Martin Šonka v Praze ukázal pohár pro mistra světa. Díky vám za podporu, vzkazuje čtenářům Flying Revue

RBAR 2018    Od nedělní noci je oficiálně nejlepším světovým letcem série Red Bull Air Race, dnes přivezl pohár šampiona ukázat do Česka. mistr světa Martin Šonka o své cestě za vysněným titulem mluvil dnes před novináři v pražské kavárně Vnitroblock jen pár hodin po návratu z USA.  

Ještě než začal odpovídat na dotazy novinářů, předal mu předseda Českého svazu letectví Oldřich Pelčák Pamětní medaili ke stému výročí česko-slovenského letectva. "Byl vojenským pilotem, skvěle reprezentuje republiku v letecké akrobacii i v Red Bull Air Race. Máme ho rádi, je to letec jak má být," vysvětlil Pelčák, proč Martinu Šonkovi svaz pamětní medaili udělil.

Martin Šonka líčí taktiku pro závěrečný let letošního mistrovství světa Red Bull Air Race.

Letošní rok byl pro někdejšího pilota JAS-39 Gripen mimořádně vydařený. "Tahle sezóna byla neskutečná. Poté, co jsme loni o titul slavně přišli v posledním letu sezóny, tak letos se nám to už podařilo. Z loňských adeptů na titul jsem mezi těmi letošními byl jen já, takže i z toho jsem měl radost - že jsem jako jediný v těchto dvou letech bojoval o titul podruhé v řadě, což svědčí o tom, že jsme opravdu silný tým," řekl Šonka novinářům. Příběh této sezony v Šonkově týmu je o to silnější, že ji provázely jak neobyčejná vítězství v podobě tří prvních míst v řadě, tak technické problémy a dvě technické diskvalifikace. "Bylo to naší chybou a byly to bolestivé body, které jsme dali někomu jinému. Ale nezhroutili jsme se, dostali jsme se zpátky do sedla a bojovali dál."

Martin Šonka vzkazuje čtenářům: "Chci moc poděkovat čtenářům Flying Revue, že jste nás sledovali a fandili nám. Díky, že jsme vše mohli sdílet s vámi!"

Martin Šonka odpovídá na dotazy novinářů. Foto: Josef Pytlák Říha

Následovala tři vítězství v řadě a svět byl zalitý sluncem. Jenže přišlo Indianopolis a tvrdý pád. Šonka nepostoupil ze čtrnáctky, kde ho porazil Kirby Chambliss. "Paradoxně jsme doplatili na to, že čtrnáctka se letí podle systému první s posledním z kvalifikace, druhý s předposledním a tak dále, protože Kirby, který je jinak opravdu rychlý, měl v kvalifikaci problémy a skončil poslední. Tím pádem jsme ve čtrnáctce letěli právě proti němu, protože já byl v kvalifikaci naopak nejrychlejší. No a postoupil on."

To znamenalo pád na druhé místo celkového pořadí a ze šestibodového vedení byla najednou pětibodová ztráta na nyní prvního Michaela Gouliana. "To byla skutečná zkouška odolnosti," říká Martin. Tým jí ale prošel úspěšně - i díky loňské zkušenosti s prohrou  s Yoshihide Muroyou v posledním závodě. "Tam jsem si uvědomil, že jakákoli myšlenka na to, že titul je ve hře, je rušivá informace, která přináší stres a chyby. Bylo jasné, že letošní poslední závod bude hlavně o hlavě a vyhraje ten, kdo bude mít právě tohle vyřešeno."

Dallas

V posledním závodě v Dallasu už byli jen tři kandidáti na zisk titulu - kromě Šonky ještě právě Michael Goulian a s ním Matt Hall. "Michael letos létal na jeho poměry dost konzistentně, byť třeba v Cannes jsme ho porazili v osmičce, ale po závodě se ukázalo, že jsme točili asi dvě vteřiny dvacet otáček přes limit a tím jsme mu hodně pomohli. No a Matt Hall lítá úžasně a nedělá chyby, takže vše bylo do poslední chvíle otevřené."

Martin Šonka děkuje čtenářům Flying Revue za podporu.

Zisk titulu je o to cennější, že všechny soupeře porazil v přímém souboji. Michaela Gouliana vyřadil v osmičce, Kirby Chamblisse a Matta Halla ve finále. "Přál jsem si, abych letěl přímo proti Michaelovi, abych ho mohl vyeliminovat a vyšlo to. Michael umí být uzliček nervů, takže udělal dost velké chyby a já mohl letět v klidu. Pak mi zbyl vlastně už jen Matt Hall, protože Kirby byl po finálovém letu až za ním," popisuje vývoj situace Šonka. Měl dvě možnosti, jak letět - buď na jistotu, to pokud by Matt Hall nezaletěl dokonale, nebo a dřeň v tom opačném případě. A právě ten nastal.

