, kdy provoz není tak velký.

Mrija (ukrajinsky Sen) létá už dvacet sedm let a byla vyrobena v jediném exempláři. V Praze přistála poprvé už v roce 1989, to bylo ale přistání nouzové kvůli poruše hydraulických systémů, když vezla z pařížské airshow ruský raketoplán Buran a vrak v Paříži zřítivšího se MiGu-29.           

Jan Dvořák

Zdroj a video: Letiště Praha