25.8.2016
Stejně jako legendární Blaník L-13, který po poněkud přísném uzemnění před několika lety nyní prožívá své znovuvzkříšení, i větroně Shark z Kutné Hory létají po celém světě. Zatímco Blaník L-13 je celokovový, v Kutné Hoře vyrábějí letadla celokompozitová. A jsou mimořádně úspěšní. Za dvacet let tu vyrobili 150 letadel, zakázky mají na tři roky dopředu. Většina produkce jde mimo Českou republiku.
V současné době tu mají v nabídce celkem čtyři typy kluzáků, z toho tři s motorem. Bezmotorový kluzák už nikdo nekupuje. „Takže ve skutečnosti vyrábíme bezmotorová letadla jen s motory,“ směje se Jaroslav Potměšil, jednatel společnosti. „Řeknu vám přesně, kolik jsme za poslední roky vyrobili letadel bez motoru: ani jedno,“ říká.
Proudový kluzák z Kutné Hory při startu, letu i přistání. Stojí za shlédnutí. Zdroj: Piers-Rex Murray, YouTube
Bezmotorový větroň 304 Shark doplňují motorové varianty kluzáku, typy 304 MS Shark, 304 eS Shark a 304S JET Shark. Každý ze čtyř vyráběných typů větroňů včetně toho bezmotorového má podle Jaroslava Potměšila něco neopakovatelného do sebe. „Na samostartu je úžasné, že nepotřebuju nic a nikoho, abych odstartoval a letěl. Když jsem nahoře, motor zaklopím a celý den plachtím. Když je problém, vyklopím motor, nastoupám výšku a letím domů. Jistou nevýhodou je, že s klasickým motorem můžu letět jen 90 km/h, protože když už potřebuji motor, je to obvykle proto, že už nemám čas – je večer, blíží se bouřka nebo mě čeká teplá večeře na letišti,“ pokračuje Jaroslav Potměšil. „A tady je právě jedna obrovská výhoda varianty s proudovým motorem, a tou je mnohem vyšší maximální rychlost.“
Přístrojová deska kluzáku 304S Shark.
I s motorem v záloze se ale podle Jaroslava Potměšila jedná stále v první řadě o plachtění. „Klasický plachtař letí z bodu A do bodu B, a to co nejrychleji, co nejlevněji a hlavně v sepětí s přírodou. Musí mít pokoru a využívat možnosti přírody, ne jít proti přírodě. Motor je zde hlavně jako bezpečnostní pojistka, protože jinak by šel proti podstatě plachtařiny,“ říká.
Vývoj a technologie
Doby, kdy se letadla vyvíjela a vyráběla na papíře a ručně, jsou nenávratně pryč. Bez lidí se výroba samozřejmě neobejde, do hry ale vstoupil soupeř, jemuž lidská ruka nestačí – 3D technologie. Jinak řečeno, vývoj probíhá ve 3D programech v počítači, ten vše potřebné nakóduje pro moderní pětiosé obráběcí stroje a ty žádaný díl vyrobí. Vulgárně řečeno – upevníte materiál do frézy a můžete jít na kávu. Stroj pak za neustálého jemného bzukotu přemění materiál s přesností na desetinu milimetru na přípravek či pozitivní nebo negativní formu.
Dřív se všechno dělalo rukama – modeláři ze dřeva vybrousili tvar křídla nebo jiného dílu, samozřejmě se spoustou tvarových nepřesností. Teprve z modelu se vyrobila negativní forma. Dnes 3D konstrukce v počítači připraví rovnou negativní formu, proces je i díky tomu mnohem rychlejší. „Modeláři vycvičení z druhé světové války, to byli skuteční machři. Dnes už je jich poskrovnu. Navíc stroje stejnou práci udělají stokrát rychleji a dvacetkrát přesněji než lidé,“ konstatuje Jaroslav Potměšil.
304MS Shark s vyklopeným motorem.
Sharky ve výrobním programu HpH Sailplanes
304S – jednosedadlový, klapkový závodní větroň. Je vyráběn ve dvou verzích. a to 15metrové a 18metrové, kde se rozpětí křídla mění pomocí nástavců. Konstrukce větroně již od počátku počítá se zástavbou různých typů motorů.
304 MS Shark – samostartující kluzák s výklopným dvouválcovým dvoutaktním vodou chlazeným motorem o objemu 633 cm3 a výkonem 38 kW umožní větroni odstartovat na 300 m startovací dráhy. Nepotřebuje tak ke startu vlekací letadlo ani žádnou jinou asistenci. Vrtulovou zástavbu s vrtulí o průměru 1,6 m dodává německá firma Walter Binder (Německo). Verze je plně certifikovaná. Systém se montuje do uzavíratelné vpusti za kabinou, za letu je ukrytý a vysouvá se jen v případě potřeby.
304 eS Shark – kluzák s elektromotorem je určen pro bezpečný dolet při zhoršeném počasí nebo pro oblet meteorologicky nepříznivé oblasti, odstartovat s ním nelze. Elektromotor o hmotnosti 6 kg a výkonu 20 kW je umístěn v přídi letadla. Zde je také malá sklopná vrtule. Listy jsou v pasivním módu sklopeny a přimknuty k povrchu přídě směrem dozadu. Motor se uvede do pohybu zapnutím baterií, vrtule se pak odstředivou silou rozevře a roztočí. Po vypnutí motoru za letu se listy vrtule aerodynamickým tlakem opět přimknou k trupu.
Nahození proudového motoru 304S JET Shark za letu. Zdroj: Gabriel Duford, YouTube
304S JET Shark – vrcholná disciplína HpH. Letadla s proudovým motorem zde dovedli k dokonalosti a jsou v tom pravděpodobně nejlepší na světě (podrobně na jiném místě textu). Malá jetová jednotka o tahu 400 N opět neslouží k odstartování, ale pomůže větroni dostat se například ze špatného počasí bezpečně na letiště. Stejně jako u Sharku 304 MS se motor montuje do trupu za kabinou pilota a vysouvá se jen v případě potřeby. (Proudový Shark v provozu můžete vidět v obou videích v tomto článku.) Certifikační proces u EASA je před dokončením, zatím letadla létají v režimu permit to fly.
Text a foto: Jan Dvořák
Celý článek si můžete přečíst na stránkách 30 až 34 ve Flying Revue č. 5/2016. Na stáncích bude časopis ke koupi od 25. srpna 2016. Pokud se stanete členy Klubu Flying Revue, rádi vám časopis doručíme až domů, navíc za zvýhodněnou cenu. Členem Klubu se stává automaticky každý předplatitel, více zde.
Kapitola zdarma -
vyzkoušejte »