Předseda Českého svazu letectví Oldřich Pelčák předal na tiskové konferenci Martinu Šonkovi pamětní medaili ke sto letům čs. letectva. Foto: Josef Pytlák Říha

"Když jsem kroužil při čekání na povel ke startu, přišla mi zpráva, že Matt udělal super rychlý čas, takže jsem musel letět co to dá a zvolit riskantnější trajektorii, kterou jsem předtím letět nemusel." To znamenalo razantní vertikální manévry a především co nejoptimálnější nálet do brány číslo sedm, aby obrat za ní byl co nejkratší. To ovšem znamenalo letět do ní pod úhlem, což se vymstilo například Petru Kopfsteinovi, který bránu trefil. "Mně to naštěstí vyšlo to úplně náramně," usmívá se šťastně Martin Šonka, protože pak už ho od titulu mistra světa dělilo jen několik okamžiků. 

V Air race je Šonka od roku 2010. "To jsem tam byl jen do počtu, dělal jsem tam v podstatě jen křoví. Můj motor se nemohl s ostatními vůbec měřit. Dnes jsou výkony motorů pvinně stejné, takže je to vše o pilotním umění, což je pro diváky mnohem atraktivnější a pro nás se ten sport zásadně zlevnill. Je to regulérní špičková světová série a s tím, jaké to bylo v roce 2010, se to nedá vůbec srovnávat," myslí si Šonka. 

Letadlo

Šonkův závodní stroj Edge 540 V3 je touto dobou již rozebraný, v pondělí odletěl stejně jako stroje Šonkových soupeřů do Abu Dhabi, dějiště prvního závodu příští sezóny. "Měsíc, který byl mezi Indianopolis a Dallasem, jsme v Americe strávili veškerými možnými úpravami a zalétáváním, protože teď letadlo uvidíme až v únoru v Abu Dhabi. Lítal jsem v Arizoně nad prérií a trápil jsem ho tam."

Martin Šonka na trati závodu v Cannes 2018. Zdroj: Team Šonka

Tým připravil na letadle několik variant zakrytování včetně nového spodního krytu motoru k co největší eliminaci aerodynamického odporu. "Kvůli odporu vzduchu zmenšujeme vstupní otvory na chladící vzduch, což si ale trochu protiřečí s potřebou motor správně uchladit, aby mohl pracovat ideálně a neztrácet výkon.

Čili hledáme balanci, kde najít ten správný poměr. Zatím máme víc typů krytů, které budeme používat v závislosti na venkovní teplotě," popisuje Šonka. "Jinak ale letadlo už fungovalo dobře, takže nějaké zásadní úpravy nebyly nutné."

Šonka akrobat

Putovní pohár pro mistra světa RBAR. Martinovo jméno na něj teprve bude vyryto. Foto: Jan Dvořák, FR

Titul mistra světa z RBAR ale není jediný letošní úspěch Martina Šonky. "Většina mých soupeřů z Air race se věnuje už jen air show a exhibicím, já akrobacii lítám dál. Loni mě sice napadlo, že bych se věnoval jen Air race, ale hned vzápětí mi došlo, že to je nesmysl, akrobacie by mi chyběla. Navíc letos bylo mistrovství Evropy na domácí půdě v Jindřichově Hradci, takže to byla povinnost tam nastoupit."

Tam Martin obhájil titul ve freestyle a je tak v obou sportech ambasadorem toho druhého. "Zdá se, že oba sporty spolu začaly spolupracovat, i po lini kalendářů závodů, takže to do budoucna vidím nadějně, protože zástupci obou sportů pochopili, že si mohou být vzájemně prospěšné." 

Akrobacie je podle Šonky pro pilota Air Race skvělou průpravou stran pilotních dovedností, odolnosti proti přetížení nebo pro orientaci v prostoru. Problémem je jen svalová paměť. "V Air race a v akrobacii létám na jiném typu letadla, takže jsem se musel naučit rychle přepnout v mozku na tu správnou sekci svalové paměti, abych šel s tím letadlem, ve kterém právě letím, a ne v tom druhém, protože každé to letadlo se chová trochu jinak." 

RBAR v Česku?

Red Bull Air Race se dostává stále více do povědomí diváků i v Česku, už třetím rokem v Master Class létají hned dva čeští piloti. Proto se nabízí otázka, jestli by se jeden ze závodů mohl konat i v Česku. "Není to nereálné," má za to Martin Šonka. Jako možné lokace se podle něj jeví Praha, ale třeba i jihočeské rybníky kolem Tábora. "Organizátor by o závod v Česku zájem měl, takže vyloučené to určitě není. Ale byla by to  otázka minimálně tří let, než by se sehnala všechna povolení a samozřejmě peníze."

Jan Dvořák