27.2.2020
Letošní, již 53. ročník populárního závodu Jizerská padesátka měl nad sebou otazníky ještě pár dní před začátkem.
Sněhu je letos všude málo a podobně tomu bylo i v Jizerských horách. Nakonec ale v poslední chvíli nasněžilo a konání závodů bylo potvrzeno. Bylo to jen pár dní před prvním dnem závodů – pátkem 7. února. Začal jsem tedy sledovat vývoj počasí, abych mohl odhadovat, zda s fotografem Aktuálně.cz Tomášem Vocelkou opravdu vyletím nad Bedřichov v Jizerských horách a budeme fotit zápolení těch stovek a tisíců závodníků na proslavené trati.
Ve čtvrtek večer byla předpověď docela příznivá, a tak jsem Tomášovi potvrdil, že poletíme. Start závodů byl v 9 hodin. Museli jsme proto vyletět nejpozději v 8.15, abychom start stihli. Let probíhal dobře až k Mnichovu Hradišti. Za nim se pak původní kouřmo začalo zhušťovat i zvyšovat a u Liberce už nebyl vidět ani vysílač na Ještědu. Trochu jsem nastoupal, ale situace se nezlepšovala, mraky pod námi houstly a stoupaly. Nakonec jsem se s těžkým srdcem rozhodl, že to musíme otočit. Vrátili jsme se a rozhodli se náš pokus opakovat v neděli, kdy byl na programu hlavní závod.
I v neděli jsme museli odletět kolem osmé, protože závod začínal opět v 9 hodin. Tentokrát jsme měli větší štěstí. Bedřichov i start Jizerské padesátky byl dobře vidět a my jsme se k němu přiblížili pár minut před devátou, tedy přesně před startem.
Na startu Jizerské padesátky 1
Rádiem jsme se zkoordinovali s pilotem helikoptéry, která pod námi zajišťovala přímý přenos pro ČT a začali jsme točit kružnice nad startem závodu. Tomáš mi vydával příkazy typu: „Ještě jednou a asi o padesát metrů dál za ty stromy vlevo od startu, ale ve stejné výšce“ nebo „Drž se paralelně s tou cestou, asi 100 metrů vlevo od ní o takových 30 metrů výš než jsme byli teď“. Já jsem se snažil si vybavit naši předchozí trasu i zapamatovat a realizovat Tomášovy instrukce abychom našli co nejlepší místa záběrů.
Na startu Jizerské padesátky
Asi po prvních čtyřech vlnách startů jsme se rozhodli vyhledat zajímavé záběry na trase a tak jsme další asi hodinu strávili kroužením nad různými místy a hledáním závodníků v průsecích mezi stromy.
Na trati Jizerské padesátky
Občas se nám to podařilo, občas jsme kroužili naslepo, protože závodníky zakrýval buď les nebo cáry mraků.
Trať Jizerské padesátky v mírné mlze
Bod dotyku smyčky tratě Jizerské padesátky
Ani Jizerská padesátka se neobejde bez sponzorů
Asi po celkem dvou hodinách kroužení nad trasou dráhy jsme se rozhodli, že už máme fotografií dostatek a tak jsme se vydali zpět.Tentokrát byl vidět i Ještěd a vůbec, celé Čechy. Podletěli jsme TMA Kbely, přeletěli SLZ Říčany a kolem jedné hodiny po poledni jsme přistáli do slunce v Příbrami. Jak se nám fotografie podařily, můžete na pár vzorcích posoudit sami.
Z cesty zpět do Příbrami
Autor: Jiří Pruša
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »