Jak se létá... v Irsku

Nad Evropou s Flying Revue 9.      Irsko je tak trochu mimo letecké plány českých a slovenských VFR pilotů. Možná je to proto, že musíme letět kus přes moře, možná proto, že prostě o létání v této zemi moc nevíme. Vše z toho je ale řešitelné, a tak bychom na tuto zemi s divoce překrásným západním pobřežím, neobvyklými ostrovy, úchvatnými útesy, zajímavou leteckou historií a městy neměli ve svých plánech zapomínat.

Cesta 

Do Irska jsem se vydal koncem června - proto, abych zvýšil pravděpodobnost, že počasí mi na této cestě bude přát. Tento předpoklad úplně nevyšel. První část cesty jsem přerušil již po dvou hodinách letu ve francouzském Colmaru, kde jsem musel přečkat v hotelu jeden zamlžený, deštivý den a dvě noci.

Plánování letu Evropa

Všechny potřebné informace k plánování letu do jednotlivých evropských zemí najdete na webu FR v sekci Plánování letu Evropa

Sekci Irsko pro plánování letu najdete zde.

Další den pak bylo počasí v Colmaru trochu lepší, ale celková meteo situace nad Francií ukazovala na to, že můj původní plán letět přes Bretaň, kde jsem chtěl filmovat majáky, není optimální. Vyrazil jsem proto na severozápad směrem do Calais, abych na tomto letišti absolvoval celní výstup z  Schengenu.

V Calais jsem přistál těsně před silnou bouřkou. Během bouřky jsem se pokusil najít někoho, kdo by mě z Schengenu odbavil, ale nikdo takový tam nebyl. Na věži mě ujistili, že to je v pořádku, a tak jsem natankoval, počkal, až déšť trochu zeslábne, a podal jsem plán z Calais do Corku v Irsku. Tato trasa vede kolem jižního pobřeží Anglie, přes Cornwall a pak něco kolem dvou hodin nad mořem. Počasí nad Anglií bylo trochu bouřlivé a musel jsem proto hodně kličkovat. Nad mořem ale už bylo vše v pořádku, a tak jsem si cestu užíval.

» Létáte do zahraničí, nebo se na to chystáte? Osvěžte si anglickou VFR komunikaci s naší on-line aplikací VFR Communication.

Letiště Cork se ukázalo jako velmi přátelské – mají tady speciální oddělenou stojánku pro všeobecné letectví, kde se o letadlo i pilota velmi přátelsky postarají a nechtějí za to ani moc peněz – myslím, že nějakých 30 EUR včetně přistávacích poplatků. K tomu mi ještě člověk, který se o mě staral, rezervoval hotel a do hotelu mě pak i odvezl. Další čtyři dny jsem pak strávil létáním po Irsku. Určitě je potřeba mít trochu štěstí na počasí, abyste si krásy Irska ze vzduchu mohli plně užít. Já jsem z těch čtyř dnů měl hezká asi tři a půl dne, což ale vlastně stačilo na to, abych ty nejkrásnější scenérie vyfotil, nafilmoval a také prohlédl. Z Corku jsem vyrazil směrem na jihozápadní cíp Irska k městečku Bantry a odtud pak podél pobřeží na sever. Na tomto pobřeží naleznete překrásné fotogenické ostrovy i rozeklané útesy, majáky a ospalé pobřežní vesničky. V plném slunci a modré obloze to vše působí z nějakých 500 metrů výšky velmi dramaticky. 

Letiště Shannon – letmé přistání.

U západního pobřeží leží také legendární letiště Shannon, které od konce 2. světové války do začátku sedmdesátých let používalo pro tankování množství letadel různých států létajících mezi Evropou a Amerikou. Dnes je tu provoz už podstatně menší. Chtěl jsem jeho dráhu vyzkoušet a požádal jsem o letmé přistání. Podařilo se, a tak mám nafilmované i vyfocené přiblížení na dráhu 24 v Shannonu. Po celkem asi třech hodinách vyhlídkového letu kolem západního pobřeží jsem doletěl na Aranské ostrovy. Jedná se o tři větší ploché ostrovy, z nichž každý má své letiště. Pokud do Irska poletíte, rozhodně se sem vypravte. Západní pobřeží mi učarovalo, a tak jsem pokračoval až na sever k hranici se Severním Irskem, které už patří Velké Británii.

» Užitečná vám může být i on-line aplikace Trexee pro monitoring vašeho letadla za letu i v hangáru či na stojánce a také pro automatické přivolání pomoci v nouzové situaci.

Přistál jsem na letišti Donegal, kde jsem musel chvíli předtím kroužit a čekat, až skončí charitativní běh po přistávací dráze, kterého se zúčastnilo prý asi 1500 běžců. Avgas tu nemají, ale velmi ochotný člověk z místního handlingu mě vzal do auta a u pumpy přemluvil paní, aby nám půjčila čtyři dvacetilitrové kanystry. Tím mě zachránil a já jsem pak už zase deštěm letěl trochu zpět na jihovýchod do Dublinu. V Dublinu mají velmi přátelské a profesionálně fungující sportovní letiště Weston s benzínem, vzdálené od středu města asi 20 minut autem. Weston je ale pod TMA dopravního letiště Dublin, a tak je potřeba se sem „připlížit“ v 1500 stopách, což je nějakých 1000 stop AGL. V okolí je pár antén, je tedy potřeba být opatrný. Počasí mě tu opět přizemnilo na dvě noci, a tak jsem trochu prochodil Dublin.

Na Evropou s Flying Revue. Seriál o tom, jak se v které evropské zemi létá. Létejte s námi!

» Všechny díly seriálu Nad Evropou s Flying Revue si můžete přečíst zde. 

Další cesta pak vedla do Belfastu v Severním Irsku – počasí se umoudřovalo a v Belfastu jsem přistával do slunce s úchvatným výhledem na přístav. Přistával jsem na letišti Belfast City, které je kousíček od středu města, má benzín a příjemné zacházení. Udělal jsem si tu na dvě hodiny přestávku, kterou jsem využil k rychlé prohlídce míst, o nichž člověk slýchával z dramatických zpráv. Sice se tu nyní katolíci s protestanty nezabíjejí, ale je zde zeď oddělující katolické a protestantské čtvrti a její brány se na noc zamykají. Z Belfastu jsem pak pokračoval na severozápad až zpět k hranici s Irskou republikou, kde jsem byl z druhé strany dva dny předtím. Sever irského ostrova je překrásný z obou stran hranice. Přelétával jsem a filmoval pobřežní útesy a pak ostrov Rathlin.

Když jsem měl vše nafilmované a nafocené, tak jsem přeskočil asi 10 minut mořské hladiny a pokračoval už přes skotskou pevninu. Asi po hodině a půl letu jsem pak přistál na letišti Fife, severně od Edinburghu. Moje zkušenost z létání v Irsku byla tedy velmi dobrá. Letiště jsou přátelská, řada z nich ale nemá benzín a jen některá (Cork, Dublin Intl., Shannon) lze bez problému použít pro mezinárodní let (z/do Schengenu, ale i z/do Velké Británie). Většina irských letišť má ale podmínku PPR, což znamená, že musíte na letiště nejdříve zavolat nebo napsat e-mail, abyste dostali souhlas k přistání. Získat souhlas nebyl ale nikdy žádný problém. Někteří piloti jednomotorových strojů nebo případně jejich spolucestující nemají rádi dlouhý let nad mořem, a tak by se jim ty přibližně dvě hodiny nad Keltským mořem mezi západním cípem Británie a Corkem mohly zdát trochu dlouhé. V tom případě bych doporučil cestu organizovat trochu jinak. 

Jak se létá... v Irsku. Video: Flying Revue

Z Calais lze přeletět do Británie a tudy směrem na severozápad, například na letiště East Midlands, které má pasovou kontrolu. Letět se dá případně na jiné, severněji položené britské letiště. Přeskok mezi britským pobřežím a severem Irska pak v závislosti na zvolené trati může trvat i jen pár minut. Z britského Belfastu (Severní Irsko) pak můžete letět podél východního pobřeží směrem na jih, do Irska vstoupit v Dublinu nebo v Corku a následně přeletět celé západní pobřeží. Přes Weston (je nutné 48 hodin napřed informovat o vašem odletu, pokud letíte mezinárodně) nebo i Shannon se pak můžete vypravit zpět do Británie a cestou navštívit také ostrov Isle of Man a řadu zajímavých míst na západním pobřeží Velké Británie – doporučil bych například letiště St Maryʼs na Scilly Isles, kde si budete připadat jako na některém z Karibských ostrovů. Abyste trasu přes kontinent trochu změnili, je možné místo Calais použít na jedné cestě rovněž belgické Ostende. Tady se také odbavíte z/do Schengenu a v ČR už můžete mířit na kterékoliv letiště, které si přejete. 

Právě o létání v těchto zemích pojednává seriál Po Evropě s Flying Revue.

Létání v Irsku 

Pro lety, při nichž jsou přelétávány hranice, je vždy vyžadován letový plán. V tomto letovém plánu je potřeba uvést body, kde do Irska vstupujete nebo jej opouštíte. V rámci Irské republiky ani britského Severního Irska není potřeba letové plány podávat. Lety mezi Irskou republikou a Severním Irskem jsou považovány za mezinárodní a je potřeba let plánovat na/z letišť s celním a pasovým odbavením nebo případně informovat příslušné složky, obvykle 48 hodin napřed. Já jsem tento proces absolvoval při odletu z Westonu do Belfastu a ani v tomto případě se na mě nikdo nepřišel ani podívat. Nahlásit odlet/přílet je ale povinnost a je na úřednících, zda vás přijdou zkontrolovat nebo ne.

Pro aktuální podmínky na kterémkoliv irském letišti si nejlépe prostudujte irský AIP (viz webové stránky níže). Většina letišť v Irsku je PPR, ale bez velkých problémů vám přistání telefonicky nebo mailově odsouhlasí. Přistávací poplatky i handling jsou minimální – za obojí dohromady jsem platil kolem 30 EUR jak v Corku, tak na dalších irských letištích. Trochu dražší je ale benzín - jeho cena je díky daním v Irsku asi o 20% vyšší než ve Francii nebo Německu. Jako nejvhodnější navigační pomůcka pro Irsko se ukázala aplikace Sky Demon, která má všechny potřebné informace jak traťové, tak pro jednotlivá letiště.

Pokud chcete do Irska letět s ULL strojem, je potřeba povolení. Pro detaily se podívejte na stránky Flying Revue v sekci "Pro piloty". 

Kam v Irsku letět 

Hodně jsem toho už napověděl v textu, ale shrnutí by vypadalo asi takto: Cork – zajímavé historické město, jihozápadní pobřeží Irska – půvabné ostrovy Skellig a  Blasket, úchvatné a  proslavené útesy Cliffs of Moher jižně od  Shannonu. Pak kouzelné Aranské ostrovy severně od Shannonu – možná nejzajímavější z nich je ostrov Inishmore se stejnojmenným dopravním miniletištěm. Další dva z Aranských ostrovů můžete pak alespoň obletět a prohlédnout si ze vzduchu.

Maják na severním ostrůvku nedaleko ostrova Inishmore.

Zajímavé je celé západní pobřeží až k hranici se Severním Irskem. Přistát tu můžete na příjemném malém dopravním letišti Donegal. Dublin je samozřejmě skvělá destinace, o které se nemusím moc rozepisovat. Letiště Weston dává k jeho návštěvě skvělou příležitost. Odtud pak můžete pokračovat po východním pobřeží Irska do Belfastu, který je velmi zajímavý z pohledu své nedávné historie. Na severním pobřeží pak najdete známé skály Giants Causeway i Rathlin Island se dvěma krásnými majáky. Navíc pak určitě najdete v Irsku ještě více zajímavých věcí, než jsem stihl proletět během těch několika půldní, které jsem měl k dispozici.

Text a foto: Jiří Pruša

 Aplikace pro piloty: