Tabulky Další info Víte, že...?
Počet motorů | Typ pohonu | Šířka trupu | Primární určení |
1 | Pístový | Úzký trup | Privátní |
2 | Turbovrtulový | Standardní | Regionální |
3 | Proudový tryskový | Širokotrupé | Pro střední tratě |
4 | Jiný | Dvoupatrové | Dálkové |
Výrobce letadla: | Airbus | |
Země: | Evropa, finální montáž v Toulouse (Francie) | |
Výrobce a typ motorů: | 4x | GP7270/7272, Rolls-Royce Trent 970/b nebo Trent 972/B o tahu 310-320 kN |
Datum prvního letu: | 27.4.2005 | |
Počet vyrobených letadel: | 274 | Celkový počet při ukončení výroby v r. 2021 |
IATA kód (hlavní, alternativní): | 380 |
Rozpětí křídel: | (m) | 79,75 | |
Délka letadla: | (m) | 72,72 | |
Výška (na zemi): | (m) | 24,09 | |
Hmotnost prázdného letounu: | (kg) | 276 800 | |
Maximální vzletová hmotnost: | (kg) | 575 000 |
Maximální počet cestujících: | 853 | Konfigurace s jedinou přepravní třídou, typicky mezi 544 a 644 ve 2-4 třídách | |
Nejvyšší praktický dolet: | (km) | 15 200 | |
Cestovní rychlost: | (km/h) | 945 |
Největší provozovatelé (počty odebraných letadel k datu ukončení výroby v r. 2021) |
Emirates (123), Singapore Airlines (24), Lufthansa (14), Qantas (12), British Airways (12), Air France (10), Korean Air (10) |
Příklady provozovatelů létajících s tímto typem do/z České nebo Slovenské republiky či okolních zemí: |
Emirates, Lufthansa, British Airways, Air France, Korean Air, Qatar Airways, Etihad Airways, Thai Airways, Malaysia Airlines |
A380 společnosti Lufthansa přistává na letišti ve Frankfurtu.
Další informace:
Airbus A380 je největší letadlo světa určené pro přepravu osob a druhé největší co do rozměrů a maximální hmotnosti užitečného zatížení (větší je jen ukrajinský nákladní Antonov An-225 Mrija, vyrobený ovšem pouze v jediném exempláři již v roce 1988, a rozpětím křídel 97,54m překonává oba ještě osmimotorový americký hydroplán Hughes H-4 Hercules, který však uskutečnil pouze jediný krátký let 2. 11. 1947).
Počátkem 90. let minulého století pracovali přední letečtí výrobci Boeing, McDonnell Douglas a Airbus na studiích letounu ještě většího než populární Boeing 747, který si držel primát největšího dopravního letounu pro přepravu osob již od roku 1969 a i své nejbližší konkurenty překonával kapacitou o více než třetinu.
McDonnell Douglas připravil projekt čtyřmotorového dvoupatrového letunu MD-12, který navzdory kompaktnějším rozměrům ve srovnání s B747 nabízel mírně větší kapacitu, po opakovaných neúspěšných pokusech vzbudit zájem leteckých dopravců však finančně náročný projekt v roce 1996, krátce před svou fúzí s Boeingem, zrušil.
Boeing a Airbus měli nejprve v roce 1993 tendenci poprvé (a nejspíše naposledy) spojit své síly a vyvíjet nové velkoletadlo společně s ohledem na předpoklad omezeného celkového potenciálu trhu na takto velký letoun (rozdělení tohoto "koláče" na dvě části by již ani jednomu výrobci pravděpodobně nezaplatilo náklady na samostatný vývoj vlastního typu), později však Boeing vyhodnotil návratnost dokonce i společného projektu jako rizikovou a chvíli sice spíše "propagačně" pracoval na vlastní studii "NLA" (New Large Aircraft = Nové Velkoletadlo), nakonec se však raději soustředil na vývoj dvoumotorových typů lépe odrážejících nové trendy dopravců nabízet spíše přímé dálkové lety mezi jednotlivými destinacemi než konsolidovat cestující do největších letadel na velkých hubových letištích.
Airbus ve svém úsilí pokračoval, projekt přeznačil na A3XX a po studii různých variant uspořádání letounu včetně použití dvou trupů svého dosud největšího typu A340 vedle sebe nakonec v prosinci 2000 oznámil definitivní podobu budoucího stroje, přeznačeného na A380.
Letoun, zalétaný v roce 2005 a od roku 2007 dodávaný zákazníkům, má uspořádání podobné jako zmíněné konkurenční projekty MD-12 či Boeing NLA, tedy se čtyřmi motory pod křídly a s druhou podlahou po celé délce trupu (B747 má druhé patro pouze nad přední částí trupu před křídlem), díky čemuž může být jeho kapacita až o 40% vyšší než B747 navzdory nepříliš větším celkovým rozměrům (nejnovější B747-8 je dokonce o skoro 4m delší).
Přesto jde o celkově mohutnější stroj s vyššími nároky na letištní infrastrukturu než má B747. V prosinci 2018 evidoval Airbus celkem 321 objednávek A380, z čehož většinu letadel již dodal. Velkou část - 162 strojů - si přitom objednal dopravce Emirates Airlines, který byl v době, kdy Airbus začínal na projektu vedoucím k A380 pracovat, bezvýznamnou začínající společností - a přitom v jeho dnešním obchodním modelu konsolidace cestujících ve svém hubu v Dubaji hrají právě obří A380 s nízkými náklady na sedačku významnou roli (byť A380 není ani v přepočtu na sedačku nejlepším dnešním letounem - největší dvoumotorové typy a dokonce i nejbližší konkurent Boeing 747-8 jsou na tom ještě lépe). Airbus odložil na neurčito projekt nákladní A380F i prodloužené A380-900, z plánů na modernizovanou A380neo s novějšími motory a vylepšeným křídlem však sešlo ve chvíli, kdy 14. února 2019 oznámil ukončení výroby.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »