23.12.2016
Pilotní legendy - Josef Pavlík I. "Tak mě tady máte," usměje se bělovlasý muž v letecké uniformě, když vystoupí z auta na parkovišti Leteckého muzea Kbely. Nohy už neslouží dokonale, přesto se letec hbitě vydá k hangáru, ve kterém tráví svou výslužbu letoun, do něhož už za chvíli plukovník Josef Pavlík znovu usedne. Po více než šedesáti letech.
"To je on," dotýká se Josef Pavlík křídla a v očích mu zajiskří. Avia S-199, vulgo Mezek. Drak z Meserschmittu Bf 109G, motor Jumo 211 určený pro bombardéry, zmenšená vrtule, zkrátka tak trochu podivná skládačka. Milovaný i zatracovaný stroj, jímž museli vzít po druhé světové válce vzít zavděk mladí stíhací piloti. "Spitfiry šly do Izraele, na nás zbyly Mezky," říká nejspíš nejslavnější krotitel tohoto podivuhodného letounu. A není to až tak velká nadsázka, Mezek si získal pověst nejjankovitějšího letadla československé letecké historie a zkrotit ho nedovedl každý. I Josefu Pavlíkovi připravil pár horkých chvilek.
Josef Pavlík vzpomíná na svá léta s Mezkem. Video: Jan Dvořák, Flying Revue
"Do tohohle eroplánu jsem nasednul šest set dvacet dva krát. Ale jen šest set dvacetkrát normálně vystoupil. Dvě přistání byla trochu divočejší," vzpomíná. Jednou nouzově přistál do terénu bez podvozku, podruhé se mu při přistání na letišti vysunul jen jeden podvozek. "Jedna noha se nevysunula. Po přistání to ještě chvíli jelo, pak se křídlo zachytilo o zem, záď vystoupala vzhůru, pak spadla zpátky a těsně za mnou se ulomila...," směje se.
To už ale přichází chvíle, kvůli níž do Kbel dnes dorazil - navzdory věku se trochu ztěžka, leč přesto zručně vydává přes křídlo do kabiny. "Jako by to bylo včera," uteče mu, když usedne na místo pilota a pohledem přeběhne přístrojovou desku.
Josef Pavlík před Avií S-199, letounem z počátku jeho pilotní kariéry zvaným Mezek. Foto: Michal Beran, Flying Revue
Josefa Pavlíka pojí s Mezkem víc než čtyři společně strávené roky, kdy kvůli kaňce v kádrovém profilu v podobě členství v sociální demokracii nesměl slouižt na MiGu-15, který v padesátých letech začal tvořit páteř tehdejšího stíhacího letectva.
"Je to možná trochu silné slovo říct, že jsem Mezka miloval, ale vlastně je to pravda. Na něm jsem začínal, na něm jsem si vylétal pověst, že něco opravdu dokážu, že jsem ho na rozdíl od některých opravdu zkrotil. Tohle éro mě moc dalo, moc naučilo," říká.
Byl to paradox. Místo létání na letounech, na nichž bojovali za svobodu vlasti českoslovenští piloti v RAF, usedli mladí stíhací piloti po válce do strojů, které sloužily v Göringově Luftwaffe, a když Mezky odvál čas, nahradily je letouny z produkce Stalinova Sovětského Svazu.
Josef Pavlík se nakonec vysněného létání na proudových letadlech dočkal. Čistky padesátých let ho sice poslaly na západní hranici, v polovině padesátých let ale přešel na už zmíněný MiG-15, později létal na všech typech proudových letounů, které československá armáda měla tehdy k dispozici.
Stal se tak jedním z tzv. pilotů studené války. "Ano, říkali nám tak. Ale straně skutečně oddaných pilotů bylo jako šafránu. My jsme jen byli mladí a toužili jsme létat. A jinak to nešlo," říká brzy devadesátiletý muž.
Jeho práci pro letectvo ocenil i František Fajtl: "Milý Josefe, vím, co jsi pro letectvo a veterány II. války udělal a nesmírně si toho vážím," napsal mu proslulý československý pilot RAF. To potvrdila i jednohlasná volba do funkce prvního polistopadového předsedy obnoveného Svazu letců. Kopii jeho rukopisného vzkazu najdete v galerii.
Nechme Josefa Pavlíka v kokpitu "jeho" Mezka tiše vzpomínat a vydejme se ve třech pokračováních po stopách jeho leteckého životního příběhu. Od budování aeroklubu ve Staňkově, přes čistkami i v letectví poznamenanou dobu padesátých let, službu na západní hranici včetně vyprávění o létání na Avii S-199 a přechod na proudové letouny až po aktivní působení na slavném, leč dnes takřka zapomenutém stranickém leteckém aktivu v Měříně v dubnu 1968 i ve Svazu letců po roce 1989. První díl najdete na webu Flying Revue v pátek 30. prosince 2016.
Jan Dvořák
Setkání Josefa Pavlíka s Mezkem se uskutečnilo díky ochotě a laskavosti pracovníků Leteckého muzea Kbely. Děkujeme!
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »