Letectví a město Plzeň

Historie létání v okolí Plzně sahá až do dob Českého království, do roku 1910, kdy Henri Jullerot vykonal první veřejný let z Malesického dostihového závodiště.

Létání v této oblasti má tedy silné kořeny. Co tedy mít pohromadě tyto informace od začátku létání na Plzeňsku až do současnosti? To nebude problém, existují publikace, kde vše naleznete. Jmenují se Letectví a město Plzeň (vyšly 4 díly) a jsou z dílny historika, který dokázal shromáždit neskutečné množství dat k celé historii - Hanuš Salz, který napsal prvé dva díly. Třetí napsal Ladislav Vitík a čtvrtý Jan Kárník. O panu Salzovi a o těchto knihách jsem si povídal s Ing.Miroslavem Neumannem z Aeroklubu Plzeň - Letkov, který spravuje v současnosti archiv po panu Salzovi a ostatní dokumenty o plzeňském letectví.

Knihy Letectví a město Plzeň nesmí v knihovně chybět

Poslední dobou se na nás obrací celá řada příznivců letectví s nejrůznějšími přáními o zveřejnění jejich leteckých aktivit, toho nejrůznějšího druhu. Jsme tomu velmi rádi a proto vyzýváme i ostatní z vás, pište, pište a ještě jednou pište a my to nejzajímavější, rádi zveřejníme.

Ing.Miroslav Neumann a rozhovor pro TV Prima

Autor Hanuš Salz

Narodil se v roce 1922 v Plzni. Vystudoval reálné gymnázium v Sušici, které zdárně zakončil v roce 1941, v roce 1944 totálně nasazen do závodu Dělovka II Škodových závodů. Poté byl v koncentračním táboře v Postoloprtech. Od 60. let se věnoval letecké historii a publikoval několik odborných publikací, právě nejhodnotnější je publikace Letectví a město Plzeň. Zemřel v roce 2019. Knihy, založené na jeho badatelské činnosti, obsahují velmi podrobné informace o historii v této oblasti se spoustou doprovodných fotografií.

Míro, jsem velice rád, že jsi si našel čas. Poprosím tě o informace o tobě, kdo je Ing.Miroslav Neumann?

Létat jsem začal v roce 1960 na letišti Raná u Loun. Bohužel po dvou letech jsem začal mít zdravotní potíže, neslučitelné s létáním. Lékařům trvalo 6 let, než stanovili diagnózu a operací problém odstranili. Přes zdravotní problémy jsem nepřestal, nakolik to šlo, sportovat. Hrál jsem tenis a lyžoval. Tak se mi po čase podařilo, za pomoci několika lékařů, zbavit se následků nemoci. Létání mi stále chybělo a tak jsem se po dlouhé době v roce 1985 k němu vrátil v Aeroklubu Plzeň – Letkov, kde dosud létám plachtařsky i motorově. Mým největším sportovním úspěchem je splnění podmínek Zlatého plachtařského odznaku FAI se třemi diamanty. V roce 1989 jsem byl zvolen do výboru aeroklubu, kde jsem pomáhal předsedovi Ing. Čejkovi zvládat velké problémy s vlastnictvím pozemků letiště. Když Ing. Čejka již nechtěl ve funkci pokračovat, nechal jsem se na 8 let zvolit předsedou a pokračoval ve výkupu pozemků a v opravách budov. V té době bylo zrušeno letiště Plzeň – Bory a motorové létání se přestěhovalo na Letkov.

Plzeň-Letkov - LKPL

Mohl by jsi, prosím, říct něco o tvé spolupráci s panem Hanušel Salzem?

Štěstí bylo, že mne tehdy navštívil pan Salz a seznámil mne se slavnou historií Západočeského aeroklubu Plzeň, včetně jeho zrušení německými okupanty v roce 1939, krádeže pozemků letiště a poválečné chybné konfiskace okupanty ukradeného majetku.  Pan Salz mne navíc seznámil se členy Svazu letců včetně generála Antonína Lišky. Takto získané informace nám pomohly při složitém řešení náhrady borského letiště, kde se za aeroklub rozhodujícím způsobem zasadil generál Liška, když dojednal setkání se starostou Plzeň – Bory panem Kulhánkem, se kterým byli přáteli. Výsledkem bylo, že město Plzeň nám jako náhradu za letiště Bory zaplatilo 14 milionů Kč na výkup letkovských pozemků a přestěhování hangáru z Bor. V potřebné činnosti mi velmi pomohli Ing. Čejka, Ing. Honzík, Jiří Matějovský, JUDr. Střeštík a jednatel Ing. Šimek. S panem Salzem jsme zorganizovali vydání prvního a druhého dílu Letectví a město Plzeň. Potom s Ladislavem Vitíkem 3.díl a s Ing. Kárníkem 4.díl. Též jsme se Svazem letců ČR, pobočka Plzeň, Leteckým historickým klubem Plzeň, leteckými spolky Aviatické sdružení Bohemia, Classic Trainers a Městem Plzeň uspořádali výstavy v Mázhauzu Plzeňské radnice:  Plzeňští letci v boji za svobodu, Letectví v Plzni od roku 1910 a Aeroklub Plzeň – Letkov od roku 1952. Panely výstav nám vytvořili pracovníci firmy Reklama Jeníček.  Podařilo se nám vydat Seznamy plzeňských letců od roku 1910, které pomáhá aktualizovat Ing. Michal Dráb a vytváří Ing. Königsmark ve firmě Reklama Jeníček. Ing. Aleš Dobrý založil Kroniku Aeroklubu Plzeň – Letkov.  V této práci pokračujeme.

Expediční letoun Jirky Pruši OK-LEX na Letkově

Co obsahují knihy Letectví a město Plzeň?

První dva díly napsal pan Salz. Shromáždil velké množství dokumentů a fotografií tak, že obešel všechny dostupné pamětníky a přesvědčil je, aby mu podklady zapůjčili. Dnes žije jediný předválečný člen Západočeského aeroklubu Plzeň, pan Oldřich Kovařík, ostatní zemřeli, a kdyby pan Salz neodvedl svoji velkou práci, již bychom materiály nesehnali. Třetí díl sepsal jako životopisy plzeňských letců, kteří bojovali ve druhé světové válce Ladislav Vitík. Opět dnes již nikdo z těchto hrdinů nežije a díky autorovi jsou tyto životopisy dostupné.  V našem aeroklubu s námi ještě létali z těchto letců plk. Josef Prokopec a gen. Miroslav Štandera, naši čestní členové a gen. Antonín Liška, náš čestný předseda. Navštívili nás gen. Jiří Hartman, plk. Jaroslav Hofrichter, plk. Miroslav Mirtl, s gen. Janem Prokopem jsem hovořil telefonicky, když už byl velmi nemocen.  Čtvrtý díl sestavil Ing. Jan Kárník ze vzpomínek členů aeroklubu. Rovněž záslužná práce, zachování událostí, osob a letadel, řada letců rovněž již nežije.

Čím jsou knihy odlišné anebo unikátní?

Kdyby autoři knihy nenapsali, cenné informace by byly ztraceny. Pečovat o to, co nám předchůdci zanechali, je naše povinnost. Je to problém, protože obě totality ničily vše, co se jim nehodilo. Ani dnes není vše v pořádku, vyskytnou se například lidé, kteří ničí to, co máme jako památku po našich vojácích z druhé světové války. Tak třeba zničili muzeum gen. Ludvíka Svobody. Nemusí se nám líbit vše ze života tohoto muže, který ve velmi složité době v SSSR vedl boj za naši svobodu, na jedné straně bojoval proti Hitlerovi, na druhé straně měl za spojence Stalina. A doma rodinu ohrožovanou nacisty. To je opravdu velmi těžká situace. A tohoto člověka kritizují z tepla svých kanceláří lidé schopní psát „po větru“ cokoliv. Moje generace nesměla mluvit o našich letcích v RAF, nesmělo se mluvit i o řadě vojáků Svobodovy armády. Ta úcta k našim dějinám není v našich myslích zdaleka dostatečná. Proto si velmi vážím autorů knih o plzeňském letectví, jsem rád, že patří mezi moje přátele.   

LKPL v listopadovém světle

Máš na starosti archiv po panu Salzovi, pokračuješ tedy dál ve sbírání dat?

Když jsem poznal pana Salze, který mne jako předsedu aeroklubu přišel přesvědčit o nutnosti knihy vydat, moc se mi nechtělo. V práci jsem měl 25 podřízených, se synem jsme zakládali firmu, která dnes živí přes 20 zaměstnanců a k tomu práce předsedy. Když mi pan Salz dal přečíst texty svých knih, poznal jsem, že to vše nesmí upadnout v zapomnění. Vzpomněl jsem si na složitý život Karla IV, který měl velké starosti povznést království z bídy, zpevnit měnu, pochytat zloděje a lapky, budovat komunikace, strážní hrady, Univerzitu. K tomu založil hrobku svých předchůdců, knížat a králů, poznal, jak je důležité znát minulost. Měl jsem v životě štěstí potkat několik lidí, kteří si našich dějin velmi vážili. Proto pokračuji ve sbírání dat. Přesvědčuji kolegy, že je to důležité. Snažím se vytvářet databázi dokumentů a fotografií, ze které lze doplňovat kroniku i panely výstav. Potřebuji přesvědčit mladší kolegy, abychom utvořili tým lidí, pro který to nebude tak obtížné jako pro jednotlivce.

Plánuješ vydat další díl, tedy Létání a město Plzeň 5.část?

Zatím o tom neuvažuji, priorita je ta databáze, ze které by nebylo obtížné 5. díl napsat.

Velice ti děkuji za tyto cenné informace a příjemné povídání.

Pokud budete mít zájem o tyto knihy, obraťte se prosím na Ing.Miroslava Neumanna, cena těchto 4 výtisků (Letectví a město Plzeň I. až IV.) je 600kč + poštovné:

mirekneumann@email.cz a nebo Mobil: 777 800 996

Autor článku: Ing.Miroslav Neumann a Tomáš Zach

Foto: Tomáš Zach