Létající čluny Dornier

Jednou z nejstarších firem působících v leteckém průmyslu je společnost Dornier, i když dnes už jen v neporovnatelně menším měřítku než za dob největší slávy.

Dornier Do X

Pro mnoho milovníků letecké historie je spojena především s létajícími čluny, které se v období mezi válkami staly synonymem spolehlivosti a všestrannosti. Pojďme si tuto kapitolu společnosti Dornier nyní připomenout.

Dornier Wal
Dornier Delphin II

Claude Dornier

Claude Honoré Desiré Dornier se narodil 14. 5. 1884 v bavorském Kemptenu do smíšené francouzsko-německé rodiny. Jeho otec (Francouz) se zabýval dovozem francouzského vína do Německa. Rodiče brzy poznali synovo nadání pro techniku a tak ho podpořili, když se po ukončení střední školy rozhodl studovat na vysoké technické škole v Mnichově. Úspěšně ji ukončil v roce 1907. Zprvu pracoval jako technický kreslič a inženýr u různých firem v Bádensko-Württembersku, ale 2. prosince 1910 se mu splnil velký sen, když byl přijat do vývojového oddělení společnosti Luftschiff-Bau Zeppelin. Brzy zde na sebe upozornil svými průkopnickými myšlenkami při navrhování lehkých konstrukčních celků vzducholodí a prací na zlepšení účinnosti používaných vrtulí. S nadšením se zúčastňoval i testovacích letů, během nichž ho prý napadla myšlenka, kterou již v roce 1912 zhmotnil ve svůj první patentovaný projekt, otočný vzducholodní hangár, realizovaný za první světové války.
Dornier Do X

Hrabě Zeppelin si brzy všiml výjimečných vlastností mladého konstruktéra a jmenoval ho svým osobním vědeckým poradcem. Prvním Dornierovým úkolem v této pozici se stal vývoj nosných kovových konstrukcí nového typu vzducholodí, které měly být schopny operovat v složitých meteorologických podmínkách panujících nad severním Atlantikem. V roce 1914 pak hrabě Zeppelin zřídil pro svého chráněnce speciální konstrukční oddělení, označené „Do“, a spolu s ním mu udělil i určitou míru samostatnosti ve výběru řešených úkolů. Od tohoto okamžiku se Dornier věnoval zcela své myšlence využití kovů v letecké konstrukci. Zatímco většina letadel v období první světové války disponovala tradiční dřevěnou stavbou, společnosti Junkers v Dessau a Dornier dokázaly vyvinout první letadla z oceli a hliníku. Od roku 1917 se oddělení „Do“ převtělilo do společnosti Zeppelin-Werk Lindau GmbH, později přejmenované na Dornier Mettalbauten GmbH. V roce 1932 pak Claude Dornier převzal nad touto společností kompletní kontrolu.

Dopravní Dornier Super Wal

Dornierovy první (a většinou hořké) zkušenosti se stavbou celokovových létajících člunů přišly ještě během války při stavbě typové řady létajících člunů „Rs“ pro Zeppelina. Dornier se však dokázal z neúspěchů poučit a ještě za války zkonstruoval letoun Zeppelin-Lindau RS.IV, na kterém poprvé použil pro zlepšení stability trupu na hladině aerodynamicky tvarovaných výstupků na bocích trupu. Jednalo se o tzv. „sponsony“ (německy Stummeln), které si nechal Dornier záhy patentovat. 
Zeppelin Lindau Rs.IV

Text: Lubor Obendrauf a Michal  Beran

Foto: Dornier Museum Friedrichshafen, archiv autora

Celý článek si můžete přečíst na stránkách 58-65 ve Flying Revue č. 6/2020. Na stáncích bude časopis ke koupi od 5. listopadu 2020. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.