LETECKÉ MUZEUM V DUXFORDU – PŘÍBĚH BRITSKÉ AVIATIKY

Našinec se naduje pýchou po přečtení slovíčka „Czech“ hned v prvním odstavci úvodního textu brožury leteckého muzea v Duxfordu, kde je uvedeno v souvislosti s pěti ostatními národnostmi, které se neodmyslitelně zapsaly do nedávných dějin Británie. S četbou odstavce začíná od začátku a nemůže se dočkat zítřejšího dopoledne, kdy vstoupí za brány prvotřídního leteckého muzea a zhlédne expozici více jak 200 letadel.

Historie této svatyně letecké historie začala v roce 1917, kdy byla za místo náborového a výcvikového střediska č. 35 expandujícího RFC (Královského leteckého sboru) vybrána část zemědělské půdy v okrsku Duxford, přibližně 11 km jižně od města Cambridge. Když však bylo letiště v září 1918 otevřeno, neslo už hlavičku letecké školy nově vzniklé RAF, první nezávislé letecké síly na světě. V třicátých letech se Duxford stal domovem stíhacích jednotek, z nichž se nejslavnější stala 19. peruť. Její renomé bylo takové, že se stala vůbec první jednotkou RAF vyzbrojenou novými Spitfiry Mk.I. Později za války se Duxford a jeho satelitní letiště staly domovem takzvaného „Velkého křídla“ (Big Wing), které v červnu roku 1940 tvořily pod vedením legendárního Douglase Badera perutě č. 19, č. 611, kanadská 242. peruť, česká 310. a polská 302. Jejich piloti odsud vzlétali k leteckým bojům bitvy o Británii a napsali další slavnou kapitolu nejen svých perutí, ale i samotné základny.V dubnu roku 1943 byla základna předána USAAF a stala se domovem 78. stíhací skupiny, v říjnu 1945 pak byla základna navrácena opět RAF.