Boeing 787-8 Dreamliner

  Tabulky                                            Další info                                            Víte, že...?  

Základní charakteristiky:

Základní údaje:

Rozměry a hmotnosti:

Provozní vlastnosti:

Provozovatelé:

Další informace:

V druhé polovině 90. let minulého století oznámil americký Boeing zahájení prací na nástupcích dvou ze tří jeho tehdejších produktů v oblasti širokotrupých letadel: nástupcem B747-400 se měla stát prodloužená verze legendárního „Jumba“ přepracovaná pro uplatnění nejnovějších dostupných technologií s cílem zlepšení ekonomiky provozu jak na sedačku, tak na celý let (výsledkem je dnešní B747-8), zatímco menší B767 měl být nahrazen letounem, který při srovnatelné spotřebě paliva nabídne výrazně vyšší cestovní rychlost těsně pod hranicí rychlosti zvuku (až na úrovni Machova čísla 0,98!) s cílem výrazného zkrácení doby letu na extrémně dlouhých letech.

Tento projekt, oficiálně označený jako Boeing Sonic Cruiser, se však od počátku potýkal se skepsí ze strany potenciálních zákazníků zejména z USA a krize v letecké dopravě po teroristických útocích 11. září 2001 spolu s následným nárůstem ceny paliva vedla k tomu, že zákazníci zcela jednoznačně upřednostnili požadavek na co nejnižší spotřebu paliva před požadavkem na rychlost.

V prosinci 2002 byl proto projekt Sonic Cruiser oficiálně zrušen a již 29. ledna 2003 Boeing oznámil, že nástupce modelu 767, vyvíjený pod označením 7E7, bude sice využívat některé technologie vyvíjené pro Sonic Cruiser, nicméně „zabalené“ do mnohem konvenčnějšího pojetí letounu, orientovaného primárně na co nejnižší náklady. I tak však projekt 7E7 (na základě veřejné soutěže příznivců firmy z celého světa na název programu v roce 2003 pojmenovaný „Dreamliner“) zůstal velmi ambiciózní – už kvůli hlavnímu cíli výrobce snížit spotřebu oproti B767-300 nejméně o 20 % (a na sedačku dokonce ještě o víc, s ohledem na mírně větší kapacitu 7E7). Jak toho hodlal Boeing dosáhnout?

Značný podíl nese redukce hmotnosti, dosažená díky použití kompozitů (zejména uhlíkových vláken a kevlaru) vůbec poprvé v civilním letectví na primární konstrukci celého draku. Letoun dále využívá technologii „řízení po drátě“ (fly-by-wire), uplatněnou Boeingem už na B777 (s nímž sdílí Dremaliner filozofii uspořádání kokpitu a typovou kvalifikaci pilotů), v níž šel ale tak daleko, že byl úplně odstraněn systém odběru tlaku od motorů pro pohon pneumatických či hydraulických systémů a klimatizace - vše je řešeno elektromotory až „v místě spotřeby“; Boeing to vyhodnotil jako řešení s vyšší účinností, navíc šetřící další desítky až stovky kilogramů hmotnosti letadla.

Velkou roli hrají samozřejmě i nové motory, vyvinuté společnostmi Rolls Royce a General Electric přímo pro Dreamliner – tedy optimalizované pro celou architekturu systémů letadla bez centrálního hydraulického či pneumatického systému a dokonce pro totožné závěsy a napojení na elektrickou soustavu letadla (takže na rozdíl od jiných typů letadel s více alternativami pohonných jednotek lze u Dreamlineru celkem jednoduše přejít u konkrétního letadla z jednoho typu motorů na druhý!).

Pomyslnou třešničku na dortu představují největší okna kabiny cestujících a její přetlakování na tlak odpovídající výšce 1 800 metrů nad mořem oproti 2 400 a více metrům u dosavadních dopravních letadel, což spolu s vylepšeným filtrováním vzduchu výrazně zlepšuje komfort na dlouhých letech. Kabina byla projektována pro 8 sedaček ekonomické třídy v řadě podobně jako u konkurenčních Airbusů A330/A340 se dvěma uličkami, ale – jak již je u Boeingu tradicí – trup nemá přesně kruhový průřez, takže i za cenu větší výrobní náročnosti letoun poskytne na šířku mnohem více prostoru pro cestující než Airbus (jelikož ale během vývoje letounu došlo i k posunu priorit dopravců směrem k ekonomice na úkor komfortu, byla výhoda většího vnitřního prostoru nakonec řadou dopravců využita k instalaci 9 míst v řadě – stále však s prostorem ve výšce ramen cestujících alespoň na úrovni konkurence s 8 místy v řadě).

Svou „porci komfortu“ dostali i piloti – plně digitální kokpit je již ve standardu doplněn promítáním řady údajů přímo na čelní sklo do zorného pole pilotů (tzv. head-up display) a připravuje se i technologie „vidění přes mraky“ na bázi termovize.

Prvním zákazníkem jednoho z nejrevolučnějších typů dopravního letadla v historii, mezitím přejmenovaného na definitivní označení B787, se v dubnu 2004 stala japonská společnost All Nippon Airways. Boeing předpokládal od počátku vývoj dvou verzí: Základní B787-8 jako náhradu vlastních modelů B767-300/400 s mírně vyšší kapacitou, umožňující zároveň konkurovat Airbusu A330-200 (který díky generačnímu rozdílu a uplatnění revoluční koncepce překonává doslova ve všech směrech) a prodloužený B787-9 jako konkurence A330-300.

První prototyp B787-8 absolvoval slavnostní představení veřejnosti (rollout) již 8. července 2007. Řada komplikací během paralelně probíhajícího pozemního testování zcela nových technologických řešení však vedla k postupným odkladům zahájení letových zkoušek, takže do vzduchu se B787 dostal poprvé až na sklonku roku 2009. Rozsáhlé letové zkoušky byly zakončeny certifikací dle evropských i amerických standardů 26. srpna 2011, čímž byla novému stroji otevřena cesta na trh.

Po japonské ANA se dalšími zákazníky staly např. United Airlines, Japan Airlines nebo Qatar Airways, v Evropě byl prvním uživatelem polský LOT, následovaný British Airways a dalšími.

Po sérii problémů se vznícením lithium-ion baterií (dosud v civilních letadlech nevyužívaných) musely být v lednu 2013 všechny B787 uzemněny a jejich provoz byl povolen až po odstranění problémů na základě modifikací, schválených v dubnu téhož roku. Tato komplikace, spolu s prodloužením vývoje letounu o několik let kvůli odstraňování nečekaných potíží s novými revolučními technologiemi, částečně poškodila gloriolu superstroje, se kterou byl uváděn na trh, nicméně následným už vcelku bezproblémovým provozem se spolehlivostí na úrovni nejlepších dosavadních letounů při splnění ekonomiky, kterou si Boeing na počátku vývoje předsevzal, dnes dělá Dreamliner bezesporu čest svému jménu.