Letadla vydělávají, jen když jsou ve vzduchu. Aby byla, od toho jsme tu i my, říká letecký mechanik

Nejen na pilotech a řídících letového provozu, ale také na leteckých mechanicích závisí, že doletíte bezpečně do cíle každého svého letu. Jaké to je být leteckým mechanikem? 

"Vzrušující a náročné. Ale kdo si to zamiluje, nemůže bez téhle práce žít," říká Martin Routa z Czech Airlines Technics. 

Co obnáší práce leteckého mechanika? Kde je dobré začít?

Údržba letadel se dělí na traťovou (line maintenance), těžkou (heavy maintenance) a dílenskou (shop maintenance). Je-li člověk absolventem prvního typového výcviku, je praktické začít na těžké nebo dílenské údržbě a v klidu získat základní návyky a znalosti o daném typu letadla. Samotný typový výcvik je vcelku intenzivní, možnost si vše v relativním klidu osahat a vyzkoušet je k nezaplacení.

Práce v letectví

Máte zájem o jinou profesi v letectví? Podívejte se do nabídky na webu Flying Revue, nebo si zde (zdarma!) sami zadejte inzerát. Navštivte naši sekci Práce v letectví.

Většina firem má na těžké údržbě zaměstnance rozdělené do skupin podle systémů, na kterých pracují, například motory, podvozek, drak apod. a časem se je snaží po systémech rotovat.

Lidé jsou samozřejmě různí a každý má různé cíle - někomu vyhovuje pracovat na jednom systému, jiný chce systémy měnit a učit se nové věci. Přibližně po pěti šesti letech může zaměstnanec projít celé letadlo a pokud bude chtít změnu, může zkusit přejít na traťovou údržbu.

A co obnáší traťová údržba?

Traťová údržba je velice specifická. Velká část prací probíhá v noci. Dalším specifikem, někdy příjemným a někdy méně, je počasí. Většina prací totiž probíhá přímo na letištní ploše, kde v létě může být na rozpáleném betonu 45 °C, v zimě naopak -20 °C.

Na traťové údržbě se také pracuje poněkud jiným stylem. Kromě pravidelných denních a týdenních prohlídek řeší zaměstnanci traťové údržby i velké množství provozních závad a poškození, které vyžadují dokonalé znalosti systémů letadel, limitů poškození a spousty dalších věcí. Vše musí být provedeno co nejrychleji. Letadla vydělávají, když jsou ve vzduchu. A tak je tlak na jejich maximální využití velký.

Příjemným bonusem pro zaměstnance traťové údržby je kontakt s posádkami, služební cesty a práce v zahraničí, na mimopražských stanicích. Moji kolegové z Czech Airlines Technics byli například v Bratislavě, Ljubljani, Oslu, Benátkách, Reykjavíku, Karáčí, Dílí či v Jeddah.

CSAT - Czech Airlines Technics. Zdroj: CSATCo Vás přivedlo k povolání leteckého mechanika?

K letadlům mě přivedl francouzský seriál Dobytí nebe, který vysílala Československá televize v roce 1982. Od té doby jsem hltal každou dostupnou knihu o letadlech, začal jsem stavět plastové modely. Když jsem se po základní škole rozhodoval, kam půjdu dál, měl jsem jasno. Otec ze mě chtěl mít sice zedníka jako byl on, ale já jsem si prosadil svou a nastoupil jsem na Střední odborné učiliště Leteckých opraven Malešice, kde jsem následně několik let pracoval.

Často jsem vyrážel na vyhlídkovou terasu na ruzyňském letišti sledovat dopravní letadla. Obdivoval jsem techniky pečující o letadla a přál jsem si být jedním z nich. Seznámil jsem se tam i s dalšími leteckými nadšenci. Jeden z nich začal později pracovat na nakládání letadel, byl tam spokojen. Rozhodl jsem se, že půjdu za ním, a doufal jsem, že se časem najde místo v údržbě letadel, což se splnilo. V květnu 1996 jsem nastoupil na pracoviště Start (dnešní traťová údržba) spadající v té době pod České aerolinie.

Hangár F - traťová údržba letounu Airbus A320-232 společnosti Wizz Air. Foto: Český aeroholdingJaké byly Vaše začátky?

Hlavní náplní práce tehdy byly předletové a poletové prohlídky, přistavování pozemních zdrojů GPU a asistence u vytlačování letadel ze stojánek. Zároveň se začínala dělat klasická traťová údržba, například pro Air France či El Al. Začátky byly pro mě hektické. Kolegové na mě chrlili neznámé technické pojmy, skoro jsem se bál promluvit. Zpočátku jsem spíše vše jen okukoval, ale za pár měsíců jsem si již troufl i na komunikaci v angličtině, i když jsem při tom v ruce svíral notýsek se slovíčky.

V září jsem absolvoval svoje první typové školení, a hned na Boeing 737. Během pěti týdnů jsme probrali celé letadlo od A do Z, co se čím ovládá, jak co pracuje. V květnu 1997 jsem získal licenci a nedlouho poté jsem potvrdil předletovou prohlídku svému prvnímu letadlu, Tupolevu Tu-154M Českých aerolinií. Byly to nervy, klidný jsem byl až v okamžiku, kdy se letoun v pořádku vrátil o několik hodin později. Od té doby jsem předletových, denních i týdenních prohlídek podepsal tisíce, tu první mám však stále v paměti.

Dostal jste se jako mechanik pracovně i do zahraničí?

Instalace horního závěsu pomocného energetického zdroje APU. Foto: Český aeroholding

Ano. V září 1999 jsem jel do Irska. Vedení technického úseku Českých aerolinií začalo nabízet techniky irské firmě Shannon Aerospace. Přihlásil jsem se, šel jsem na pohovor a vyšlo to. Byla to pro mě obrovská zkušenost, poprvé jsem pracoval na těžké údržbě, všechno se řešilo v angličtině, takže jsem se tam i dobře rozmluvil. Do Irska jsem pak jel ještě dvakrát.

Další zajímavou akcí, jíž jsem se zúčastnil, byl pronájem Boeingu 737 slovinské společnosti Adria Airways. Pracovali jsme na letišti v Lublani na letadlech, která létala do Vídně, Mnichova, Frankfurtu či Istanbulu. Spolupráce s Adrií trvala bezmála dva roky a zahájila dlouholetou tradici ACMI pronájmů letadel Českých aerolinií, které trvají dodnes.

Martin Routa, letecký mechanik Czech Airlines Technics. Foto: Český aeroholding

Co byste vzkázal zájemcům o práci v téhle profesi?

Pro práci leteckého mechanika je důležité nadšení. Práce je to náročná, někdy za nepříznivých podmínek, v zimě, v horku. Ale kdo ji miluje, tomu to nevadí. Dalším důležitým předpokladem je znalost technické angličtiny, protože část manuálů i komunikace se zákazníky probíhá v angličtině. Já osobně jsem se na škole anglicky neučil a vše jsem zvládl dohnat během dvouletého kurzu, který jsem absolvoval už během práce na pozici leteckého mechanika. Následné složení zkoušky z technické angličtiny bylo pro mě důležitým kariérním krokem.

S rostoucím počtem dopravních letadel lze říci, že o práci techniků údržby letadel bude i nadále stále zájem. Jedná se o perspektivní zaměstnání pro lidi, kteří se zajímají o leteckou techniku.

Martin Routa, letecký mechanik, Czech Airlines Technics

Zdroj: Český Aeroholding